Rok 2022, rok technologií. Jaké možnosti naznačila umělá inteligence?

Pavel Kohout
Pavel Kohout | 29. 12. 2022 | 4 259
finanční gramotnostinternetnázorstrojový překladtechnologieumělá inteligence

Technologickým akciím ani kryptoměnám se letos nedařilo. Přesto můžeme o roku 2022 mluvit jako o roku technologií. Proč? Hlavně díky novým nástrojům spojeným s umělou inteligencí.

Rok 2022, rok technologií. Jaké možnosti naznačila umělá inteligence?

Rok 2022 byl z hlediska techniky především rokem umělé inteligence. (ilustrační foto)

Zdroj: Shutterstock

Co bylo největší událostí roku 2022? Samozřejmě ruská invaze na Ukrajinu, následně pak nejhorší inflace, která postihla Západ od 70. let. Na pozadí těchto do očí bijících dějů však probíhaly méně nápadné události, jejichž dopad bude dlouhodobý a které mohou změnit tvář světa. Dokonce ještě hlouběji než válka a mnohem zásadněji než inflace.

Rok 2022 byl především rokem technologií.

Jak to? Vždyť technologickým akciím se přece nedařilo. A pokud jde o kryptoměny, lze dokonce hovořit o krizi. Koho vůbec může napadnout označit rok 2022 za rok technologií?

Převaha je patrná i z detailů, kdy úspěšné íránské drony Shaheed jsou montovány ze západních součástek.

Válka jako ukazatel převahy

Vraťme se k tragickému tématu války. Právě ta ukázala, jak jsou technologie významné. Rozhodují o vítězství či porážce. Spíš než počet vypálených granátů a raket je důležité, kdy přesně jsou odpáleny a jak přesně zamířeny. Kvalita je víc než kvantita. Průzkum bojiště, komunikace, řízení palby, navigace, konstrukce zbraní, to vše jsou oblasti, kde technika hraje hlavní roli.

Válka ukázala, jak obrovskou technickou převahu Západ stále má. Patrná je i z takových detailů, kdy úspěšné íránské drony značky Shaheed jsou montovány ze západních součástek – a to nikoli z vojenských zdrojů, nýbrž z komponent pro letecké modeláře, které lze objednat přes různé e-shopy.

Drony
Shutterstock

Velká šance pro zbrojní průmysl. Zabíjení přes ovladač odkrylo budoucnost válek

Po osmi měsících ruské agrese na Ukrajině se rozhodujícím prvkem drastické války diktátora Vladimira Putina stávají bezpilotní prostředky. A nejen ty vzdušné. Jejich nasazení dokazuje, že staletí trvající ruská bojová strategie „nas mnogo“ se už pravděpodobně vyčerpala. Pro zbrojní průmysl je to další velká šance, píše v komentáři Ondřej Stratilík.

Mohli bychom tvrdit, že Západ si na sebe tak trochu ušil bič, ale to nic nemění na základní skutečnosti: těžiště vývoje a výroby moderních technologií leží na Západě. (Pokud k Západu počítáme i Tchaj-wan a Jižní Koreu.)

Srovnejme tuto situaci s druhou světovou válkou. Spojenci nebyli technicky vyspělejší než Německo a Japonsko, měli především početní a hlavně ekonomickou převahu. Němci měli vyspělý vývoj proudových a raketových motorů, měli na svou dobu špičkovou elektroniku a radarovou techniku, dokonce jako první na světě zvládli technologii hi-fi. (I ona kupodivu měla vojenské využití: německý rozhlas mohl díky kvalitním nahrávkám předstírat, že Vůdce hovoří z jiného místa, než na jakém skutečně je.)

O kvalitě německé techniky vypovídá fakt, že turbovrtulové motory ruského bombardéru Tupolev Tu-95 byly vyvinuty týmem zajatých německých inženýrů (původně zaměstnanců firmy Junkers) a používají se dodnes.

Dnes má Západ drtivou převahu. Rozhodnému vítězství na Ukrajině brání pouze nedostatečný počet moderních zbraní, který je dán tím, že Západ až do letoška neočekával žádný větší konflikt.

Vývoj neuronových sítí vedl k několika aplikacím, které byly během tohoto roku částečně uvolněny pro veřejnost.

Okno do budoucnosti

Rok 2022 však z hlediska techniky byl především rokem umělé inteligence.

Mikolov Polak
Shutterstock/Finmag.cz

Umělá inteligence s vlastním vědomím? Jednou to přijde, předpovídá Mikolov

Co si pod termínem „emergence všeho“ představit? Sara Polak a Tomáš Mikolov kromě jiného řeší koncept vědomí vesmíru a třeba i otázku, jestli stavu vědomí může dosáhnout i umělá inteligence (nebo jestli ho nemá už teď).

Vývoj neuronových sítí vedl k několika aplikacím, které byly během tohoto roku částečně uvolněny pro veřejnost. Jde třeba o systémy generující obrazy na základě slovního zadání, například DALL*E 2. Můžete se bavit tím, že zadáte text – třeba „vítězství západních technologií, olejomalba ve stylu Marcela Duchampa“ a během několik sekund se kocháte čtyři různými výsledky.

Jistě, můžeme to považovat za pouhou hračku, za zajímavou kuriozitu, která zabaví na jeden večer. Jenomže to není hračka. Je to okno do budoucnosti.

Představa umělé inteligence vznikla prakticky současně s vynálezem počítače. Ale pak přišlo zklamání: ukázalo se, že počítač je jen „rychlý blbec na třídění jedniček a nul“, jak kdysi pravil Howard Aiken.

Ale s růstem výpočetní síly přibývaly inteligentní aplikace. Čtení rukopisu spolehlivěji, než to dokáže člověk. Rozpoznávání obličejů. Rozpoznávání obrazců a vzorů v datech všeho druhu, včetně zvuku motorů, EKG nebo EEG.

Překladač DeepL.com je natolik dobrý, že většinu jednodušších textů zvládne „na první dobrou“.

Pokus s překladačem

Dnešní neuronové sítě jsou na rozpoznávání všeho možného skutečně dobré. Ale stále ještě nejde o „skutečnou“ inteligenci. O ní lze hovořit až tehdy, pokud je systém schopen pochopit podstatu problému a něco nového vytvořit.

Můžeme se přít, zda soudobá umělá inteligence skutečně něco chápe. Vždyť jde stále jen o třídění jedniček a nul, byť v měřítku úctyhodné paměťové kapacity a obrovské rychlosti. Ale co vlastně dělá lidský mozek jiného, než že třídí signály? Dělá to dokonce pomaleji než počítač. Rovněž je mnohem víc „propojený“ a hlavně má smyslové vnímání.

Ondřej Bojar
Tomáš Hejzlar prg.ai

Jeho překladače porážejí i Google. Učte se jazyky, radí přesto Bojar

Ondřej Bojar vyvíjí překladače, které překonávají Google i lidské překladatele a umí simultánně překládat do 43 jazyků. I tak ale radí učit se cizí jazyky. „Dnes už se pomocí překladače dorozumíte, ale bez znalosti jazyka jste ochuzeni. A také je to skvělý trénink pro mozek,“ říká‎ odborník na umělou inteligenci a strojové učení.

Zatím je zřejmě předčasné hovořit o „skutečné“ inteligenci a pravém uvědomění sebe samotného v souvislosti s počítači. Ale schopnost tvořit obraz, zvuk nebo text, který dává smysl, představuje průlom. Stojíme na počátku nové éry. Je to podobný mezník jako zavedení programovacích jazyků namísto strojového kódu. Anebo vznik internetu.

Zůstaňme na chvíli u zpracování textu. Ještě nedávno jsme se posmívali legrační nemotornosti strojových překladů. Teď máme možnost používat překladač DeepL.com, který je natolik dobrý, že většinu jednodušších textů zvládne „na první dobrou“, bez nutnosti lidské korektury.

Nevěříte? Tady je výsledek malého experimentu. Předchozí čtyři odstavce byly postupně přeloženy z češtiny do angličtiny, z angličtiny do estonštiny, z estonštiny do francouzštiny, dále do ruštiny, turečtiny, opět do angličtiny a pak zpět do češtiny. Zde je výsledek:

Moderní neuronové sítě jsou velmi dobré v rozpoznávání nejrůznějších věcí. Stále však nejsou „skutečnou“ inteligencí. O existenci můžeme hovořit až tehdy, když systém dokáže pochopit podstatu problému a vytvořit něco nového.

Můžeme diskutovat o tom, zda moderní umělá inteligence skutečně něčemu rozumí. Koneckonců, i když je kapacita její paměti impozantní a její rychlost obrovská, stále jen třídí jedničky a nuly. Ale co vlastně dělá lidský mozek kromě třídění signálů? Dělá to ještě pomaleji než počítač. Je také mnohem „propojenější“ a hlavně má smyslové vnímání.

V této fázi je pravděpodobně předčasné hovořit o „skutečné“ inteligenci a sebeuvědomění v souvislosti s počítači. Ale schopnost vytvářet smysluplné obrazy, zvuky nebo texty je milníkem. Jsme na začátku nové éry. Je to krok podobný zavedení programovacích jazyků namísto strojového kódu.

Odpočiňme si od zpracování textu. Není to tak dávno, co jsme se smáli směšné neschopnosti strojového překladu. Nyní máme k dispozici překladač na adrese DeepL.com, na který si lze stěží stěžovat. Je tak dobrý, že si s většinou jednoduchých textů poradí „napoprvé“, aniž by potřeboval korektora.

Ve výsledku vidíme jen asi dvě až tři zaváhání, což je na překladový maratón napříč několika jazykovými skupinami velmi přijatelný výkon. Důležité je, že výsledek je srozumitelný a působí „lidsky“. Česká gramatika je skutečně česká a pokud jde o styl, lze stěží něco vytknout. Je možná jen otázkou několika let, než bude k dispozici cosi jako „babylonská rybka“, jak ji známe ze Stopařova průvodce po galaxii.

Inteligentní rozhraní mezi uživatelem a internetovým brokerem by mohlo zabránit drobným i větším finančním neštěstím.

Průlom v medicíně i ekonomii 

Snad ještě důležitější bude masové zavedení umělé inteligence v medicíně. Jistě znáte případy ledabyle provedených diagnóz, které vedly k zanedbání zhoubných onemocnění s tragickými následky. Důsledné zavedení umělé inteligence v rámci preventivních vyšetření by mohlo jejich výskyt minimalizovat – a nejde zdaleka jen o obávanou rakovinu.

Rozsáhlé pole aplikací se nabízí v oblasti ekonomie a financí. Co byste řekli inteligentnímu systému pro vedení účetnictví a daňovou optimalizaci? Zní to slibně, ovšem jen za předpokladu, že „finančák“ nebude disponovat ještě vyšší umělou inteligencí. A co inteligentní řízení měnové politiky? Těžko si lze představit, že centrální banka řízená počítačem bude dělat podobné hlouposti, jakých lidští bankéři nasekali od roku 2000 tolik, že by to stačilo na televizní seriál (ne, nejde jen o Českou národní banku).

Anketa

Věříte, že se brzy dočkáme spolehlivého brokera s umělou inteligencí?

Pokud jde o osobní finance, inteligentní rozhraní mezi uživatelem a internetovým brokerem by mohlo zabránit mnoha drobným i větším finančním neštěstím:

„Poslyš, ty opravdu chceš prodávat akcie teď? Myslíš to vážně??“

„Všechno padá, chci zachránit, co se ještě dá. Vždyť už jsem přišel o 25 procent, na co mám ještě čekat?“

„Upozorňuju tě, že akcie jsou podhodnocené o 30 procent, index VIX odpovídá hodnotám pokročilé paniky a v téhle fázi hospodářského cyklu je statisticky pravděpodobnější, že za 12 měsíců budou akcie dražší než právě teď. Kromě toho inflace klesá nejen podle CPI, ale i podle PCE a hlavně podle PCE očištěného o volatilní položky, což je hlavní míra inflace používaná Fedem pro stanovování úrokových sazeb. Vážně si to nechceš rozmyslet?“

„Chci všechno prodat, teď hned!“

„V souladu s prvním zákonem robotiky jsem nucen zablokovat tento obchodní příkaz. V rámci zlepšení tvé psychické situace ti ale mohu nabídnout řadu jiných možností, které jsou pro tvé zdraví i finanční situaci prospěšnější než online trading. Odpoledne bude skvělé počasí na delší procházku. Mohu též doporučit pár filmů, které by se ti asi líbily na základě Bayesovy pravděpodobnosti. A kdyby ani to nepomohlo, můžeš se odreagovat při hraní poslední verze Dooma…“

Dystopie? Možná. Ale aspoň někdo by měl mít rozum, když ho lidé nemají.

Autor je bývalý člen Národní ekonomické rady vlády, nyní působí v čele investičních fondů Algorithmic SICAV

Kam dál? Pavel Kohout na Finmagu:

ZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Najednou jsem měla pocit, že jsem už někdo jiný, že jsem ztratila sama sebe,“ přiznala Adéle Vopěnkové sběratelka umění Kateřina Havrlant, když spolu mluvily o jejím odchodu z Googlu.

FIN. Dominik Stroukal tvrdí, že se máme připravit na investiční žně • V kanceláři partnera ZDR Investments • Václav Podzimek: Do čeho investovat v roce 2023 • Robert Vlach o pravidlech růstu freelancerů • Roste cena děl po smrti jejich autorů? • Podle Petra Beny z Alzy dochází k pomalé evoluci kapitalismu

MAG. Nejlepší soukromá gymnázia v Česku • Mladé sítě pryč nepustí a staří žijí v digitálních ghettech, říká marketér Tomáš Jindříšek • Kokain, VHS i Flexaret spojuje jedno: Nejsou a nebudou • Na skialpech od čtyř dubů jezdí nejen beskydští fajnšmekři • Americký pickup RAM 1500. Dává smysl i na opačné straně oceánu?

Autor článku

Pavel Kohout

Pavel Kohout

Ředitel Algorithmic Investment Management a strůjce investičních fondů Algorithmic SICAV. Dřív pracoval mimo jiné pro PPF investiční společnost, Komero, ING Investment Management a PPF, spoluzakládal finančně poradenskou společnost Partners. V letech 2002 až 2003 působil jako člen sboru poradců ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD), od roku 2004 do roku 2006 byl členem konzultačního týmu Vlastimila Tlustého (ODS), později byl dlouholetým členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Patří taky mezi zakladatele Institutu pro politiku a ekonomiku a není členem žádné politické strany.