https://www.finmag.cz/technologie/438766-metaverse-laka-i-nejvetsi-banky-je-cas-naskocit-do-virtualniho-sveta
Metaverse láká i největší banky. Je čas naskočit do virtuálního světa?
V technologické sféře stále víc rezonuje metaverse jako logický nástupce současného „verza“. Jinými slovy náhrada světa, ve kterém běžně fungujeme, tím virtuálním. Jak tenhle svět promění bankovní domy a proč jsme už nyní svědky nákupů pozemků velkými bankami? Uniká nám snad jasný trend virtuálních světů?
Nový svět znamená nové příležitosti. A kde jsou nové příležitosti, tam nemohou chybět ani banky. Například JP Morgan jako správná finanční instituce přepočetla potenciál nového světa na peníze a vyšla jí částka jeden bilion dolarů (asi 24 bilionů Kč). A to už za trochu pozornosti setsakra stojí.
Není tak divu, že právě výše jmenovaná banka si jako jedna z prvních koupila prostor v obchodním domě ve virtuálním světě Decentraland. Podobně jako španělská banka Caixa, která si ve stejném prostoru rovnou postavila kavárnu.
A tyhle instituce zdaleka nejsou samy. Například londýnská HSBC vsadila zas na jiný metasvět: The Sandbox. HSBC si zde zakoupila svůj první pozemek.
Je třeba si přiznat, že pouhá strategie „nakoupit a čekat“ ve virtuálním světě zcela jistě nebude stačit.
Proč jdou banky do metaverse?
Otázkou dneška se zdá být, proč to vlastně banky dělají. Prvním a zřejmě nejrozumnějším důvodem je jednoduše poznávání a učení se. Dovolit zaměstnancům, aby si v pracovní době prošli články o metasvětech, je něco jiného než jim vyhradit rozpočet a čas na vážně míněné zachycení trendu. Tedy včetně případného nákupu pozemků.
Metaverse je skutečný, ale i sakra drahý. Jak Zuckeberg topí miliardy ve virtuálnu
Metaverse bude revolucí v učení, v poznávání nových věcí a zážitků, ale také místem k socializaci a k práci, věří společnost Meta (dřív Facebook). Že má od projektu velká očekávání, dokládají obrovské náklady na jeho realizaci. Co je to vlastně metaverse a jaká je jeho realita? A nepůjde nakonec o velké fiasko?
Je jasné, že rozumným průzkumem prakticky není možné příliš ztratit. Naopak, získaná znalost je klíčová pro případnou výrobu produktů nebo jen pouhou smysluplnou komerční existenci v daném světě.
Dalším možným důvodem je ambice být tam mezi prvními. Zachytit trend a vytvořit si ve viruálním světě neochvějnou pozici. Například koupě lukrativních pozemků nebo dobré umístění pobočky může být v budoucnu teoretickou výhodou.
Banky tohle všechno samozřejmě dobře vědí. Proto si vytvářejí prostor, který z pohledu jejich rozpočtů pro inovace znamená jen velmi malou částku. Na druhou stranu je třeba si přiznat, že pouhá strategie „nakoupit a čekat“ ve virtuálním světě zcela jistě nebude stačit.
V neposlední řadě jde také o vlastní image. Pro banky je zapojení se do metaverse v současnosti skvělou příležitostí, jak svou přítomnost zde přetavit v PR obsah. Teoreticky se může velká část nákladů vrátit jen díky tomu, že své úspěchy prezentují v alternativních světech, čímž získávají mediální prostor, za který by jinak musely platit.
Ostatně přesně to se povedlo bankám jmenovaným v úvodu textu.
Kklienti jistě uvítají někoho, kdo jim ochrání jejich digitální aktiva, například ve formě digitální hotovosti.
Proč mě má zajímat metaverse?
Z pohledu klientů zásadní otázka je, proč by měli navštěvovat své bankéře a finanční poradce ve virtuální pobočce. Jedním z nejčastěji zmiňovaných důvodů je předpoklad, že virtuální světy budou naší další obrazovkou. Stejně jako koukáme do monitoru počítače nebo obrazovky tabletu či mobilu, budeme koukat do metaverse skrze brýle pro virtuální realitu.
Bude líp v metaversu? Společnost jede v hamižném módu, varuje Mikolov
Tématem šestého dílu podcastového seriálu Future is Now je metaversum. Tomáš Mikolov a Sara Polak v něm řeší, jak se lidské chování promítá do našeho digitálního světa, ať už jsou to kryptoměny, blockchain nebo virtuální a rozšířená realita. A taky rozebírají plány šéfa Facebooku Marka Zuckerberga.
Některé interakce, například právě ty s bankou, se pak logicky přesunou do stejného prostředí. Virtuální realita navíc skýtá zcela nové možnosti díky kombinaci virtuálního světa s „osobní“ interakcí, například co se týče prezentace komplikovanějších produktů typu investice nebo hypotéka. To může být z pohledu klienta jednoznačný přínos.
V úrovni teorie pak zůstávají i další možnosti, a sice vznik úplně nových finančních produktů, protože i zde jistě klienti uvítají někoho, kdo jim ochrání jejich digitální aktiva, například ve formě digitální hotovosti.
Dost možná navíc není potřeba příliš, protože stačí dané světy víc stabilizovat a dostatečně zvětšit jejich uživatelskou základnu. A za pár let se můžeme dočkat i první hypotéky na pozemek nebo dům ve virtuálním světě od skutečné banky.
V Decentralandu je dost prázdno a denně se v něm potuluje 38 uživatelů. The Sandbox je na tom v tomto směru lépe.
Je metaverse budoucnost?
I přes zjevný potenciál virtuálních světů, na které mimo jiné vsadila i Meta jako provozovatel největší sociální sítě světa Facebook, to podle dostupných dat zatím na zářnou budoucnost metasvětů nevypadá. Tržní kapitalizace The Sandbox i Decentralandu poslední rok poznala prakticky jediný směr, a to ten dolů. A v obou případech to byl pád na zhruba desetinu jejich maximální hodnoty, kterých oba světy dosáhly loni v listopadu.
Celé situaci nepřispěly ani zprávy o tom, že je v Decentralandu dost prázdno a denně se v něm potuluje 38 (slovy třicet osm) uživatelů. The Sandbox je na tom v tomto směru lépe, protože zde můžete narazit až na 522 avatarů.
Byť jsou to čísla odvozená od aktivity uživatelských peněženek, a nejsou tedy potvrzená samotnými metaversy, nedělá to celému odvětví ideální vizitku. Zvlášť s přihlédnutím k faktu, že aktuální ohodnocení projektů dosahuje v obou případech na 1,3 miliardy dolarů (asi 31 miliard Kč).
Ať to s novými světy dopadne jakkoliv, zdá se, že člověk dnes nemusí hned propadat panice z toho, že mu snad něco uniká. Ostatně i odhady z optimistické části spektra počítají s masovějším usazením virtuální reality mezi uživateli až v dlouhodobějším horizontu, který sahá až do roku 2030.
Kam dál? Technologie na Finmagu:
- Riziko pro Evropu. Útok na datová centra může znamenat katastrofu
- Bez hluku i bez emisí. Auta na vodík mají velkou budoucnost, říká Kodada
- Když boomer zpovídá generaci Z aneb Sonda do duše českého finfluencera
- Pronajímají mobily i počítače. Mladší to láká čím dál víc, říká šéfka Rentalitu
- Kina umírají a z hudebníků jsou otroci. Temná stránka streamovacích služeb
Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu
Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.
MEDICÍNA A BYZNYS
Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.
BYZNYS JE HRA
„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.
Nejnovější podcasty