Riziko pro Evropu. Útok na datová centra by měl katastrofální ekonomické dopady

František Novák
František Novák | 30. 11. 2022 | 4 490
cloudenergetikapočítačeregulacetechnologieživotní prostředí

Datová centra v Evropské unii mohou být při vyostření konfliktu s Ruskem slabým a zranitelným místem. Jejich provoz totiž vyžaduje velkou spotřebu energie. Kritikou navíc nešetří ani klimatičtí aktivisté, kteří blokují výstavbu nových areálů, a s regulací se přidává i Brusel. Jaká je tedy jejich budoucnost?

Riziko pro Evropu. Útok na datová centra by měl katastrofální ekonomické dopady

Datová centra jsou pro fungování evropské ekonomiky naprosto zásadní. Může toho zneužít Rusko?

Zdroj: Shutterstock

Po útocích na podmořské plynovody Nord Stream 1 a 2 se vyrojily katastrofické scénáře, podle kterých mohou zejména autoritativní režimy – třeba Rusko a Čína – narušit evropskou infrastrukturu.

Kromě energetických zařízení, jako jsou plynovody či elektrárny (zejména jaderné), se zmiňují i podmořské optické kabely, které spojují Severní Ameriku s Evropou. Jejich přerušení by vedlo k informačnímu blackoutu a obrovským ekonomickým ztrátám.

Evropská datová centra jsou pro fungování evropské ekonomiky naprosto zásadní. Vedle bezpečnostního rizika ovšem čelí evropská datacentra kritice i kvůli údajné ekologické hrozbě. Pojďme se dnes podívat, co za tím stojí.

Brusel už řeší, jak snížit energetickou závislost na datových centrech, které jsou klíčové pro rozvoj digitalizace ekonomiky v rámci EU.

Kritika z mnoha stran

Tím, jak se se ekonomika a společnost stále víc digitalizují, stoupá poptávka po nových a větších datových centrech. E-maily, mobilní aplikace, videohovory, webové stránky, sociální sítě, streamování, cloudové a telekomunikační služby, to vše jsou činnosti a služby, které potřebují datovou infrastrukturu.

V roce 2014 se globálně vyprodukovalo deset zettabajtů dat (pro představu: jeden zettabajt je 1 000 000 000 000 000 000 000 (10²¹) bajtů), loni to už bylo osmkrát víc. V roce 2024 by to mělo být dokonce 150 zettabajtů za rok. Datový boom, který bude s nástupem internetu věcí (IoT) a další digitalizací celé ekonomiky stále intenzivnější, si žádá víc nových datových center se stále výkonnějšími servery.

Rostoucí význam datacenter

Tržby datových center by měly globálně výrazně růst a proto je o ně i mezi investory obrovský zájem. Cloudové služby využívá stále víc firem, nejen těch s globálním přesahem, ale i středních a menších. Zatímco v roce 2021 měl trh s datovými službami velikost 220 miliard dolarů (asi 5,2 bilionu Kč), do roku 2030 by měl růst až na 344 miliard dolarů (přes osm bilionů Kč), odhadla indická poradenská společnost P&S Intelligence.

Hlavními hráči na trhu s datacentry, které dodávají potřebný hardware a software, jsou společnosti Oracle, NTT Communications, Microsoft, Hewlett Packard Enterprise, Equinix, Amazon, IBM a Alphabet. V současnosti se zhruba polovina všech datových center nachází ve Spojených státech, Evropa společně s Asií ovládají dalších 40 procent trhu.

S tím se ovšem pojí i energeticky náročný provoz. Ten přitom nekritizují jen ekologové a klimatičtí bojovníci, ale také úředníci v orgánech EU. Brusel už řeší, jak snížit energetickou závislost na datových centrech, které jsou klíčové pro rozvoj digitalizace ekonomiky v rámci EU, protože většina firem přechází na využívání cloudových služeb (viz box vpravo).

Svým způsobem postupují byrokraté v Bruselu stejně jako řada aktivistů v Nizozemsku (kde je počet datových center na obyvatele největší v EU), kteří proti výstavbě dalších center protestují, protože podle nich spotřebovávají velké množství energií a vody na chlazení.

Během nezvykle horkého léta měla problémy datová centra společností Oracle a Alphabet ve Velké Británii. Kvůli výpadkům chladících jednotek musely servery během července nouzově vypnout. V Anglii zaměstnanci center stříkali na střechy hadicemi s vodou, aby budovy ochladili. Na druhou stranu se řada obyvatel potýkala s nedostatkem vody pro vlastní použití a došlo k omezování dodávek.

Podle Landona Marstona z Virginia Polytechnic Institute and State University, který se zaměřuje na využívání vody v ekonomice, se nová centra musejí budovat tem, kde je dostatek vody i levné energie. Zejména dostupnost vody se přitom může v následujících letech výrazně snižovat. Potíž je v tom, že spotřeba velkých datových center je skutečně obrovská. Například společnost Google uzavřela ve Spojených státech dohodu zaručující dodávky jednoho milionu galonů (3,8 milionů litrů) vody na den, aby uchladila jedno centrum.

„Často dochází ke střetu zájmů. Pokud datové centrum používá víc vody, potřebuje míň energie, a pokud využívá víc energie, potřebuje míň vody,“ upozornil Ralph Hintemann z berlínského think-tanku Borderstep Institute for Innovation and Sustainability.

Sami provozovatelé datových center se poslední dobou snaží, aby byl jejich provoz co „nejzelenější“ a zbytečně neprovokovali ochránce klimatu.

Datová centra v problémech

Pod palbou kritiky se naposledy ocitla i společnost Marka Zuckerberga Meta (dřív Facebook). V červenci dokonce musela upustit od výstavby obrovského datového centra v nizozemském Zeewolde. Ačkoli má město jen 23 tisíc obyvatel, mělo tam vyrůst centrum na ploše 166 hektarů. Areál měl být energeticky „napájen“ větrnými elektrárnami o celkovém výkonu 200 megawattů.

Datova centra
Shutterstock

Kdo má větší superpočítač? Česko se zapojilo do novodobého zbrojení

Jak jsme na tom u nás, ptáte se? Odpovědi najdete v článku Martiny Fojtů. Dočtete se kromě jiného o tom, jak se Česko zapojilo do novodobého zbrojení. Třeba tím, že se podílí na budování finského superpočítače.

Obří projekt, který už schválila místní radnice, nakonec zablokovali tamní obyvatelé a ekologičtí aktivisté. Argumentovali tím, že by datový komplex levně odebíral energii vyrobenou z větrných turbín a na „obyčejné“ obyvatele Nizozemska už by nic nezbylo.

Sami provozovatelé datových center se poslední dobou snaží, aby byl jejich provoz co „nejzelenější“ a zbytečně neprovokovali ochránce klimatu. Přistupují k tomu tak, že nakupují výkonnější servery a koncentrují je na jedno místo. Hlavním argumentem je právě úspora energií na provoz. 

I proto nizozemská vláda původně plánovala budování hypercenter, které mohou nahradit několik desítek menších a starších zařízení. Čtyři obří velké areály nahradily šedesátku menších. Výkonný ředitel Dutch Data Center Association Stijn Grove vysvětlil, že koncentrace center na jedno místo dokáže uspořit až polovinu nároků na energie.

I Evropská unie už uznala, že se provozovatelé center v posledních letech snaží energetickou náročnost obrovských hal se servery snižovat.

Velké technologické firmy, jako jsou Alphabet, Microsoft nebo právě Meta navíc slibují, že budou používat pro svůj provoz pouze zelenou energii. Dceřiná společnost Alphabetu Google tvrdí, že pro svá datová centra nakupuje energie z obnovitelných zdrojů už pátým rokem v řadě, tedy od roku 2017.

Evropská unie bude muset ohledně datových center vyřešit zásadní dilema v době energetické války s Ruskem.

Brusel chce vidět i nepřímé emise

Lidé žijící v okolí datových center ale namítají, že centra zabírají desítky hektarů zemědělské půdy a budování nových větrných a solárních parků přinese užitek globálním firmám, nikoliv místním komunitám.

Anketa

Jak se postavit k datovým centrům?

Do věci už se vložila Evropská komise, která plánuje do konce roku představit zprávu, v níž se bude poukazovat na dopady provozu datových center na životní prostředí. V materiálu se počítá s tím, že do roku 2025 mají jednotlivá centra získat „energetický štítek“, který bude uvádět podrobnosti o jejich spotřebě energie a vody, stejně jako je tomu u ledniček nebo praček. Technologické firmy budou mít povinnost zveřejňovat nepřímé emise ze služeb, které si pro svůj provoz kupují od subdodavatelů. Teprve pak – pokud bude vše v pořádku – mohou mít nárok na udělení „zeleného štítku“.

V obecné rovině je evropský průmysl už teď pod tlakem institucí EU, aby snižoval svou energetickou náročnost v době, kdy z Ruska prakticky přestal proudit zemní plyn. Obecný trend využívání cloudových služeb ale znamená, že datová centra budou stále víc odkrajovat z evropského energetického mixu. V roce 2030 by to mělo být 3,2 procenta celkové spotřeby elektřiny v rámci Unie, což znamená nárůst o 18,5 procenta ve srovnání s rokem 2018.

Jak to funguje v Amazonu

Jak to vypadá a funguje ve velkém firemním datovém centru? Podívejte se, jak to má vymyšlené největší světový internetový obchod Amazon:

Záměrem další evropské regulace je zejména to, aby domácnosti měly přístup k dostatku zelených zdrojů energií, ale také k vodě. Členské státy by neměly jednostranně podporovat další výstavbu datových center na úkor místních obyvatel. Přitom pro digitalizaci průmyslu a celé ekonomiky je budování nových datových center nezbytné.

Evropská unie tak bude muset vyřešit zásadní dilema v době energetické války s Ruskem. Na jednu stranu chce podpořit evropskou ekonomiku masivní digitalizací, která je ale energeticky náročná. A zároveň tlačí na plnění klimatických cílů, které žádají ochránci klimatu a část politické reprezentace členských zemí EU.

To znamená, že se bude s energiemi šetřit a musí se budovat stále víc obnovitelných zdrojů, na které ale není evropská energetická infrastruktura připravena. V plné nahotě se to ukazuje na přístupu největší evropské ekonomiky v Německu, které musí využívat uhelné a jaderné zdroje, jichž se německá vláda chtěla už dávno vzdát.

Kam dál? Věda a technika na Finmagu:

ZIMNÍ FINMAG JE TADY. NA CO SE TĚŠIT?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

„Najednou jsem měla pocit, že jsem už někdo jiný, že jsem ztratila sama sebe,“ přiznala Adéle Vopěnkové sběratelka umění Kateřina Havrlant, když spolu mluvily o jejím odchodu z Googlu.

FIN. Dominik Stroukal tvrdí, že se máme připravit na investiční žně • V kanceláři partnera ZDR Investments • Václav Podzimek: Do čeho investovat v roce 2023 • Robert Vlach o pravidlech růstu freelancerů • Roste cena děl po smrti jejich autorů? • Podle Petra Beny z Alzy dochází k pomalé evoluci kapitalismu

MAG. Nejlepší soukromá gymnázia v Česku • Mladé sítě pryč nepustí a staří žijí v digitálních ghettech, říká marketér Tomáš Jindříšek • Kokain, VHS i Flexaret spojuje jedno: Nejsou a nebudou • Na skialpech od čtyř dubů jezdí nejen beskydští fajnšmekři • Americký pickup RAM 1500. Dává smysl i na opačné straně oceánu?

Autor článku

František Novák

František Novák

Psaní článků se věnuje přes dvacet let. Pracoval pro řadu médií, mimo jiné pro iHNed.cz, Respekt.cz, Dotyk Byznys, Euro, nyní je redaktorem týdeníku Hrot. Zajímá se o globální trendy, zejména ekonomické. Rád vyráží do přírody, aby si odpočinul od mediálního shonu a načerpal inspiraci pro další práci.