Když marketing vítězí nad staromilstvím. Je elektrický mustang vážně tak dobrý?

„Opravdového“ mustanga jsem nikdy nevlastnil. Řídil jsem sice téměř všechny generace – s výjimkou zatracovaného Mustangu II ze sedmdesátek, a měl jsem jeho dva větší sourozence z konce šedesátých let (Torino GT a Galaxii), ale nad koupí mustangu jsem vždycky jen přemýšlel.

Originál mě nikdy moc nelákal, americká produkce ze šedesátek skýtala spoustu zajímavějších a méně přeceňovaných aut, za které nezaplatíte tolik. Naopak poslední dvě generace mě přitahovaly velmi. Ta předposlední, z let 2005 až 2014, je asi nejblíž k tomu, jak se dnes člověk může dostat ke klasickému „muscle caru“ ze zlaté éry, aniž by musel obětovat moderní spolehlivost, bezpečnost a praktickou použitelnost.

Současný mustang má o dost méně „amerického“ charakteru, ale zato funguje jako dostupné gran turismo – rychlé cestovní kupé, které v sobě stále má něco z filmů se Steve McQueenem. Ostatně šlo si ho koupit i ve speciální edici Bullitt, právě podle slavného filmu.

Ford Mustang Mach E obrazem. Podívejte se na elektrickou ikonu

Vojtěch Dobeš, Finmag.cz

Vojtěch Dobeš, Finmag.cz

Další obrázky v galerii (21)

Dlouhá kapota, rachot osmiválce, víc výkonu než kdy budete potřebovat a schopnost měnit zadní kola v oblaka kouře. Je snadné si připadat jako filmový hrdina.

A pak přišel Mustang Mach E.

Dnešní „opravdový“ mustang na benzin se dnešnímu běžnému rodinnému autu ani neblíží. Zákazníci chtějí pět dveří, velký kufr...

Elektrický mustang?!

Jako člověka, který si ježdění auty, jako jsou ta výše popsaná, užívá a svého času bylo jejich shromažďování hlavní zábavou jeho života (a příčinou finanční katastrofy), by mě myšlenka na mustang, který nejenže není kupé, ale je dokonce pětidveřový, navíc je to rodinné SUV a ještě ke všemu je na elektřinu, měla urážet a přivádět k šílenství. Co to provedli s legendou?

Ve skutečnosti mě ale neuráží, a to hned z několika důvodů. První jsem popsal už přede dvěma lety, když byl Mach E teprve čerstvě představenou novinkou, která ještě nedocestovala na náš trh. Už původní mustang bylo auto vytvořené marketingovým oddělením. To, že nový vznikl podobným způsobem, tomu už jen odpovídá.

Existuje ale i další způsob, jak se na to podívat a nevidět Mach E jako svatokrádež. Podívat se na to, jak se změnilo ne auto, ale lidé a jejich nároky. Když totiž budeme definovat auto ne podle toho, jak vypadá, ale k čemu slouží, tak zjistíme, že Mach E je možná blíž původnímu mustangu než dnešní mustang s osmiválcem.

Náš pohled na mustang (i další podobné legendy) je dost daný tím, jak ho vnímáme dnes – což je, přiznejme si, z velké části prostřednictvím filmů. Nebo případně prostřednictvím toho, jak dnes mustangy používají nadšenci. Vidíme placatý sporťák s dlouhým čumákem, kterým se hustí týpci prohánějí v ulicích měst a ujíždějí před policií, nebo naopak loví zločince. Nebo vidíme víkendovou hračku. Auto leštěné v garáži a o víkendu brané na vyjížďku či závody.

Co ale viděl typický zákazník mustangu v roce 1964? Auto. Viděl auto, které bylo jen dvoudveřové, ale to byla řada tehdejších rodinných sedanů také. Oproti Fordu Falcon, na tehdejším americkém trhu ekvivalentu toho, čím je pro nás dnes třeba fabia nebo možná karoq, bylo trochu nepraktičtější a o dost hezčí. Technicky v základní verzi odpovídalo běžným levným autům, v nejsilnějších verzích bylo docela rychlé, ale nijak závratně. Opravdu rychlé mustangy přišly až později a byly to vždycky jen výjimky.

Dnešní „opravdový“ mustang na benzin se dnešnímu běžnému rodinnému autu ani neblíží. Zákazníci chtějí pět dveří, velký kufr, sklopné zadní sedačky, vysoký posaz a spoustu dalších věcí, které dneska už není problém skloubit s tím, aby auto bylo rychlé a dobře jezdilo. Většina z nich chce SUV nebo crossover a „nízká“ auta už spíše vymírají. O dvoudveřových ani nemluvě.

Moderní mustang přitom šel spíš opačným směrem. Je ještě nepraktičtější než ten původní. Tam, kde originál nabízel světlou výšku zvící dnešních SUV, nový Mustang je ještě placatější. Kufr je sice podobně velký, ale mnohem nepraktičtější. Na zadní sedadla byste pořád mohli usadit jedině děti, ale bude mnohem těžší je tam dostat. Nový mustang je prostě mnohem víc hračka než použitelné auto pro každý den.

A je to tak správně, protože se musí vyrovnat nikoliv tomu, čím původní mustang byl, ale jak si ho představujeme.

Pokud se na Mach E budete dívat jako na reinkarnaci mustangu, tenhle futurismus sem příliš nesedí. Ale jako alternativa tesly?

Prakticky (ne)praktický mustang

Mach E na to jde přesně opačně. Stejně jako originál bere typické dnešní rodinné auto a teprve jako bonus přidává designové rysy a jízdní dynamiku slavné modelové řady. Dokonce se proslýchá, že až do docela pokročilé fáze vývoje tohle auto nemělo být dalším mustangem. Vyvíjeli ho jako elektrickou alternativu oblíbených modelů Edge či Kuga, a rozhodnutí udělat z něj mustang přišlo až později.

Že by to mohla být pravda, naznačuje nejvíc pohled do kabiny. Zatímco benzinový mustang na první pohled odkazuje na svůj původ v šedesátých letech retro budíky a palubní deskou, Mach E uvnitř vypadá spíš jako by se někdo snažil udělat další teslu. Interiéru dominuje obrovský, na výšku orientovaný displej, přesně jako u tesláckého Modelu S. Jen s tím rozdílem, že je tu další čtvercový displej přímo před řidičem.

Shutterstock

EU chce zakázat prodej spalovacích aut. Proč vám to může být buřt

Zákaz prodeje automobilů se spalovacím motorem v EU má přijít už v roce 2035. Ekologové jásají, petrolheadi pláčou. Ve skutečnosti na tom ale vůbec nezáleží. Na tom, čím budete za 15 nebo 20 let jezdit, to nejspíš vůbec nic nezmění. Vysvětlím vám proč.

Pokud se na Mach E budete dívat jako na reinkarnaci mustangu, tenhle futurismus sem příliš nesedí. Ale jako alternativa tesly? Mnohem zajímavější. Vypadá to totiž, jako by interiér tesly vyrobil někdo, kdo už někdy předtím vyráběl auto. Díky tomu si uvědomil, že na některé věci je lepší mít fyzický ovladač – v tomto případě třeba kolečko ovládání hlasitosti nalepené na hlavním displeji – a že důležité informace potřebujete mít přímo před sebou.

V ergonomii tak má mustang oproti svému startupovému konkurentovi výhodu, protože všechno, co hledáte, najdete přibližně tam, kde jste na to byli zvyklí třeba u kugy nebo mondea – jen máte větší plochu displejů a tlačítka se nedostala na některé funkce, jako je třeba ovládání teploty. Ty mají ale ikonky u okrajů displeje, takže se je naučíte trefit i poslepu. Navíc je celý fordovský systém Sync dobře promyšlený a přehledný.

Neuvidíte tu ovšem moc odkazů na mustanga, snad jen naznačený dvojitý oblouk palubní desky a drobnosti jako nápis „Ground speed“ pod rychloměrem. Čeho se tu ovšem dočkáte, je prostor. Sice se nevyrovná opravdu rodinným elektromobilům jako třeba Škoda Enyaq, ale je prostornější, než by klesající linie střechy naznačovala. Zasluhuje se o to fakt, že to, co jako linii střechy na první pohled vnímáte, je falešné, a černá skutečná střecha je o něco výš.

Pro čtyři vzrostlé dospělé to pořád není úplně optimální auto, ale rodinné nároky splní bez problémů – přinejmenším v kabině. Převážení kočárků a podobných propriet ovšem bude se zavazadlovým prostorem o 402 litrech poněkud složitější, i když mu vypomáhá ještě „frunk“ pod přední kapotou. Oproti benzinovému mustangu bude hlavní výhodou lepší přístup díky výklopné zádi a možnost naložit zavazadla i nad úroveň oken.

Díky bateriím v podlaze je těžiště mnohem níž, než byste čekali, a auto je mnohem stabilnější a „sportovnější“, než by rodinnému SUV odpovídalo.

Mustang dnešního světa

Mach E je tak opravdu tím, čím byl ve své době první mustang – typickým autem své kategorie a doby, s úplně obyčejnou technikou, jen o něco hezčí, méně praktický a sportovnější. Když ho dnes postavíte vedle takových aut jako Škoda Enyaq, Kia EV6 nebo Tesla Y (nebo skoro jakéhokoliv jiného elektromobilu, který dává smysl jako rodinné auto), nebude se od nich technicky nijak zásadně lišit.

Stejně jako v polovině šedesátých let měla skoro všechna auta podélně umístěný motor vpředu, převodovku a kardan za ním a pohon zadních kol, dnes je u elektromobilů standardem „placka“ s bateriemi, elektrický motor u zadní nápravy jako základ a další u přední nápravy ve vyšších verzích. Všechny zmiňovaná auta (a spousta dalších) používají stejnou koncepci.

Znamená to ale, že je Mach E sportovní jen na papíře? To zase ne. Základní verze má totiž pořád 300 koní, o hodně víc než odpovídající varianty „mainstreamovějších“ elektromobilů. Zároveň má přeci jen ještě o něco málo níž těžiště a je naladěný o něco agilněji, takže je to jedno z mála elektrických rodinných SUV, které by se člověk nestyděl označit za zábavná. Působí, jako by byl o trochu lehčí a živější než třeba enyaq, přestože to ve skutečnosti není tak docela pravda – Mach E je jen o pár kilo lehčí a v základní verzi je podobně výkonný. Ale „pocit“ je výrazně odlišný ve prospěch mustangu.

Bonusem je pak možnost úplně vypnout stabilizaci – na řízené smyky na suchém asfaltu sice výkon nestačí, ale stačí trochu mokro nebo opravdu ostrá zatáčka, a Mach E se díky snadno dávkovatelnému výkonu krásně sklouzne. To je opět něco, co u elektrických vozů pořád ještě není tak docela běžné, většina přechází mezi režimy „nic se neděje“ a „úplně bokem“ téměř bez varování. Alternativně si můžete objednat mnohem výkonnější Mach E GT, který má navíc pohon všech kol, takže si sice tolik neužijete smyků, ale o to jistěji se můžete cítit.

I základní verze s pohonem zadních kol a výkonem 300 koní je ale víc než dost rychlá. Navíc tu funguje věc, kterou už známe z většiny jiných elektromobilů – díky bateriím v podlaze je těžiště mnohem níž, než byste čekali, a auto je mnohem stabilnější a „sportovnější“, než by rodinnému SUV odpovídalo. Při troše odhodlání stačila jedna cesta klikatými silničkami na Točnou k tomu, aby zezelenalý spolujezdec požádal o naléhavé zastavení…

Když nebudete jezdit po dálnici, spotřeba o něco klesne, ale pod 20 kWh/100 km se v zimě dostanete jen těžko...

Výkon versus praktičnost

Důležitější otázkou nicméně je, zde lze Mach E používat jako plnohodnotné auto nejen z hlediska praktičnosti, ale i dojezdu. Proto jsme se s ním vydali za hranice všedních dní a zkusili, jestli tenhle mustang s udávaným dojezdem (u základního motoru a s větší baterií) 610 km dojede – řekněme – do Berlína? Realita bývá v dálničním provozu mnohem slabší, ale Berlín je zároveň cíl, kterého by mohlo být možné dosáhnout. Zároveň je to dost daleko, aby zvládnutí takové cesty na jeden zátah pokrylo běžné potřeby většiny motoristů.

Úkol jsem si trochu ztížil tím, že jsem vyrazil na konci zimy (ano, tenhle článek strávil chvíli v šuplíku). Zároveň jsem nechtěl „testovat“ elektromobil jinak, než by auto používal běžný řidič. Takže jsme topili na běžnou úroveň a jeli standardním tempem – tedy tachometrových 140 km/h na tempomat, což by mělo odpovídat reálnému držení se na hranici 130 km/h.

A nebudu vás napínat: ani tam, ale ani zpátky Mach E bez nabití nedojel. Kromě zimy cestu zkomplikoval ještě protivítr. Ten spolu s topením vyhnal spotřebu někam k 27 kWh/100 km, což při využitelné kapacitě 91 kWh znamená jen něco málo přes 300 kilometrů. Do Berlína jako takového bychom dojeli, k hotelu ve čtvrti Mitte a jeho nabíječce už ne.

Ford Mustang Mach E obrazem. Podívejte se na elektrickou ikonu

Vojtěch Dobeš, Finmag.cz

Vojtěch Dobeš, Finmag.cz

Další obrázky v galerii (21)

Nabíjet jsme nakonec museli nějakých 78 kilometrů od cíle, na nabíjecí stanici Fastned v Berstelandu. Výhodou toho, když nabíjíte téměř vybitou baterií a nepotřebujete už jet daleko, je to, že nabíjení je opravdu rychlé – na 36 procentech baterie jsme za nějakých osm minut a pokračujeme. Cesta zpátky (start opět s plnou baterií díky hotelové nabíječce) stačilo nabíjet sedm minut na Ionity v Lovosicích, byť tentokrát ještě o něco víc času zabralo zajíždění do města.

Samozřejmě, že když nebudete jezdit po dálnici, spotřeba o něco klesne, ale pod 20 kWh/100 km se v zimě dostanete jen těžko a udávaných 16,5 kWh, ze kterých vychází dojezd 610 km, je reálných možná v létě po městě (ano, elektromobily „žerou“ v městském provozu méně) nebo při klidné jízdě po okreskách. Za většiny nedálničních situací ale máte dobrou šanci dostat se nad 400 kilometrů reálného dojezdu a na 80 % baterie, které na rychlé nabíječce získáte za nějakých 20 minut, byste měli téměř vždycky dojet přes 300 km.

To pořád není dokonalé, ale už se to vyrovná leckterému autu na benzin.

V roce 1964 Američané nechtěli doopravdy sportovní auta, nebo alespoň většina z nich ne. Chtěli „pocit“ sportovního auta...

Je to tedy Mustang?

I když Mach E neodpovídá tomu, jak si představujeme Ford Mustang na základě filmů a počítačových her, je původní myšlence mustangu možná mnohem blíž než jeho dnešní benzinová varianta. Není to sportovní auto – což původní Mustang taky nebyl, ani na dobu a místo svého zvyku. Kompaktní rodinné auto se sportovním švihem? To už je mnohem trefnější definice obou.

Hlavně ale mají obě auta společnou jinou věc, byť Mach E v ní samozřejmě neexceluje tak jako původní mustang, který byl dlouhé dekády autem s nejrychlejším startem prodejů. I tak se ale oba modely dokázaly „trefit“ do toho, co zákazník dané doby chtěl a potřeboval.

V roce 1964 Američané nechtěli doopravdy sportovní auta, nebo alespoň většina z nich ne. Chtěli „pocit“ sportovního auta, chtěli něco, co vypadá jako auta, která znali z filmů, jako evropské sporťáky, kterými jezdily celebrity. Že základní verze bude mít stejný šestiválec jako Falcon vaší babičky a podvozek je špatný i na poměry Ameriky 60. let? Co na tom, hlavně když to cool vypadá.

Dnes zase všichni chtějí crossovery. Zvykli jsme si na přehled daný vysokým posazem, na praktičnost a na to, že nemusíme řešit každý obrubník. Ale také bychom přeci jen chtěli vypadat cool. A být eko. Nebo tak přinejmenším vypadat. Mach E tohle všechno splňuje. Slavné jméno, atraktivní design, trocha výkonu a zábavnosti navíc, snesitelná míra praktičnosti. To všechno za cenu, která je na poměry elektromobilů velmi přijatelná.

Takže ano. Je to nový mustang se vším všudy. Jen to možná není to, co jste si jako mustang představovali.

Kam dál? Vojtěch Dobeš na Finmagu:

• Spalovací motory Brusel tak úplně nezakazuje. Spasí je syntetická paliva?
• Popularita SUV je sice pohroma, ale vypouštěním pneumatik to nezachráníte
• Paradox aut budoucnosti: čím lepší autopilot, tím spíš vás zabije
• Když ceny fungují naopak. Tohle Bentley hraje jinou ligu
• Česká ekonomika v ohrožení. Umře český autoprůmysl na elektřinu?