Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Proč jsme doteď ksakru spali? Tahle malá součástka mění celý svět

Petr Fischer
Petr Fischer
4. 8. 2022
 172 915

Ta částka je až absurdní: 289 miliard dolarů, bezmála sedm bilionů Kč, na čipy. Spojené státy reagují na globální výpadky dodávek podporou domácí výroby polovodičových technologií pro IT a automobilový průmysl. O soběstačnost ve výrobě bojuje i Evropská unie, zatím ale jen zlomkem peněz. Bude to potřeba.

Proč jsme doteď ksakru spali? Tahle malá součástka mění celý svět
Malá součástka, která mění svět. Výroba čipů je enormně náročná na hygienu (ilustrační foto) / Zdroj: Shutterstock

Čipový průmysl je dnes jedna z nejdotovanějších oblastí světové ekonomiky, což jenom potvrzuje jeho strategický význam. Ten si (konečně) uvědomují všichni, od Číny přes EU po Spojené státy.

Málokdy se navíc v Americe shodnou republikáni a demokraté. V zákoně o podpoře výroby a výzkumu čipů se to povedlo.

Na stranu vládnoucího prezidenta Bidena se sice přiklonily jen dvě desítky republikánů, ale i tak to bylo potvrzení dlouhodobého dojmu, že rozhádanou americkou politiku nejlépe spojují deglobalizační proudy, tedy společný vnější nepřítel; nejčastěji Čína a její ekonomické zájmy.

Proto chce být Amerika soběstačná, a hlavně nezávislá na Číně ve všech strategických oblastech. A čipy – tolik skloňované i v Česku – jsou jednou z nich.

VW ani Daimler už nechtějí zažívat situaci po covidových lockdownech, kdy kvůli nedostatku čipů musely zastavovat výrobu

Čipy sem, čipy tam

Evropská unie v tom je paradoxně o krok napřed, i když ne v objemech investic. Už v únoru letošního roku schválila Evropská komise patnáct miliard eur (cirka 370 miliard Kč) na výzkum a výrobu polovodičových součástek na území Unie, dalších třicet miliard eur (asi 740 miliard Kč) šlo na tuto oblast už dřív. To když EU s hrůzou zjistila, že napojení na dodávky z Asie je kriticky nespolehlivé.

Nedostatek čipů
Shutterstock

Čipy došly, autoprůmysl v krizi. Kde je problém?

Pozastavení výroby automobilů, zpoždění dodávek herních konzolí, ale i potíže s výrobou chytrých telefonů, ledniček a všeho, co má jednu konkrétní součástku: čip. Až dosud jste pravděpodobně o jeho výrobě téměř neslyšeli, ale pandemická krize vše mění. Kde je tedy problém?

Podobně jako v USA jsou do toho zahrnuty daňové úlevy pro společnosti, které se do této oblasti pustí na unijní půdě.

Výroba čipů do mobilů, notebooků nebo automobilů je přitom poměrně složitá záležitost (viz text odkazovaný v boxu), vybudování závodů trvá několik let, včetně doladění výroby. Výsledky se tedy nedají čekat hned. Proto také například německé automobilky tolik spěchaly, aby se s budováním soběstačné výroby čipů začalo na německé půdě co nejdřív.

Volkswagen a Daimler už nechtějí zažívat situaci po covidových lockdownech, kdy kvůli nedostatku čipů do svých vozů musely zastavovat výrobu. Příčinou byly masivní požadavky jiných výrobců, především Applu a IT firem, které braly čipy od tchajwanské společnosti TSMC, největšího výrobce polovodičových nanometrových technologií na světě. Některé dodávky se tak opozdily až o dva roky.

Ani TSMC ale nezůstala na místě a reaguje rozšířením vlastní výroby, do nových závodů investovala 23 miliard eur (567 miliard Kč). Konkurenční Samsung, který nelibě nese, že TSMC má v tržní kapitalizaci i objemu výroby tak velký náskok, se rozhodl pro ještě masivnější investici do nové výroby čipových součástek. Na budování nových závodů vedení firmy slíbilo 100 miliard eur (téměř 2,5 bilionu Kč), část těchto peněz přitom budou tvořit dotace státu a veřejného sektoru.

Technologický závod o nadvládu

Souboj TSMC a Samsungu má i technologickou rovinu. Samsung se snaží TSMC předběhnout novou technologií, na níž se ale pracuje už od 90. let. Říká se jí Extreme Ultra Violet (EUV), tedy extrémní ultrafialová litografie. Výrobní stoje na tomto principu se intenzivně vyvíjejí řadu let, zatím ale výroba vykazuje velkou chybovost a není tudíž ekonomicky efektivní. A to především v menších rozměrech procesů kolem sedmi nanometrů, pro které je určena. Pokud se EUV ovšem podaří Samsungu zdokonalit, měl by velkou šanci svého konkurenta dohnat.

Boj o světovou moc a vliv je spojen s technologickou výhodou, která už nesmí zůstat v rukou jiné země.

Součástka, která mění svět

Rozšíření výroby čipů probíhá i v sousedním Německu. Jde fakticky o zvětšení výroby, která už tam umístěna je. Zájmy Ameriky a Evropy se tu velmi těsně prostupují.

Například americký výrobce čipů Globalfoundries rozjíždí v Drážďanech nový velký výrobní závod, do něhož jdou i veřejné německé peníze. Spolková vláda se má na projektu podílet až miliardou eur (nyní asi 25 miliard Kč). Veřejný zájem bude podobně zastoupen i v novém závodě v Magdeburku. Fabrika na čipy roste rovněž v Rakousku, nedaleko Villachu, ani tady nechybějí veřejné peníze.

Deglobalizace
Shutterstock

Rekviem za globalizaci aneb Jak válka na Ukrajině změní celý svět

Ruská invaze na Ukrajinu zasadila poslední ránu rostoucí globalizaci. Výsledkem bude víc pracovních míst na Západě, větší rozdíly mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi a větší chudoba pro všechny. Nemusíme ale zoufat. Vlna globalizace, kterou jsme zažili, není první a patrně nebude ani poslední. Jen ta další bude zase trochu jiná a může přijít až za desítky let, píše pro Finmag.cz Marek Hudema.

Zvýšená aktivita na čipovém poli je odrazem obecnějších deglobalizačních trendů, které jsou i reakcí na změněnou bezpečnostní situaci ve světě. Otázky bezpečnosti dostávají přednost před byznysem, přesněji řečeno, musí být s byznysem těsně spojeny, aby nedošlo k bezpečnostnímu ohrožení, které je chápáno už mnohem šířeji jako nedostatek, přehnaná závislost, zničení pracovního trhu…

Boj o světovou moc a vliv je spojen s technologickou výhodou, která z důvodu národní bezpečnosti už nesmí zůstat v rukou jiné země. Situace, kdy Čína byla globální továrnou pro výrobu prakticky všeho, od čipů po bavlněná trička, se už nesmí nikdy opakovat.

Američtí a evropští politici klidně oželí výrobu triček, bot nebo jiného spotřebního materiálu a zboží, čipové technologie ale už na Asii jen tak nechat nechtějí. Ambice jsou veliké: z polovodičového zákona Evropské komise například vyplývá, že do roku 2030 by unijní exekutiva ráda viděla zvýšení podílu na světové produkci čipů z dnešních devíti na dvacet procent.

Další linií boje o světovou dominanci a rovnováhu bude souboj o nové vzácné zdroje, které jsou klíčové pro vývoj bezfosilních technologií.

Boj o lithium

Všichni dnes sledujeme válku na Ukrajině a mentálně se srovnáváme s ruskou strategií „nového rozdělení světové moci“, které se musí Západ postavit. Bude to jako vždy vycházet z technologické výhody a schopnosti být ve vědeckém vývoji napřed. Čipová nezávislost je jedním z postupných kroků jdoucích tímto směrem.

Máme sypat miliardy eur do výroby čipů?

Další linií boje o světovou dominanci a rovnováhu bude souboj o nové vzácné zdroje, které jsou klíčové pro vývoj bezfosilních technologií. Vzácné kovy jako lithium tvoří centrum elektromobility, na níž vsadil celý světový automobilový průmysl. Proto se o největší světová ložiska lithia – především v jižní Americe, v zemích jako je Argentina, Chile nebo Bolívie – bojuje už dnes.

A na místě jsou dávno všichni – Evropané, Američané a samozřejmě i Rusové.

Kam dál? Petr Fischer na Finmagu:

Přišla zima a s ní i nový Finmag. Co v něm najdete?

Kam kráčí nakladatelé? Český knižní trh je v dobré kondici. Nulová DPH na knížky ale cenovky na pultech nejspíš nezmění. Co bude s ušetřenými penězi?

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

KNIHY JSOU BYZNYS

• Jak zacloumal knižním trhem nástup komiksu? • Proč si za sebe slavné osobnosti nechávají psát knihy? • Investice do knih se vyplatí, ale pro byznys se to dělat nedá.

BYZNYS JE HRA

• Než úspěšní podnikatelé zestárnou, musí vyřešit, co bude dál. Kdo převezme Pradu? • Hřbitovy mají problém: Velká poptávka nepřináší víc peněz. • Kolik platů stojí byt?

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
74
+

Sdílejte

Diskutujte (6)

Vstoupit do diskuze
Petr Fischer

Petr Fischer

Analytik týdeníku Euro. Český novinář, scenárista, moderátor a filozof. Po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pracoval v řadě redakcí, mimo jiné v Lidových novinách, Hospodářských novinách,... Více

Související témata

čipyekonomikaglobalizaceinformační technologieprůmyslSamsungstrategiesurovinysvětová ekonomikatechnologie
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo