Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis 

Saúdská megalomanie za 11 bilionů. Bude ve futuristické metropoli chtít někdo žít?

Adam Zámečník
Adam Zámečník | 4. 5. 2022 | 40 196
Saudská Arabietechnologieurbanismus

Saúdské království má megalomanský plán: region budoucnosti jménem Neom. Jeho součástí bude plovoucí průmyslový komplex nebo obří horský rezort. A hlavně 170 kilometrů dlouhé město nazvané podle svého tvaru The Line. Proč ale Saúdové utrácejí miliardy, aby supermetropoli vytvořili?

Saúdská megalomanie za 11 bilionů. Bude ve futuristické metropoli chtít někdo žít?

Součástí megalomanského projektu Neom je i horský rezort Trojena.

Zdroj: NEOM COMPANY

„V Neomu stavíme lepší zítřky,“ deklaruje reklamní video na oficiálním youtubovém kanále projektu. Jmenovaná oblast, jejíž vznik slavnostně už v roce 2017 slavnostně oznámil korunní princ Muhammad bin Salmán, by měla být umístěna podél pobřeží Rudého moře.

Je to jeden z mnoha projektů takzvané Vision 2030, tedy strategie, která má království pomoci vymanit se ze závislosti na ropě.

Region Neom je popisován jako oblast, kde bude vše poháněno čistě obnovitelnými zdroji a sofistikovanými technologiemi. Celé území Neomu bude zabírat přes 26 tisíc kilometrů čtverečních v saúdské provincii Tabúk. Podle webových stránek to bude vlastně obří metropole, která zahrne další místa, jako je právě The Line táhnoucí se od Rudého moře napříč pouští a horami.

Současnost a budoucnost regionu Neom

Saúdská Arábie má v plánu vybudovat také plovoucí průmyslovou zónu Oxagon a horský rezort Trojena. Projekt se ovšem Saúdům prodraží – celé to má stát až 500 miliard dolarů (11,4 bilionu korun). Finance částečně poskytne saúdský státní investiční fond PIF, který má podíly ve firmách všude po světě.

Do Neomu by mělo být možné se dostat během pouhých čtyř hodin ze 40 procent míst na zeměkouli.

Megalomanské vize

Jenže přísliby zářných zítřků života v zóně budoucnosti nelze vnímat jinak než skepticky. O pokusy vybudovat podobná umělá chytrá města nebyla v minulosti nouze. Neom zní ve výsledku spíš jako seznam megalomanských nápadů, jejichž realizaci je jen těžké si představit.

Plánovaná města budoucnosti

Neom není ve své podstatě ničím zas tak jedinečným, podobných projektů najdeme víc. Egypt buduje nové hlavní město v rámci iniciativy „Egypt Vision 2030“. V Keni se staví technologické město Konza Technopolis a nové hlavní město si chce postavit také Indonésie.

Neom je občas popisován jako miliardový městský stát, který „jednoho dne povstane z pouště“. Nejde přitom o první podobný megalomanský projekt v Saúdské Arábii.

V roce 2005 země oznámila, že chce vystavět King Abdullah Economic City za 100 miliard dolarů (dnes asi 2,4 bilionu Kč), pojmenované podle bývalého krále Abdaláha bin Abd al-Azíze. V provinci Tabúk, kde je i Neom, se také staví turistický megaprojekt „The Red Sea Project“, jenž je rovněž součástí saúdské strategie Vision 2030.

Tuto strategii vede korunní princ bin Salmán a jejím prostřednictvím chce diverzifikovat saúdskou ekonomiku a zlepšit nedobrou reputaci země ve světě. K petrochemickému bohatství se má nově díky Neomu přidat rozvoj turistiky a vývoj nových technologií.

Zatímco se tak dříve nebylo jednoduché do země vůbec dostat, teď je vizí Saúdské Arábie stát se takzvaným „hubem”. Tedy centrem, které bude spojovat tři světadíly. I Neom samotný je zmiňován jako místo, do kterého by mělo být možné se dostat během pouhých čtyř hodin ze 40 procent míst na zeměkouli.

The Line nebude produkovat žádné emise. Chybět budou i silnice v takové podobě, jakou známe.

Poručit hromu, dešti

Minulý rok v lednu, tedy necelé čtyři roky po první zmínce o Neomu, vyrukoval korunní princ s prvním konkrétnějším návrhem The Line. V jeho prezentaci vypadá toto město jako něco ze sci-fi filmu – bude totiž postavené jako jeden souvislý pruh vedoucí od pobřeží do vnitrozemí umělého regionu Neom.

A slibů je mnoho. Nemají tu jezdit žádná auta a The Line nebude produkovat žádné emise. Chybět budou i silnice v takové podobě, jakou známe.

Budoucnost lidstva?

Umělý měsíc a létající taxi. Megalomanský projekt Neom má být revolucí v městském bydlení. Podívejte se na vizualizace a detailní plány.

I když má být The Line až 170 kilometrů dlouhé město, z jednoho konce na druhý se obyvatelé údajně dostanou do 20 minut a veškeré své denní potřeby si stihnou zařídit do pěti minut. Zatímco na povrchu The Line budou obytné čtvrti a příroda, v podzemí se má ukrývat hromadná doprava a veškeré služby nutné k modernímu životu.

Oficiální webové stránky popisují toto město jako metropoli, kde se protínají „čtyři rozličné ekosystémy“ – člověk totiž za méně než půl hodiny projede z pobřeží Rudého moře do pouště, následně jeho cesta pokračuje horami až k údolí poblíž města Tabúk.

Web plánovaného saúdského města je i dál plný superlativů. The Line bude poháněn stoprocentně obnovitelnými zdroji a zachová až 95 procent přírody kolem sebe. Zároveň se v něm zabydlí až milion lidí a do roku 2030 údajně přidá 180 miliard saúdských riálů (1,1 bilionu korun) do hrubého domácího produktu.

Všechno tu má být propojené umělou inteligencí a digitální infrastrukturou, která má město zefektivnit. Jinak řečeno, The Line má být podle království revolucí v tom, jak se města vůbec staví.

Nic ale není bez problémů. Už krátce po vypuštění prezentace se v médiích objevila hlavní otázka – je něco takového vůbec možné? A otazníky zůstávají i poté, co byla v listopadu 2021 výstavba The Line skutečně zahájena.

Saúdské investice ve světě

Saúdský státní investiční fond PIF původně vznikl v roce 1971, od té doby se jeho peníze dostaly do několika známých společností. Fond měl podíl ve firmách jako Boeing, Facebook nebo Uber a další investice v Citigroup, Disney nebo konglomerátu šestého nejbohatšího člověka Warrena Buffeta Berkshire Hatthaway. V roce 2021 PIF koupil britský (a nyní nejbohatší) fotbalový klub Newcastle United – k nelibosti mnohých fanoušků a veřejnosti.

„Dává smysl, že Saúdská Arábie začíná uvažovat nad budoucností své ekonomiky bez ropy… Jestli do toho ale pasuje lineární město, to opravdu nevím. Mám o tom pochyby,“ říká pro Finmag.cz Peter Bishop, profesor městského designu z University College London.

Bishop, který pracoval i v Saúdské Arábii, současně ale dodává, že výstavba takových projektů do jisté míry není tak úplně nereálná. „Pokud máte takovou koncentraci bohatství a moci, jaká je v Saúdské Arábii, tak můžete velkolepé projekty snadno uskutečnit.“

Kde se najde jídlo a další zásoby? Saúdové sice slibují udržitelnost, ale realita za sliby pokulhává.

Otázky kolem environmentálního dopadu

Zmíněná koncentrace moci je ostatně zmiňována v kontextu Neomu opakovaně hned od začátku. O této oblasti se totiž mluví jako o osobním projektu korunního prince bin Salmána.

Vývoj saúdského HDP

Navíc se už od roku 2020 objevují zprávy o tom, že kvůli stavbě futuristické metropole došlo k odsunu místního beduínského kmene Huwaitatů. Mluví se i o smrti Abdula Rahima al-Huwaitiho, muže ze zmíněného kmene, který byl zastřelen bezpečnostními složkami saúdské absolutní monarchie.

Kmen Huwaitatů žije mimo jiné i v oblasti, kde probíhá výstavba Neomu. Více než 20 tisíc jeho členů bylo nuceno opustit své domovy, aby tu Saúdové mohli realizovat své velkolepé plány. Al-Huwaiti se ale s takovým osudem prý nechtěl smířit a podle saúdských orgánů ho zabili během přestřelky. Podle členů jeho kmene a lidskoprávních organizací to ovšem bylo spíše cílené zabití, které mělo sloužit jako odstrašující příklad a varování.

Ještě dříve projekt zpomalily události následující po zavraždění saúdského novináře Džamála Chášukdžího, protože od Neomu se začali distancovat někteří z poradců ze západního světa, například Sam Altman, dřívější prezident startupového akcelerátoru Y Combinator.

Kdo je Muhammad bin Salmán?

Muhamad bin Salmán
Cubankite / Shutterstock.com

Muhammad bin Salmán, také známý pod zkratkou MBS, se stal korunním princem saúdské monarchie v červnu 2017. Ani ne čtyřicetiletý princ byl nejdříve popisován jako reformátor království, který procestoval Západ. Od vraždy novináře Džamála Chášukdžího se o něm mluví zejména ve spojení s jeho rychlým a agresivním vzestupem k moci a porušováním lidských práv.

Saúdská Arábie na svém obřím projektu vyzdvihuje hlavně udržitelnost a ochranu okolní přírody. Jenže i k tomu má Peter Bishop výhrady. „Jsem skeptický v tom, kde se tento region bude nacházet za třicet let, co se týče dopadů klimatických změn,“ říká. „Člověk se musí na začátku ptát na nejrůznější otázky. Jaký bude environmentální dopad? A můžete to město udržet při životě, i když ho dokážete postavit?“

Jedním z problémů je například nutnost superrychlé dopravy. „Tokio se bez maglevu obejde, ale The Line bez něj prostě nebude fungovat,“ zdůraznil v britském časopisu The Spectator loni v dubnu novinář Max Jeffery. Současně se podivil nad tím, jak Saúdové chtějí pro The Line zajistit dostatek vody.

Podobnou otázku ostatně vyzvihují i komentátoři britské veřejnoprávní stanice BBC. Ti se pro změnu zamýšlejí, jak přesně se má pro celý Neom najít dost vody při zachování slibu energeticky neutrálního města. Dosud se totiž nepodařilo odsolnit vodu v takovém množství jen za pomoci energie z obnovitelných zdrojů. Nemluvě o jídle a dalších zásobách...

Saúdové sice slibují udržitelnost, ale realita za sliby zkrátka pokulhává.

I kdyby se plány bin Salmána uskutečnily, objevují se pochybnosti o tom, kdo by v takovém městě žil.

Potíže se superměstem

A problémy provázejí už samotné budování města budoucnosti. Do potíží se Neom dostal minulý rok. Server The Wall Street Journal informoval o tom, že projekt má zpoždění, pracovníci odcházejí a saúdský princ je netrpělivý a předkládá náročné a nerealistické požadavky.

Anketa

Lákal by vás život ve futuristické supermetropoli?

Zatímco v únoru prorežimní saúdský server The Arab News psal o plánech na urychlení stavby v následujícím roce, podle BBC je skutečnost trochu jiná: navzdory blížícím se deadlinům se v oblasti zatím objevují jen známky budování městské výstavby. První obyvatelé The Line se přitom mají do města nastěhovat už v roce 2024.

Přestože stavba postupuje jen pomalu a o žádném městě budoucnosti plném moderní technologie zatím rozhodně nemůže být řeč, práce na megalomanském projektu, zdá se, probíhá. Na webu Neomu také najdeme inzeráty na nové zaměstnance a talenty ze zahraničí, kteří by se mohli na utváření města budoucnosti podílet.

K projektu se už upsali lidé se zkušenostmi ze světových firem jako je třeba Siemens. A také se objevují první jména společností, jež mají v plánu postavit si v Neomu svou pobočku: i když je výstavba teprve v začátcích, otevření pobočky v saúdské technologické metropoli plánuje třeba korporace Oracle i tchajwanský výrobce elektroniky Foxconn.

A i když Neom, první projekt ze zmíněné strategie, ještě vůbec není hotový, saúdskému princi to zdá se nevadí – vytáhl se se dvěma dalšími nápady. Již zmíněné projekty Oxagon a Trojena zatím také připomínají pouze futuristické výmysly, saúdskému princovi se však hodí. Dobře se totiž vyjímají ve vysokorozpočtových reklamních spotech a na webových stránkách.

Přes to všechno se zdá, že se plány bin Salmána nakonec minimálně zčásti uskuteční. Objevují se už ale pochybnosti o tom, kdo by v takovém městě vlastně žil. „Pokud něco postavíte, tak největší otázkou zůstává, jestli to nakonec bude úspěšné. Vytvořit atraktivní podmínky k tomu, abyste přitáhli lidi, je mnohem složitější než samotná stavba,“ uzavírá Bishop.

Kam dál? Technologie na Finmagu:

Zbrusu nový Finmag

Finmag prosinec 2021Zdroj: Finmag

Kdo čte, nekrade. „Ta firma stála a padala na Harrym Potterovi,“ vzpomínají Silke a Jaroslav Horákovi, jak kupovali nakladatelství dětské knihy Albatros. Pak z něj udělali miliardový nakladatelský dům.

FIN. Fake it till you make it. Jak lžou startupeři na lovu investic • Zuri. Žádný rozjezd: letadlo Michala Illicha letí přímo vzhůru • Viceguvernér ČNB Marek Mora o evropské bankovní unii a bankovní suverenitě • Koupit místo iPoda akcie Applu, jste v balíku. Jenže…

MAG. Jakub Žofčák píše, jak Alexej Pažitnov nevydělal na Tetrisu. Programoval totiž v pracovní době • Markéta Hronová s Ondřejem Štefflem o čtvrtisícileté školní setrvačnosti • Constantin Kinský z investičního bankéře hospodářem, který sází duby

Autor článku

Adam Zámečník

Adam Zámečník

Novinář na volné noze. Zajímá se o britskou politiku, technologie a trendy generace Z. Publikoval v satirickém magazínu Private Eye, na webu Vice nebo na Voxpotu.