Psychedelika mají obrovský potenciál, úspěch slaví i v Silicon Valley, říká vědec

19. 3. 2022

10 326

Po desítkách let se v Česku rozjel nový výzkum psychedelik. Stojí za ním Martin Kuchař se svým týmem chemiků. Ti mimo jiné zkoumají přínosy takzvaného mikrodávkování, které dokáže posunout vnímání a otevírat mysl. „Hodně populární je třeba v Silicon Valley," říká věděc. A zmiňuje i obrovský ekonomický potenciál výsledných produktů.

Psychedelika mají obrovský potenciál, úspěch slaví i v Silicon Valley, říká vědec

Kuchař v roce 2014 sbíral a analyzoval divoce rostoucí konopí na Moravě. Následně se stal vedoucím Laboratoře forenzní analýzy biologicky aktivních látek, kterou vede dodnes. Jeho tým neustále rozšiřuje okruh toho, co všechno ho zajímá. Analyzují nové druhy drog, popisují černý trh s léčivy, pro psychiatry z Národního ústavu duševního zdraví syntetizují psychedelika, jejichž terapeutický potenciál společně zkoumají na pacientech a dobrovolnících.

Psychedelika mohou pomáhat při léčbě deprese či závislostí, a nejspíše i dokážou zlepšovat kognitivní funkce mozku. Tým Martina Kuchaře se na klinickém výzkumu psychedelik, který se do Česka vrátil po odmlce trvající půl století, výrazně podílí. Mimo to zkoumá i možnosti populárních kanabinoidů či rizika padělané viagry. A poukazuje třeba i na obrovský ekonomický potenciál v poslední době velmi populárního CBD.

„Když si uvědomíme výnosnost hektaru pšenice v porovnání se stejnou plochou s konopím s vysokým obsahem CBD, když se gram krystalického CBD prodává za zhruba šest až osm eur... Neobejde se to ale bez technologií potřebných pro izolaci a taky se dostáváme k problému s legislativou,“ odhaluje Kuchař v rozsáhlém rozhovoru na téma, které se úzce dotýká šedé zóny ekonomiky.

doc. Ing. Martin Kuchař, Ph.D.

se souhlasem Martina Kuchaře

Narodil se v Čáslavi v roce 1980. Vystudoval obor organická chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V roce 2008 získal doktorát na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Poté začal pracovat jako odborný poradce v oblasti psychoaktivních látek pro Policii ČR a stal se členem pracovní skupiny Systém včasného varování pro Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti a národním reprezentantem Mezinárodní asociace forenzních toxikologů (TIAFT). Vzrůstající zájem o tyto látky se pak přelil i do jeho výzkumné činnosti, která vyústila v obhájení habilitační práce na téma nové psychoaktivní látky. Od roku 2014 vede Laboratoř forenzní analýzy biologicky aktivních látek na Fakultě potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze.

Jak vstřícná je tuzemská legislativa k výzkumu látek, které klasifikuje jako nelegální?
Bohužel, stále je tady řada odpůrců, kteří nechápou, že se věnujeme serióznímu výzkumu na světové úrovni. Někteří lidé si myslí, že klinický výzkum psychedelik na dobrovolnících nebo pacientech je něco nepatřičného, že tam někde pokoutně berou drogy. Československo přitom bývalo světovým lídrem ve výzkumu psychedelik, byla by škoda, kdybychom se o to znovu nepokusili.

Preklinický výzkum se ještě legislativně dělá poměrně snadno, s látkami v laboratoři můžeme na základě povolení ministerstva zdravotnictví nakládat, omezení ale přichází v klinickém výzkumu a spolupráci s dobrovolníky. Problém nebývá u THC, když už tady máme léčebné konopí na předpis, u dalších psychedelických látek to ale je velmi složité – získat všechna povolení trvá i několik let. To by se mělo do budoucna určitě řešit, a to ideálně na mezinárodní úrovni, protože jsme stále vázáni úmluvami OSN ohledně omamných a psychotropních látek. Určitě by stálo za zvážení přeřazení některých látek z kategorie nejpřísněji kontrolovaných do kategorie, která by umožnila využít jejich léčebný potenciál.

Úmluvy mají ze svého principu chránit většinovou společnost – ať už její zdraví, nebo před sekundární kriminalitou spojenou s drogami. V případě psychedelik ale můžu s klidným svědomím říct, že se jich z velké části netýká ani jeden z důvodů.

Proč?
Pochopitelně užití psychedelik bez lékařského dozoru nebo zkušeného sittera může být rizikové, ale to už vychází z podstaty účinku psychedelických látek, které vyvolávají změny vnímání, emocionální posun, kdy řada emocí je výrazně zintenzivněna. Aldous Huxley popsal v knize The Doors of Perception psychedelika jako látky, které vyřadí filtrační mechanismus mozku, a dojde tím k expanzi mysli a vnímání. Za rizikový faktor lze označit ztrátu kontroly nad svými myšlenkami, rozpuštění ega a z toho panující pocity strachu a paranoe. Z farmakologického hlediska se jedná o látky, které se vážou na určité typy serotonergních receptorů a jeden z mechanismů účinku je inhibiční vliv těchto látek na talamus. Neurobiologie psychedelických látek je však stále předmětem výzkumu a určitě nás zde čeká řada zajímavých objevů.

Klasická psychedelika také nezpůsobují závislost, ba naopak se dnes úspěšně zkoumá jejich potenciál pro odvykání závislosti na opiátech nebo stimulantech typu kokainu. Jednoznačně se tak jedná o látky, které mají obrovský medicinální potenciál. Pochopitelně si nepředstavujme, že by byly k dostání v trafice. Jejich začlenění do léčebné praxe ale pod tíhou celé řady úspěšných klinických testů představuje další logický krok.

Magazín vysokých škol Universitas.cz

Universitas.cz

Rozhovor přinášíme díky spolupráci s magazínem vysokých škol Universitas. Ten na svém webu pravidelně přináší rozhovory s vědci a vědkyněmi, aktuality o výzkumu i vysokoškolské politice, analýzy i komentáře. Sledujte ho na Facebooku a Twitteru nebo poslouchejte vybrané texty v podcastu v iOSu, Androidu, Spotify a dalších.

Odpovídají tomu i posuny v legislativě?
Ve světě se situace opravdu mění: řada pracovišť především v USA má obrovskou podporu od státu i soukromníků. V Kalifornii už existuje možnost asistované terapie s využitím extáze, psychoterapeuti prochází certifikovaným výcvikem, na jehož základě poté mohou MDMA při terapii využít. To je v Evropě zatím pořád nemyslitelné.

Na výzkumu psychedelik spolupracujete s Národním ústavem duševního zdraví, jak vypadá rozdělení rolí?
My nejsme tolik vidět jako psychiatři, kteří komunikují s pacienty, výzkum by bez nás ale nemohl fungovat – připravujeme látky jako takové a máme na starost stanovení různých látek v odebrané krvi pacientů. Dobrovolníkům nebo pacientům se v pravidelných intervalech odebírá krev a my měříme hodnotu aktivních látek v krevní plazmě. Díky tomu můžeme třeba sledovat korelaci s projevy člověka, který plní během intoxikace různé úkoly, nebo se záznamem EEG a magnetické rezonance.

Dostali jste se tedy s nějakou látkou až do klinického výzkumu?
Asi nejzajímavější byla několikaletá studie psilocybinu, na které jsme spolupracovali právě s kolegy z Národního ústavu duševního zdraví a finálně také s lidmi z oddělení neurobiologie z Univerzity v Kodani. Práce přinesla zjištění, že i jednorázová intoxikace psilocybinem může mít dlouhodobý pozitivní vliv na náladu, vnímavost a osobnost. Vedle řady článků vyhodnocujících data vznikla i monografie pro laickou veřejnost – Fenomén psychedelie od Filipa Tylše.

Nízké dávky nezpůsobující halucinace stále dokážou posunout vnímání, otevírat mysl. Člověk má mít nové nápady, takže tento přístup je populární třeba v Silicon Valley.

Od letošního května máme společně další výzkumný projekt, ve kterém porovnáváme ketamin a psilocybin při léčbě farmakorezistentní deprese. Tím myslím pacienty, kteří nereagují na standardní léčbu antidepresivy. Jsme teprve na začátku, teď budeme sbírat pacienty, jsem ale moc rád, že projekt podpořilo ministerstvo zdravotnictví. Po dlouhé době tady máme psychedelický výzkum, který má podporu z veřejných zdrojů. První zmíněná studie tady v České republice byla první svého druhu od sedmdesátých let.

Psilocybin jste také využívali ve studii, která zkoumala fenomén mikrodávkování. O co jde a na co jste přišli?
Mikrodávkování vychází z teorie, podle níž nízké dávky nezpůsobující halucinace stále dokážou posunout vnímání, otevírat mysl. Člověk má mít nové nápady, takže tento přístup je hodně populární třeba v Silicon Valley a mezi manažery, umělci. Naším úkolem byla analýza látek, abychom v týmu věděli, kolik psilocybinu dobrovolníci dostávají. Využívali jsme takzvané magic truffles, zárodky hub, které jsou v Holandsku legální. Tady mimochodem vidíme na jedné straně legislativní anomálii, na druhé straně ukázku, že s legální látkou se dělá výzkum mnohem snáze.

Ve studiích s kontrolní skupinou se potvrdilo, že užívání malých dávek opravdu zlepšuje divergentní myšlení. To je způsob uvažování, díky kterému jedinec přichází s novými nápady a způsoby řešení.

Také se zabýváte něčím, čemu se říká nové psychoaktivní látky. Co to je?
Tady už se dostáváme z medicinální do forenzní oblasti, kdy zkoumáme, co nového se objevuje na trhu. Zmíněným pojmem se označují látky prodávané často online, o kterých se toho moc neví. Získáváme je z policejních záchytů, od celníků nebo děláme na internetu kontrolní nákupy. Zajímá nás jejich toxikologie, popisujeme jejich účinky, k čemuž využíváme laboratorní potkany ve spolupráci s již zmíněným Národním ústavem duševního zdraví. Na nich třeba vidíme, že se jim zvyšuje teplota kvůli serotoninovému syndromu, což je život ohrožující stav a vzniká třeba kombinací různých antidepresiv a serotonergních látek jako MDMA (extáze). Děláme proto takzvaný risk assessment, zhodnocení rizik, na jehož základě se látky i legislativně regulují.

Shutterstock

Hnojivo, kadidlo, sůl do koupele: Legální drogy zaplavují Česko

Nové syntetické drogy, jež nemají zákonem zakázané složení, se šíří Českem. Ani nejrychlejší zákazy v nových zákonech na ně nejsou dost rychlé. Je to už 11 let zprátky, co na tohle téma psal pro Finmag.cz Luboš Palata.

Jaké látky to bývají?
Plejáda je obrovská. Poměrně hodně jde o takzvané syntetické kanabinoidy, látky mimikující účinky THC, jejichž projevy se mohou lišit poměrně dramaticky. Po jejich užití může dojít až ke kómatu nebo úmrtí. Často jde o malé epidemie, kdy se látka objeví v lokalitě, jako bylo Ostravsko v roce 2015. Tam bylo přes dvacet lidí intoxikováno, dva zemřeli. Dostávají se k nám také disociativní anestetika podobná ketaminu. Ten se dnes experimentálně využívá také na léčbu deprese v rámci takzvaného off-label použití, protože schválená registrace počítá s látkou jako čistě anestetickou. Medicinální potenciál teoreticky můžou mít i nelegálně zachycené látky, což my právě zkoumáme.

Také jsme ale schopní syntetizovat naše původní látky, což děláme, a nyní již máme pár želízek v ohni.

Na to jsem se chtěl zeptat. LSD nebo MDMA (aneb extázi) známe už desítky let, přijdou i další psychedelika, která by byla zvlášť užitečná třeba pro terapii?
Poslední trend je snaha oddělit – zjednodušeně řečeno – halucinogenní a terapeutické účinky. Benefity totiž nepřináší pouze akutní prožitek tripu. Dochází i k dlouhodobému přemodelování mozku, zlepšení jeho neuroplasticity, což nás zajímá. Zatím k tomu nemáme žádnou studii, ale připravujeme sérii testů, jak prokázat efekt námi vytvořených látek. Cílem je přípravek zlepšující kognitivní funkce, ale nezpůsobující halucinace. To nás teď vědecky zajímá asi úplně nejvíc.

Zaujal mě taky váš projekt sběrných boxů po klubech. O co jde?
Jedná se o projekt podpořený Úřadem vlády, který má jak výzkumnou složku, tak i část zvanou harm reduction. Ve světě panují obecně dva přístupy k uživatelům psychoaktivních látek. Podle jednoho je užívání problémem jednotlivce, který když umře na ulici, může si za všechno sám. Já se s tímto názorem neztotožňuji, naopak myslím, že bychom těmto lidem měli pomoci. Když se podíváme konkrétně na taneční scénu plnou mladých lidí, často vysokoškoláků, nemyslím, že by tam měl někdo umírat. Z toho důvodu vznikl projekt cílící na testování substancí, které se na klubové scéně vyskytují.

Na tripu s NextPage Media

Shutterstock

Psychedelika jsme sice nevyzkoušeli (teda, aspoň myslíme...), ale dost jsme se jim věnovali. Třeba tady Rita Kočárová, která ochutnává houbičky ve jménu vědy. Nebo recenze knihy Michaela Pollana, který nás vzal na barevný trip historií i současností užívání psychedelik. A sestry z Heroine jsou v tom dokonce ještě lepší, tak se vydejte na trip i s nimi:

Jde o anonymizovaný sběr dat, kdy nás zajímá, co se v tomto prostředí vyskytuje. Uživatel odevzdá do sběrného boxu látku včetně vyplněného dotazníku, kde jsou pro nás cenné informace, jestli jde třeba o něco z internetu, nebo od kamaráda. Primárně tedy sbíráme data, sekundárně ale jde také o harm reduction, snižování poškození zdraví, kdy dáváme uživateli na internetu pod specifickým kódem zpětnou vazbu. Nesděluje se přesné složení, aby si u nás dealeři netestovali svou drogu, varujeme ale ve chvíli, kdy objevíme nějakou velmi toxickou látku přímo ohrožující zdraví.

Zaměřujete se také na černý trh s léčivy. O co se jedná? Vždyť máme plné lékárny, proč by existoval ještě černý trh?
My máme štěstí, že žijeme v České republice, kde jsou úhradové vyhlášky nastaveny tak sociálně, že dostupnost léků bývá poměrně bezproblémová. V celé řadě zemí to ale takto nefunguje. Když má jít člověk do lékárny pro přípravek za tisíc eur, nebo ho má koupit za polovinu v online lékárně splňující na první pohled všechny náležitosti, koupí ho samozřejmě na internetu. Tady se dostáváme k černému trhu a padělání léčiv. Nejvíc se padělají léky na onkologické choroby a vysoký krevní tlak. Pacient je nutně potřebuje, nejsou ale všude hrazené. To platí i pro léky na malárii.

V Česku se setkáme spíš s přípravky na léčbu erektilní dysfunkce. Ty nebývají vždy hrazené ani tady, a navíc se jedná o poměrně choulostivou diagnózu mužů, pro které je pak jednodušší nákup na internetu. Všechny typy viager zabavené celníky nebo námi nakoupené na internetu byly padělky. V řadě případů tam přitom byla využitá levnější látka, která má třeba rozdílnou dobu působení a nemá být využívaná dlouhodobě, což uživatel nemusí vědět. Často v nich taky nacházíme různé směsi, které společně můžou být i nebezpečné. To se stalo v případě jedné ruské továrny, jejíž přípravky jsme analyzovali na žádost tamní televize. Ve městě umírali mladí lidé, případ se ale trochu zametl pod koberec, takže nás oslovili tamní novináři. Našli jsme kombinaci dvou látek, které jsou společně nebezpečné a mohou vést k srdečnímu selhání.

Konopí známe hlavně kvůli THC, to je ale pouze jedním z asi sto padesáti kanabinoidů. Do popředí zájmu laiků i výzkumníků se v posledních letech dostal právě kanabidiol – CBD.

Podobné látky se skutečně volně prodávají na internetu, nebo člověk musí skrze speciální prohlížeč na takzvaný darknet, kde se dají za různé kryptoměny nakoupit třeba i zbraně?
Jde o normální webové stránky tvářící se jako protějšky kamenných obchodů, většinou to tak ale není. Když jsme nakupovali, ještě dlouho se mi ozývali lidé z Polska a Ukrajiny, jestli nemám zájem o další preparáty. Běžně se na internetu prodávají i látky spadající mezi zmíněné nové psychoaktivní látky, které stále nejsou zakázané. Ty se zpravidla tváří jako vykuřovadla, sběratelské předměty nebo třeba koupelové soli. Já si pamatuju na konferenci snad z roku 2011, kde zazněl vážně míněný dotaz, jestli se ty drogy opravdu dostanou z vany přes kůži do těla. Pochopitelně nejde o krystaly do koupele, ale způsob, jak obejít legislativu.

Darknet je ale také obrovské téma, protože tam se dá koupit úplně cokoliv, aniž by si tam někdo hrál na zdání legality.

Nakupujete i tam?
Taky. Zase ale musí jít o látky, které nejsou u nás na žádném seznamu. V tu chvíli bych musel mít dovozní povolení a druhá strana vývozní. Jednou jsme chtěli koupit kontrolovanou látku z pochybného obchodu, ten si ale z dobrých důvodů o vývozní povolení nezažádal, a dokonce ukončil činnost. Obecně ale můžeme říct, že při nákupu na darknetu nikdy nemůžete vědět, co přesně koupíte. Pro jednu studii jsme nakoupili produkty z kategorie nových psychoaktivních látek, a co reálně přišlo, příliš neodpovídalo tomu, co prodejci nabízeli.

Stálicí vašeho výzkumu je konopí. Hned po příchodu jste mně říkal, že se teď zaměřujete na jeho složku nazývanou CBD. Co to přesně je? Vím, že ho prodává i čím dál víc obchodů v Česku a mám i pár vystresovaných kamarádů, kteří si jeho užívání docela chválí, protože nepůsobí rauš a pouze zklidňuje...
Konopí známe hlavně kvůli THC, to je ale pouze jedním z asi sto padesáti kanabinoidů. Do popředí zájmu laiků i výzkumníků se v posledních letech dostal právě kanabidiol – CBD. Na kanabiodní receptory se váže velmi slabě, takže není psychoaktivní, interaguje ale s celou řadou dalších receptorů, například serotoninovými. Jeho účinky bývají popisované jako antidepresivní, zlepšující spánek, působící proti úzkosti, lidé ho dávají i psům a kočkám. Vedle toho se testuje i v léčbě epilepsie u dětí, má protizánětlivé účinky, takže bývá součástí mastí a obinadel. Možností využití je mnoho.

Celé to má obrovský ekonomický potenciál, když si uvědomíme výnosnost hektaru pšenice v porovnání se stejnou plochou s konopím s vysokým obsahem CBD, kdy gram krystalického CBD se prodává za zhruba šest až osm eur. Neobejde se to ale bez technologií potřebných pro izolaci a taky se dostáváme k problému s legislativou.

Jakému?
V Česku máme dlouhá léta legální takzvané technické konopí, zákonem schválené odrůdy, které mají pod 0,3 procenta THC. Limit se od nového roku zvýší na 1 procento. Když ale někdo chce udělat z těchto rostlin koncentrát CBD, jde podle zákona o výrobu psychotropní látky, protože v koncentrátu vždy zůstává určitý podíl THC. Legislativa ovšem požaduje nulu, pokud má jít o různé kapky a krémy. Někteří výrobci proto izolují čisté CBD, v tu chvíli ale nastává problém: kanabinoidy působí s dalšími látkami jako terpeny synergicky, čili tvoří komplexní efekt. Můžeme se proto bavit, jestli THC může škodit v takto nízkých koncentracích, z fyziologického hlediska myslím, že ne, ale legislativa mluví jasně. Je proto otázka, zda je potřeba izolovat čisté CBD. Část výrobců to řeší tak, že prodává svoje produkty jako sběratelské předměty, čímž se legislativě požadující úplnou absenci THC vyhne.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag

Proto vídám po Praze, jak se prodávají celé paličky různých odrůd s vysokým podílem CBD?
Přesně tak. Tady jde jednoznačně o obcházení legislativy. Nikdo si nemyslí, že jde o sběratelské předměty. Za mě tady měla být jasně nastavená pravidla na určitý obsah THC v kosmetice a potravinách. Nemyslím, že by je chtěli výrobci obcházet, kdyby byla daná přijatelná koncentrace THC v kosmetice a potravinách, která nepoškozuje zdraví a nedochází například k ovlivnění řidičů, kterým by navíc hrozil pozitivní test. Snažili jsme se na to psát projekty, ale zatím to nevyšlo.

Čemu jste se tedy v této oblasti věnovali?
Připravili jsme metodu, jak stanovit hodnotu THC a CBD v komplikovaných olejových vzorcích. Ono je to poměrně komplikované, protože jde o podobné látky. Pokud jsou navíc v různých krémech a olejích, jde už opravdu o analytický oříšek. Naše metodika tak má praktické využití. Produktů je na trhu obrovské množství a nemyslím, že kompetentní orgány mají sílu prozkoumat veškerý sortiment. Každá firma by tak za mě měla mít kontrolu kvality, nechávat si zkontrolovat hodnoty. Některé společnosti se obrací přímo na nás a většinou mají opravdu nulu THC, takže z pohledu zákona to je bez problémů.

Taky jsme měli stabilitní studii CBD, což je zajímavé z pohledu masového rozšíření různých olejových kapek. Do té doby nikdo nevěděl, jak jsou stabilní. Nám v roční studii vyšlo, že hladina CBD zůstává poměrně dlouho stejná, pak jde ale strmě dolů. Olej začne oxidovat a vzniká spousta degradačních produktů.

Nabídka produktů s CBD je skutečně obrovská, existuje vodítko, jak vybírat?
Těžko radit. Přece jen jde o poměrně šedou zónu, ve které chybí jasná kontrola kvality. Obecně bych se nebál přípravků z lékárny, které dodávají renomované firmy. U nich existuje poměrně malé riziko, že v nich bude třeba určitá koncentrace toxických látek typu pesticidů. Podomácku vyrobené produkty můžou být samozřejmě rizikovější…

Co rozdíl mezi různými oleji, čaji a prášky?
Oleje mají výrazně vyšší biodostupnost než samotné kapsle nebo nápoje. Pro zákazníky jsou tedy lepší, byť je nemůžou mít na poličce dva roky, jak jsme ukázali ve stabilitní studii. Pochopitelně taky zůstává otázkou, jestli v nich bude deklarovaných patnáct procent CBD. Systematická kontrola kvality zkrátka chybí. Co jsme ale měřili my, to odpovídalo poměrně přesně. Když nás oslovila firma se svým vzorkem, neříkali, kolik CBD v tom mají. To jsme si řekli až zpětně a shodovali jsme se. To je dobrá zpráva, pochopitelně to ale platí pro vybrané firmy, které si kontrolu nechaly udělat.

Zkoumáte i THC?
Na více rovinách. Jednak připravujeme syntetické THC pro výzkumy zahraničních univerzit, jednak máme vlastní projekty. Čerstvě se věnujeme využití THC při léčbě glaukomu – zeleného zákalu. THC totiž dokáže zmírňovat nitrooční tlak. My tady máme lidské rohovky nevhodné k transplantaci a měříme průchod kanabinoidů skrze ně. Zkoumáme, kolik jich projde přes rohovku. Snažíme se přijít s formulací, která bude pro rohovku šetrná, zároveň přes ni projde co nejvíc kanabinoidů.

Proč?
Na zelený zákal se často užívají poměrně velké dávky THC, jenže je to vaporizací nebo pomocí kouření jointů, což ovlivňuje celé tělo. Náš cíl není, aby byl pacient v rauši, ale pomohlo mu to pouze ke snížení nitroočního tlaku. Běžné oční kapky na to přitom nestačí, ty oči zvlhčí, nejsou ale zamýšlené proto, aby se aktivní látky dostaly i dovnitř.

Kde má THC ještě potenciál?
Určitě v léčbě bolesti, i když to neděláme přímo my. Zatím se proti bolesti užívají především opiáty, na kterých však vzniká velmi snadno závislost a také vzniká tolerance, takže je potřeba dávky zvyšovat. Kombinace THC a opiátů by tak mohla přinést částečné řešení.