Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Migrační krize byla jen demoverze, může být i hůř, varuje energetický analytik

Hana Marko
Hana Marko
1. 1. 2022
 17 488

Jestli nezměníme svůj přístup k ekologii a nesnížíme svou emisní stopu, čekají nás podle energetického analytika Oldřicha Sklenáře těžké časy. „Migrační krize z roku 2015 byla jen slabá demoverze toho, co lze očekávat, pokud emise budou nadále stoupat,“ říká. Arcidémona vidí hlavně v uhelných elektrárnách.

Migrační krize byla jen demoverze, může být i hůř, varuje energetický analytik
Oldřich Sklenář působí jako energetický analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky / Zdroj: Jan Prokopius

Uhelné elektrárny stojí zhruba za třetinou světových emisí uhlíku a v Česku má energetika na svědomí necelých 40 % ročních emisí skleníkových plynů, upozorňuje Sklenář, který aktuálně působí jako energetický analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.

Problematikou produkce skleníkových plynů se Sklenář zabývá dlouhodobě a spolupracuje s iniciativou Fakta o klimatu. V tématu je podle něj nutné se neustále vzdělávat, aby lidé dokázali správně vyhodnotit, jak mohou emise efektivně snižovat.

Jakožto absolvent Fakulty strojního inženýrství (FSI) poskytl rozhovor serveru Zvut.cz, který přináší zajímavosti z brněnského kampusu.

Státy Evropské Unie už plánují takzvaný phase-out, během kterého má dojít k postupnému ukončení výroby elektřiny z uhlí. Jak je na tom Česká republika?

Některé evropské státy, které měly nižší podíl uhelných zdrojů, už phase-out dokončily. U nás letos takzvaná uhelná komise navrhla ukončit využívání uhlí v roce 2038. Dle mnohých hlasů je však žádoucí výrazně bližší termín, někdy v horizontu roku 2030.

Zatím bylo vypracováno několik scénářů, jak tohoto cíle dosáhnout. Jsme v době, kdy hledáme cesty, jak se uhlí zbavit, aniž bychom ohrozili dodávky elektřiny a tepla. Zatím ale nedochází k realizaci některých zásadních kroků, což je nešťastné, protože je na to potřeba připravit celou energetickou infrastrukturu tak, aby dokázala zajistit dodávky pro domácnosti i průmysl.

Mimochodem, objem výroby elektřiny z uhlí v Česku je zásadní, v přepočtu na obyvatele jsme první v EU.

Emise skleníkových plynů v ČRFakta o klimatu

Čím je to způsobeno?

Historickými důvody – výroba elektřiny z uhlí má u nás tradici od přelomu 19. a 20. století s tím, že velké bloky tady začaly vznikat po roce 1960. Uhelné elektrárny umíme budovat, za minulého režimu jsme tuto technologii vyváželi a stavěli ve spoustě zemí tehdejšího východního bloku.

Uhlí je také domácí zdroj, který nemusíme dovážet a umožňuje nám energetickou soběstačnost. Na rozdíl od obnovitelných zdrojů není závislý na počasí. Jeho spalování ale přispívá ke globálním změnám klimatu a způsobuje i další škody na životním prostředí, které převyšují 50 miliard ročně.

Oldřich Sklenář

Oldřich Sklenář
Jan Prokopius pro Zvut.cz
  • analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), kde je členem klimatického týmu
  • zabývá se problematikou energetiky a produkce skleníkových plynů
  • vystudoval obory Energetická a procesní zařízení na Vysokém učením technickém v Brně a Environmentální studia na Masarykově univerzitě
  • absolvoval studijní stáž na Vrije Universiteit Brussel
  • profesní kariéru začínal jako projektant v energetice, poté pracoval pro několik organizací se zaměřením na rozvoj obnovitelných zdrojů a energetický management
  • nyní působí jako manažer v oblasti vývoje a výroby elektrických strojů
  • pracuje jako analytik pro organizaci Fakta o klimatu

Stihne tedy Česká republika do roku 2038 odstavit uhelné elektrárny?

Abychom byli tento scénář schopni plnit, musíme intenzivně řešit rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Pro solární panely místo máme. Problém u větrných elektráren je, že většinou u nás nejvíc fouká ve chráněných lokalitách, kde z principu nemohou být vybudovány. Navíc se budeme setkávat s takzvaným NIMBY (Not In My Backyard) fenoménem, který poukazuje na rozpor, že lidé jsou obecně pro rozvoj obnovitelných zdrojů, ale ne pokud je budou mít „na svém dvorku“.

Z hlediska provozování elektrizační soustavy je vhodné kombinovat oba zmíněné zdroje tak, aby se vzájemně doplňovaly ve chvílích, kdy nefouká vítr nebo nesvítí slunce. Kromě samotné výstavby obnovitelných zdrojů musíme řešit i jejich doplnění o zdroje dispečersky řiditelné, ukládání budoucích sezónních přebytků výroby, rozvoj smart grids a podobně. Chci říct, že je před námi celá řada technických i ekonomických výzev a času přitom není nazbyt.

Pokud je za velkou část emisí uhlíku zodpovědná právě energetika, může ekologičtější spotřební chování jednotlivců dostatečně přispět ke snížení emisí?

Koncept individuální uhlíkové stopy souvisí s činností fosilních firem, které se snažily zodpovědnost nepřímo přesouvat na běžné lidi. Probíhající změna klimatu je ale důsledkem spalování fosilních paliv. Kdyby polovina Čechů přestala létat, tak se emise v Česku sníží o 0,8 %. Když přestanete jezdit autem nebo jíst maso, tak to může být dobré pro vaše zdraví nebo osobní etické nastavení, což je přínosem bez ohledu na související emise. Nicméně změny individuálních vzorců v tomto okamžiku nemohou zajistit požadované snížení emisí.

Důležitější je zajímat se o veřejný život, být politicky aktivní občan, chodit k volbám a volit takové strany, kterým změna klimatu není lhostejná a které prosazují systémová řešení. Na to bych dal největší důraz – v oblasti ekologie a uhlíkových emisí je potřeba se neustále vzdělávat. Hledat příklady fungující praxe a dělat rozhodnutí založená na jasných číslech a faktech. Hezký úvod do problematiky je třeba Atlas klimatické změny, za kterým stojí kolegové z projektu Fakta o klimatu.

Evropská unie, které jsme součástí, se ale na celkové míře světových emisí nepodílí tak zásadně.

Na to jsou dva argumenty. Jeden je etický – Česká republika v historii fungovala na základě těžkého průmyslu, a kdybychom protáhli naši uhlíkovou stopu v čase, tak v přepočtu na osobu patříme mezi největší znečišťovatele vůbec. Zásadně jsme přispěli k tomu, jaká je dnes situace, proto bychom se ji měli snažit zvrátit. Druhý argument je praktický – ukázalo se, že Evropa nastavuje trendy. Ať už jde o euronormy na výfukové emise automobilů či systém obchodování s emisními povolenkami, které po zavedení v EU adoptovali i v dalších částech světa.

Kumulativní emise CO₂ podle světových regionů

V případě elektroautomobilů často slýchám argument, že jejich výroba je emisně náročnější, a ve výsledné bilanci proto nejde o ekologickou záležitost.

Bilance je v neprospěch pouze na začátku. Elektromobil s sebou nese velkou emisní zátěž spojenou s výrobou baterií. Jeho provozní emise nicméně rostou výrazně pomaleji než u vozidel se spalovacími motory. Je potom otázkou, od jakého okamžiku začínají být výrobní i provozní emise vyšší u klasických automobilů. Navíc je řeč o dynamickém systému, kdy snižující se emise v energetice přímo ovlivňují i emise spojené s provozem elektromobilů.

Celé problematika je ale mnohem komplexnější. Pokud bych se měl stručně vyjádřit – nemůžeme jen vyměnit jeden pohon za jiný. Řešení problému s dopravou spočívá v široké škále opatření, která začíná na úrovni urbanistického plánování, kdy budujeme sídla tak, abychom redukovali potřebu dopravy. Je to pravý opak satelitní výstavby, jak to vidíme dnes. Je třeba upřednostňovat pěší dostupnost, cyklistiku a kvalitní veřejnou dopravu.

Jaká nás podle vás čeká budoucnost?

To je dobrá otázka. Stávající životní styl budeme muset změnit – například za posledních deset let v Česku stoupl počet registrovaných automobilů o jednu třetinu, takový růst jednoduše není udržitelný donekonečna. Žijeme v globalizovaném světě, a tak nás čekají těžké časy. Věřím, že v Evropě se do velké míry dokážeme se změnou přírodních podmínek vyrovnat. Jiné oblasti světa se ale kvůli vzrůstajícím teplotám stanou neobyvatelnými.

Co děláte pro snížení emisí vy?

Migrační krize z roku 2015 byla jen slabá demoverze toho, co lze očekávat, pokud emise budou nadále stoupat. Bude to velká humanitární katastrofa a budeme stát před etickou volbou – kolika lidem a jak budeme schopni pomoci. Podle existujících studií je to právě bohatší část společnosti, která se nejvíce podílí na emisích.

Ovlivnila nějak zjištění, o kterých se teď bavíme, váš každodenní život?

Ano, asi by pro mě bylo schizofrenní, kdybych denně jezdil autem a jedl maso. Nemám stále zapnutý bojler a nebydlím ve velkých přetopených prostorech. Mám sice několik motocyklových veteránů, ale ke každodenní dopravě využívám kolo nebo městskou hromadnou dopravu.

Co se týká létání – tam je to komplikované. Všímám si, že lidé létající na environmentální konference letadlem jsou často vystavení zbytečné kritice. Někdy přitom může mít cíl cesty reálný dopad na konkrétní problematiku a pro tento účel je osobní účast často efektivnější než videokonference. To je potřeba vzít v potaz. Stejně jako to, že vzniklá emisní stopa je stále neporovnatelná s tím, co dnes vypouštějí uhelné elektrárny.

Důležité je, aby dávala smysl výsledná bilance našich rozhodnutí.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
-148
+

Sdílejte

Diskutujte (7)

Vstoupit do diskuze
Hana Marko

Hana Marko

Copywriterka, marketérka a externí redaktorka serveru zVUT.cz. Psaním se živí deset let, celou dobu z Brna. Po studiích žurnalistiky a sociologie na Masarykově univerzitě začala ryzí novinařinou ve zpravodajství,... Více

Související témata

ekologieemiseenergetická soběstačnostenergetikaenvironmentalismusglobální oteplovánímigrace
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo