Předplatné časopisu
Finmag do schránkyPředplatit časopis

Umělá inteligence je pro duchovní výzvou, říká teolog Štěch

Jiří Novák
Jiří Novák | 2. 10. 2021 | 1 178
náboženstvítechnologie

„Víra v technologie představuje jakousi novodobou eschatologii – víru v to, že technologie spasí člověka a s ním i svět,“ říká František Štěch z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Nové technologie, a umělá inteligence zvláště, je podle něj pro křesťanské církve velmi zajímavé téma umožňující znovu promýšlet podstatu lidství i samotné náboženské víry.

Umělá inteligence je pro duchovní výzvou, říká teolog Štěch

František Štěch z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy cítí v umělé inteligenci výzvu nejen pro společnost jako takovou, ale i pro samotné náboženství.

Zdroj: Martin Pinkas, Shutterstock

Vlivu technologií na člověka se věnujete ve svém projektu Křesťanství po křesťanstvu: Zkoumání lidského údělu v digitálním věku. Oč se jedná?

Jde nám o holistický přístup k tématu lidské zkušenosti v informační společnosti. Ústřední hypotézou je, že pokročilé informační systémy proměňují nejen lidskou zkušenost světa či konstrukci lidské identity, ale formují též celá společenská i politická uskupení. Domníváme se, že v této situaci představuje teologie cenný úhel pohledu při snaze o porozumění proměnám současného světa včetně jevů, jako je digitalizace či datafikace všeho.

Mgr. František Štěch, Th.D.

František Štěch
Martin Pinkas, Shutterstock

Vystudoval teologii na Jihočeské univerzitě, kde vyučoval až do roku 2016. V témže roce odešel na UK jako řešitel projektu Primus (2017 až 2019). Zkušenosti sbíral na řadě zahraničních univerzit: v Nizozemí, Německu a USA. Zabývá se fundamentální teologií, teologickou interpretací krajiny a orientuje se na zkoumání vztahu teologie a nových technologií. Na ETF UK vede mezinárodní výzkumnou skupinu zabývající se vztahem teologie a současné kultury a vyučuje na Ekumenickém institutu. Jeden z jeho projektů podpořilo i CPPT.

Zkuste mi vysvětlit, jak může být vlastně teologický pohled užitečný.

Přinejmenším ve dvou ohledech. Za prvé, teologie může být užitečná v oblasti analýzy a kritiky technologie i technologického způsobu myšlení a za druhé nám opětovně připomíná téma svobody. Teologii nejde o prostou kritiku technologií, ale o znovuobjevování svobodného vztahu člověka k technologiím. A tím si znovu klade otázku: „Kdo je člověk tváří v tvář novým technologiím?“

Ani technologicky vyspělé civilizace nejsou prosté náboženských struktur a konceptů. Ty jsou v nich často nenápadně ukryté, ovšem vždy se nějak dostávají na povrch. Víra v technologie představuje jakousi novodobou, sekularizovanou eschatologii – víru v to, že technologie spasí člověka a s ním i svět. Někteří na tom dokonce vytvářejí nová náboženská hnutí a vzývají takzvanou technologickou singularitu – tedy bod zlomu, kdy schopnosti strojů překonají schopnosti lidí.

Mohu uvést sektu Cesta budoucnosti, jíž založil bývalý vývojář Googlu Anthony Levandowski. Její členové věří v božskost umělé inteligence. Ale i futurolog Ray Kurzweil má za to, že díky rozvoji technologie může člověk dosáhnout nesmrtelnosti.

Co ještě na tématu teology zajímá?

Dalším tématem je třeba stvoření. Člověk uskutečňující svou svobodu tvůrčím způsobem tvoří nové technologie, aby se jeho život stal snazším, příjemnějším, a tím se stává tvůrcem, chcete-li stvořitelem technologií. Nad svým stvořením chce mít člověk pochopitelně kontrolu. Je ale možné bezezbytku kontrolovat vše, co tvoříme? Schopnost předvídat lidské chování byla připisována Bohu (u Leibnize) či andělům (u Tomáše Akvinského). V tom s nimi dnes zdatně soutěží algoritmy technologických kolosů, jako jsou Google, Amazon či Facebook.

Magazín ForumUniverzita Karlova

Text původně vyšel v magazínu Univerzity Karlovy Forum, z nějž pro vás pravidelně vybíráme ty nejzajímavější rozhovory. Vedle nich ovšem kolegové pravidelně nabízejí i názory, aktuality a hlavně...ne na všechno se u nás dostane. Mrkejte, co všechno na UKforum.cz mají.

Náboženství se setkává s technologií. Jak se tím proměňuje křesťanství a jeho teologie?

Nevím, jestli už lze říci, jak přesně se křesťanství a jeho teologie mění v závislosti na nových technologiích. O tom, že se mění, jsem nicméně přesvědčen. Možná bychom to mohli ukázat na příkladu setkání náboženství s klíčovým technickým médiem, jakým je internet. V nedávné minulosti rozlišil americký sociolog Christopher Helland mezi náboženstvím online a online náboženstvím. Přičemž to prvé by se dalo popsat jako statická přítomnost náboženství – či náboženského obsahu – na internetu. Jde o webové stránky farností či církevních sborů a podobně. To samozřejmě přetrvává, nicméně postupně se zdokonalující technologie umožnila zhruba v posledních dvou dekádách nástup i „online náboženství“. V reakci na pandemii covid-19 se mnohé aktivity církví přesunuly do virtuálního prostředí. Zatímco online přenos bohoslužeb býval předtím spíše výjimkou, letos už je to běžná praxe týkající se všech.

V japonském Kjótu už působí duchovní-robot označený jakožto Mindar, jenž věřícím žehná, a dokonce s nimi dokáže vést duchovní rozhovor...

Zaujaly vás nějaké konkrétní projevy tohoto trendu?

Jeden římskokatolický duchovní z Marylandu kreativním způsobem zareagoval na současnou situaci a nabídl svým věřícím drive-thru svátost smíření, zpověď. Tedy „servis“ s obsluhou až do vozu, aby bylo možné dodržet předepsané vzdálenosti pro sociální kontakt. Hodně se v této souvislosti hovoří také o možnosti svátosti smíření online či po telefonu.

A s tím souvisí i téma využití robotů pro výkon duchovního povolání. V buddhistickém chrámu v japonském Kjótu už působí duchovní-robot označený jakožto Mindar, jenž věřícím žehná, a dokonce s nimi dokáže vést duchovní rozhovor! V roce 2017 byl k pětistému výročí reformace v Německu naprogramován robot BlessU-2, který žehná věřícím. V pěti jazycích.

Není už jen pomyšlení na to, že by duchovní zastoupil robot, poněkud kacířské?

Možná to tak někomu připadat může, já tady ale myslím na svatého Pavla, když v Prvním listě Tesalonickým (5, 21) píše: „Všecko zkoumejte, dobrého se držte.“ A to mi přijde v této souvislosti jako důležitá výzva. Osobně si dovedu představit, že v budoucnu může umělá inteligence pomoci duchovním v křesťanských církvích vytvářet kázání, případně je může v této činnosti nahradit úplně. Lze také naprogramovat robota, aby prováděl – a to naprosto přesně – nějaké rituální jednání.

Anketa

Jde teologie a technologie dohromady?

Zní to možná ani ne tak kacířsky jako zábavně, ale vzbuzuje to závažné otázky: Jaká je podstata a cíl církevního kázání? Jak vlastně v současnosti pojmout roli duchovního? Co je pro ni podstatné? Jaká je podstata kněžství? A tak dále...

Nemůže se pak z víry, která se odehrává mezi bohem a člověkem, stát víra mezi bohem, počítačem a člověkem?

Křesťanská teologie hájí myšlenku stvoření. Navazuje při tom na starší tradici židovskou a tvrdí, že člověk byl stvořen k obrazu Božímu. To, že je člověk imago Dei, dokládá právě tvůrčími schopnostmi člověka, jež v tomto pohledu jaksi zrcadlí tvorbu Boží. Lidé jsou tak jako Bůh. Nemůže se stát, že bychom ve snaze být jako Bůh vytvářeli umělou inteligenci k obrazu svému? Aby byl počítač (či počítačem ovládaný robot) jako člověk?

Vývoj umělé inteligence začíná být pro křesťanské církve velmi zajímavé téma. A to nejen z hlediska etiky. Otázky spojené s vývojem umělé inteligence nám mohou pomoci znovu promýšlet nejen podstatu lidství, ale třeba i podstatu náboženské víry.

160 STRAN FINMAGU

Finmag říjen 2021Zdroj: Finmag

Devadesátky zlatý, budoucnost nejistá. Rozhovor Petra Fischera s Radovanem Vávrou a Dominikem Stroukalem. Dva ekonomové. dvě generace, dva pohledy na devadesátá léta i roky budoucí

MAG. Téma čísla: knihy • Radim Kopáč a kniha za časů korony • Jak Knihobot recykluje miliony knížek • Metoda zettelkasten: jak nikdy nezapomenout, co jste četli • Mistr, Markétka a Audioteka: audioknižní jednička natáčí velké dramatizace • Jakub Žofčák a nerozumná investice – 20 let od zfilmování Pána prstenů • Tři hrsti tipů

FIN. Jiří Hovorka s šéfem pražské burzy: proč se na ni českým firmám nechce? • To se vám vrátí! Mockrát. Dominik Stroukal o magii ekonomických multiplikátorů • Kdo chce bitcoin bít Josef Tětek o lidech, co to neradi krypto

Autor článku

Jiří Novák

Jiří Novák

Odpovědný redaktor tištěného magazínu Univerzity Karlovy FORUM a editor www.ukforum.cz. V médiích se pohybuje od roku 1996, kdy začínal v agentuře ČTK. V roce 2003 byl u zrodu serveru Sport.cz a jako reportér se mj. zúčastnil 6 MS v hokeji. Od roku 2010 byl postupně editorem domácího a zahraničního zpravodajství na serverech Novinky.cz, iRozhlas.cz a iDnes.cz. Od října 2019 zaměstnancem Univerzity Karlovy.