Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Tesla Bot slibuje bezpracný život. Marně

Petr Fischer
Petr Fischer
26. 8. 2021
 7 523

Elon Musk slíbil, že už příští rok bude vyrábět humanoidního robota. „Tesla Bot“, jak mu americký podnikatel říká, má obstarávat běžné práce jako úklid nebo nákup. Máme se tedy těšit na osvobození od otrockých činností, nebo je to naopak první krok k naprogramovanému člověku?

Tesla Bot slibuje bezpracný život. Marně
Tesla Bot je humanoidní robot slibující bezpracný život. / Zdroj: YouTube/Prezentace společnosti Tesla

Musk nabídne něco, co sám nikdy nabízet nechtěl – naplnění virtuální podoby robotů z vědeckofantastických filmů. Specifické podoby umělé inteligence prolnuté s lidskou podobou. Živoucího Terminátora.

Robot je strojová náhrada, alespoň v původní ideji jistě. Podobně jako jiné (ná)stroje člověka, včetně mediálního oka a mysli světové internetové sítě, nahrazuje něco, co člověk sám vzhledem ke své fyzické a mentální omezenosti není schopen dělat dokonale. A nebo vůbec dělat nechce.

Já, Tesla Bot

Byl jsem stvořen lidmi pro lidi. Zastanu veškerou nudnou práci. Jsem přátelský, interně mi říkají Optimus. Na výšku mám necelých 1,8 metru a i když je moje hmotnost pouhých 57 kilogramů, díky své konstrukci uzvednu kolem 20 kilogramů. A co je hlavní: neuteču. Moje maximální rychlost je 8 km/h.

Lidská podoba s touto funkcí náhrady samozřejmě nějak souvisí: vytváří se dokonalejší člověk, alespoň v některých oblastech. A sám člověk touto svou schopností něco takového vytvořit dokládá jisté božské schopnosti, když vytváří robota „k obrazu svému“.

Muskova nutkavost k vytvoření humanoidního robota jistě pramení z této touhy vyrovnat se božskému principu. Jinak by se dál věnoval vylepšování samoučící se umělé inteligence skryté v autonomně řízených vozech nebo v rámci svého projektu NeuraLink možnosti umělé inteligence propojit telepaticky vnitřní mentální a vnější fyzický svět.

K čemu jinému takový robot než k čistě symbolickému vnějšímu gestu moci?

Zní to jako krásná vize, která už není tak úplně iluzivní. Jenže Muskovy sliby se nikdy tak úplně nenaplňují...

Tesla Bot slibuje „lepší“ život

Musk se vyhnul vysvětlení, proč se pustil do vývoje, „Terminátora“, když to kdysi považoval za slepou uličku lidstva. Zato však vysvětlil, že humanoid Tesla Bot bude dost užitečný „strojočich“, neboť obstará mechanické a lidsky ubíjející práce. Osvobodí tedy lidi od tíhy zbytečné námahy, což jim v očích Muska umožní věnovat ušetřený čas mnohem důležitějšímu osobnostnímu rozvoji, včetně vylepšování mezilidských vztahů.

Robot a práce
Shutterstock

Roboti nám vezmou práci. Zaplaťpánbůh

Taky názor. Technologicky podmíněné proměny trhu práce budou pro valnou většinu z nás znamenat, že se naše pracovní životy změní k lepšímu. Měli bychom se na ně těšit, píše na Finmag.cz Andrew Lilico.

Člověku tedy Tesla Bot (a jiní podobní) odlehčí od práce ubíjející, a bude moci skutečně pracovat na sobě a jiných. Vytrhneme tak zevnitř sebe svého vnitřního robota, což nám dá nadlidská křídla. Podobně jako v dnes již ikonické reklamě na nejmenovaný energetický nápoj.

Zní to jako krásná vize, která už není tak úplně iluzivní. Jenže Muskovy sliby se nikdy tak úplně nenaplňují, snad kromě vozů Tesla. Autonomní taxíky, které před lety sliboval, zatím neplní svět a jsou s nimi velké problémy.

Ano, všechny velké vynálezy mají své počáteční mouchy. U Tesla Bota je však pochybný už sám motiv snahy zbavit člověka tíhy práce jakousi jeho polokopií.

Musk svými humanoidními strojovými nákupčími ještě posílí důležitost otázky, jaká práce k lidem přijde, když zmizí ta, kterou jsme doposud běžně znali...

Bez práce není člověka

Práce je vždy nějakým způsobem potýkáním se s vnějším světem. A to i tehdy, jde-li o práci duševní. Tuny filozofických textů minulých staletí jsou věnovány určující roli práce pro zrod něčeho takového, jako je člověk. Potřebujeme protivenství vnějšku, abychom v jeho překonávání a zpracovávání nalezli svou vlastní kreativitu, sami sebe. Čirá negativita – tedy schopnost rozbořit, aby se vytvářelo – je principem lidství od Hegela přes existencialisty až po neokonzervativce nebo „neomarxisty“.

Práce je v tomto smyslu jediným politickým pojítkem, které lze v současném poblázněném světě najít. A teď by nám ji kromě lidí, korporací a výrobních automatů měli brát ještě humanoidní roboti („i“, samozřejmě, protože životný…)?

Tesla Bot? Musk si z nás střílí!

Už samotné provedení prezentace nového Tesla Bota (viz video v boxu výš), na které byl oznámen prakticky jen záměr něco takového vyvinout, zavdalo pochybnostem, zda to Elon Musk myslí skutečně vážně. Protože jestli je tenhle excentrický miliardář něčím známý, je to vedle automobilky Tesla i jeho neochvějný smysl pro humor a výstřednosti. Na Twitteru rád pumpuje srandakryptoměnu dogecoin, baví se tím, jak jedním tweetem pohne s kurzem bitcoinu, a do vesmíru posílá svůj kabriolet s umělým panákem (StarManem) za volantem. Není proto divu, že Twitter i odborná média teď žijí dohady, zda Tesla Bot je skutečně reálným produktem, nebo jen snahou o publicitu. Ostatně, kdyby brali lidé Tesla Bota vážně, asi by to výrazněji hnulo i s akciemi firmy. Tady ovšem zůstává reakce velmi vlažná, což o lecčems vypovídá...

Zdroj: peníze.cz

Nemá-li být zbavování práce zbavováním lidskosti, je třeba právě onu mechanickou práci nahradit prací na sobě samém, jak už to ve svém přemýšlení naznačoval Marx, jen ho propagandističtí bolševičtí komunisté špatně přečetli. Možná ale, že Musk svými humanoidními strojovými nákupčími ještě posílí důležitost otázky, jaká práce k lidem přijde, když zmizí ta, kterou jsme doposud běžně znali v tradiční fyzické podobě.

A teď nemám na mysli jen nějakou obecnou ideu uvolnění času k seberealizaci, ale i tu odporně praktickou otázku každodenní obživy. Směřujeme i díky Muskovým robotům ke společnosti volného času na rozvíjení lidských možností? A půjde to bez práce k uživení?

Znovu se tu v mnohem realističtější představě roztáčejí tři Asimovovy zákony robotiky, které už všichni snad dobře známe.

Robota ze sebe nevyjmeme

Lidská podoba těchto strojů navíc svádí k tomu, co tak pěkně popisují příběhy sci-fi literatury: ke zvláštní projekci mezi robotem a člověkem. Otázka, co je taková lidská umělá inteligence a co s sebou přináší, už zaujala i spisovatele, kteří se nikdy jako scifisté neprofilovali.

Například Ian McEwan v knize Stroje jako já dochází k provokativnímu poznání, že vnitřního mechanického robota z lidí prostě vypreparovat nelze, protože lidská komplexita s sebou vždy táhne city. A to včetně těch morálních, které do učícího se algoritmu prostě vniknou (viz výzkumy ukazující, že algoritmus umí být rasista nebo komunista). Nobelista Kazuo Ishiguro zas v románu Klára a slunce na tento motiv nevědomě navazuje, když zkoumá právě citové vazby humanoidů a lidí.

Znovu se tu v mnohem realističtější představě roztáčejí tři Asimovovy zákony robotiky, které už všichni snad dobře známe. Totiž, že robot nesmí 1) ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo; 2) musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem; 3) musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

Chtěli byste parťáka typu Tesla Bota?

Už ze samotného čtení těchto zákonů je zřejmé, že nejde jen o vztahy robotů a lidí, a tedy obranu lidské říše před stroji, nýbrž o jakousi „novou lidskou etiku“, protože totéž přece platí i o vztazích mezi lidmi. Toto opravdu už není „jen“ sci-fi. Vztahy k lidem, věcem i humanoidům jsou přesně tou „novou prací“, která se díky robotickým strojům i takovým Tesla Botům zjevuje v jasnějších obrysech.

Ať už to s naším milým vizionářem ze společnosti Tesla a jeho humanoidním projektem dopadne jakkoliv, patří mu dík za to, že přispěl k opravdovému oživení ideje Terminátora. A že dál otevřel problematiku „nové práce“. Musk se teď může soustředit na automaticky řízená auta a nakupující roboty, my ostatní můžeme konečně vzít vážně otázku, čím budeme žít a čím se budeme živit v tomto krásném, novém a od mechanické práce odlehčeném světě.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Finmag předplatnéZdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
-4
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Petr Fischer

Petr Fischer

Analytik týdeníku Euro. Český novinář, scenárista, moderátor a filozof. Po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pracoval v řadě redakcí, mimo jiné v Lidových novinách, Hospodářských novinách,... Více

Související témata

komentářprácerobotiteslaumělá inteligence
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo