Na hraně chaosu. Sara Polak v novém Finmagu nejen o umělé inteligenci

Sara Polak studovala v Oxfordu archeologii a antropologii. Pak pracovala ve startupech v Londýně a v Los Angeles. A teď je zpátky v Česku, popularizuje umělou inteligenci a mentoruje nové startupy. Zdejší startupové prostředí se jí zdá oproti tomu, jaké poznala na Západě, „ještě zdravé a inovativní“. Důraz se tu pořád klade na to, aby člověk něco vytvořil, ne aby tomu dokázal udělat bombastické PR. „V Londýně se všichni snaží, aby byli hlavně vidět – tady je pořád cítit energie přijít s něčím zajímavým, co bude tak dobré, že se o tom bude mluvit i bez milionů za marketing,“ říká.

Sara Polak

Jan Zátorský

Vystudovala archeologii a kognitivní evoluční antropologii na Oxfordu. Několik let pracovala pro technologické startupy ve Velké Británii, USA nebo na Novém Zélandu. O umělé inteligenci pravidelně přednáší v Paralelní Polis, kde spoluzaložila technologický klub Paioneers. Angažuje se v neziskovce prg.ai, kde s Tomášem Mikolovem zdarma vyučuje kurz Elements of AI, a točí pořad Deus Ex Machina pro Red Button EDU. Ředitelka organizace Czech.global, se kterou chce propojit českou globální diasporu a „udělat z Čechů první cloudový národ na světě“. Ve volných chvílích popularizuje vědu (Science to Go, FIT ČVUT), píše na Twitteru Elonu Muskovi, sleduje Cimrmana a Montyho Pythona a googlí velké psy.

Seznámili jsme se při natáčení pořadů pro Paralelní Polis: já tu v zimě chystal sérii Bitcoin: Nestátní peníze, Sara zase Na hraně chaosu. Ve svých videích propojuje umělou inteligenci, historii, ekonomii, politologii a další obory a nabízí unikátní pohled na minulost i budoucnost lidstva perspektivou člověka, kterému jsou mantinely jednoho oboru příliš úzké.

Věnuješ se zároveň umělé inteligenci a archeologii. To je poměrně neintuitivní spojení. Jak spolu můžou ty dvě disciplíny souviset?

Říkám si „archeolog v AI“, protože nejsem „vědec přes AI“ a zároveň mi přijde propojení s archeologií důležité. Koneckonců archeologii a evoluční antropologii jsem studovala. Když se podíváme na vývoj lidstva a na to, jak byly společenské změny provázané s nástupem různých technologií, můžeme pozorovat podobnosti i v reakci dnešní společnosti na nástup umělé inteligence.

Moje role archeologa v umělé inteligenci je vzdělávací, pomáhám společnosti vstřebat novou technologii, která ovlivňuje čím dál víc věcí okolo nás. Zásadní je pro mě ukazovat lidem fenomén umělé inteligence multioborově, že se nejedná pouze o technologii jako takovou, ale o technologii v historickém kontextu. Dnešní technologické pokroky nejsou tak odlišné od těch historických, jako bylo praktické využití elektřiny nebo vynález parního stroje, včetně pochopitelných obav a očekávatelných společenských dopadů. Vždycky je dobré se z historie poučit a neopakovat stejné chyby.

Sara Polak stojící sedící

Jan Zátorský

Jan Zátorský

Chci víc fotek

Jaké společenské dopady a chyby třeba myslíš?

Mnoha velkým sociálním změnám předcházel objev nové technologie. Vynález parního stroje znamenal obrovský pokrok. Jenže zároveň přinesl stěhování z venkova do měst za prací v továrnách, překotně vznikající města měla mizernou hygienu, musela se rychle řešit kanalizace. Průmyslová revoluce přinesla i nevídanou míru dětské práce a zrodila Marxe s Engelsem.

Ještě předtím revoluce v navigaci, a tedy mořeplavbě znamenala rozvoj obchodu a pokrok, dala základ britskému impériu, prvnímu státu s moderní strukturou, ale taky velkému vykořisťování. Mimo jiné byl jejím důsledkem i rozvoj pirátství a později i otrokářství na velké škále. Odnést si z toho můžeme tři věci.

Ano?

Zaprvé: Lidé dokážou být zlí a budou zlí. Bránit se kvůli tomu inovacím je ale blbina. Musíme si uvědomit lidskou podstatu a prostě s ní počítat. Regulace nepomůžou – pomůže jenom sebeobrana ve formě plošného vzdělávání.

Zadruhé: všechno je propojené, alfa a omega k pochopení světa v jeho složitosti je multioborovost. Vynález žárovky je věc politická, ekonomická, sociální. Ovlivňuje, jak se dělá byznys, bez ní by nefungovaly například směnné provozy. Takže chápat technologie – třeba i umělou inteligenci – izolovaně je chyba. Akademické a technologické elitářství je cesta do pekla. Potřebujeme maximální komunikaci mezi sociálními a demografickými bublinami.

No a zatřetí – lidé mají z nových technologií pokaždé nejdřív strach. Rádi se bojí, rádi vytvářejí umělé senzace a stresy a poddávají se jim. Dá se na tom vydělat – chápu, že film Já, datový klasifikátor, který vám pomůže poorganizovat zdravotnictví zní míň sexy než Black Mirror nebo Terminátor, ale je povinnost firem a institucí v „pozici síly“, aby vzdělávaly veřejnost o realitě, a ne ji strašily pohádkami. Antielektrifikační plakáty také ukazovaly, jak se lidé na ulici smaží na drátech elektrického vedení. V době, která předcházela ekonomickému krachu 30. let, tedy v době, kdy byla elektrifikace klíčová – mohla pomoct těm nejchudším. Když se technologie neuchopí za dobrý konec a když se nebude společnost odspoda vzdělávat, můžou zbytečně trpět a umírat lidé.

Využívají umělou inteligenci také přímo archeologové?

Určitě, hlavní přínos téhle technologie je dnes zpracovávání velkého množství dat. Archeologie sbírá strukturovaně data už přes sto let, ale často jsou nám celkem k ničemu; velká část jich není ani digitalizovaná. Umělá inteligence se tedy využívá při digitalizaci a katalogizaci dat, a jakmile jsou data zpracována, tak i při jejich zasazování do kontextu. Další zajímavé využití je například u vyhodnocování satelitních snímků, na kterých lze s pomocí umělé inteligence odhadnout, na kterých místech se můžou pod povrchem nacházet nová naleziště. Umělou inteligenci často využívá i forenzní a genetická antropologie.

To všechno zní sice zajímavě, ale pořád se jedná „pouze“ o strojové učení, ne? Vidíme ale někde už záchvěv skutečné inteligence?

Dnešní umělá inteligence je opravdu především strojové učení. Popravdě, „umělá inteligence“ není pro tu technologii úplně vhodné označení. Takzvaná obecná umělá inteligence, tedy opravdu inteligentní, neexistuje. Nerozumíme pořádně ani lidskému mozku, natož abychom byli schopni stvořit cokoli blížícího se mozku umělému. Současná umělá inteligence má úroveň sofistikovaného mlýnku na maso – jen místo masa mele data. To ale vůbec není málo!

Jeden z velkých problémů dnešní vědy je izolace jednotlivých oborů. A umělá inteligence ji může velmi posunout dopředu tím, že se data ze vzdálených oborů, jako třeba počítačové vědy a filozofie, vzájemně dají do kontextu. Umělá inteligence může provádět doporučení ohledně kompatibility výzkumů a datových sad.

Existuje nějaký pěkný srozumitelný příklad, kde umělá inteligence pomohla vědcům vystoupit z oborových škatulek a spojit síly?

Krásné propojení několika oborů je třeba digitalizace a následně využití metod umělé inteligence ve zdravotnictví. To, že přijdete k doktorovi a on vám na základě osobních lékařských dat naordinuje personalizovanou léčbu, kterou mu doporučí algoritmus, a vy se budete moct líp a přesněji léčit.

Proč se vlastně tvoje přednášková série pro Paralelní Polis jmenuje Na hraně chaosu?
Lidstvo se nachází na konci cyklu sinusoidy. Dosavadní systém přestává plnit svou roli a vakuum po něm bude muset vyplnit nový způsob fungování společnosti. Ilustrací změny může být třeba ta nedávná událost, kdy meme komunita z Redditu položila kus Wall Street. To nám ukazuje, jak internet jako neuvěřitelně efektivní komunikační nástroj umožňuje vytvářet komunity úplně nového typu, které nemají nic společného se státy ani jinými institucemi.

Sara Polak stojící sedící

Jan Zátorský

Jan Zátorský

Chci víc fotek

Lidé si sílu technologie začínají uvědomovat, ale stále pořádně nevědí, co s ní na větší sociální škále. Společnost je dezorientovaná. Dělení na pravici a levici už nedává smysl. Řešení společenských problémů shůry, od státních institucí, nepřijde. Nacházíme se na hraně chaosu, ale ještě jsme do něj neupadli.

Umělá inteligence má potenciál usnadnit lidem v dnešním světě orientaci. Nebo jim dokonce dodat sebeúctu tím, jak se budou moct osamostatnit – představte si, jakou svobodu vám dává jenom to, že se po městě a po světě můžete pohybovat často pouze pomocí jednoho dokladu, telefonu a různých aplikací jako Uber, Airbnb, Google Maps, bitcoinová peněženka, online letenky atd.

(...)