Chcete skórovat? Vyspěte se!

Když přednáším o dopadech spánkové deprivace na rozhodování zaměstnanců, studenty obvykle moc nenadchnu. „Vždyť je jasné, že ospalí lidé dělají chyby a jsou unavení!“ Mají pravdu, přehlížejí ale podstatný detail. Vědět neznamená respektovat a skutečně zohlednit ve vlastním chování (jak právě studenti v probíhajícím zkouškovém období dokazují, když se většina věnuje celonočnímu studiu, které ústí ve fakticky nulové dlouhodobé zapamatování látky).

Lidé se přeceňují a nejsou schopni zohlednit nebo si nepřiznají, jak moc jsou jejich mysl a tělo nevyspáním ovlivněny. Podobně i kuřák ví, že ho tabák zabíjí, leč je přesvědčen, že jeho se to až tak netýká „protože se cítí fajn“, a když bude chtít přestat, povede se mu to – statistiky ale jasně mluví proti oběma dojmům. Nevyspání navíc neovlivňuje jen fyzické schopnosti, paměť či soustředění, ale zhoršuje i emoční regulaci. Nevyspalé lidi popudí i podněty, kterým se dřív smáli nebo je ignorovali.

Po přechodu na letní čas dostanete větší flastr

Inspirativní je nedávná studie Kyoungmin Cho z Washingtonské university a kolegů, kteří analyzovali práci soudců po pravidelném každoročním spánkovém šoku – přechodu na letní čas. Přestože ke ztrátě hodiny spánku dojde v neděli, už dřív se ukázalo, že v pondělí jsou lidé unavenější a nepozornější – kupříkladu narůstá počet nehod a zranění. Očekávání výzkumníků bylo, že soudci budou unavení a nevrlí, takže budou udělovat přísnější tresty. Po odfiltrování proměnných, které ovlivňují velikost trestu – jako je charakter trestného činu, zda jde o recidivistu, jeho věk, rasu nebo pohlaví – se potvrdilo, že vůči jiným pondělkům jsou tresty odnětí svobody po přechodu na letní čas o pět procent delší. Když vám vyjde ústní zkouška, vstupní pohovor nebo zápas ve sportu se sudím na pondělí po změně času, vymýšlejte, jak změnit termín. A ostatně vždycky, kdykoliv se dá očekávat, že hodnotitel bude nevyspalý.

Důležitost studií o spánkové deprivaci tkví i v tom, že změřit důsledky nevyspání není vůbec jednoduché. Jistě, statistiky o počtu nehod kvůli mikrospánku nebo o pracovních zraněních na noční směně mohou být dostupné, ale jak změřit zhoršenou produktivitu politiků, manažerů, soudců či lékařů, ke které došlo jen kvůli nevyspání? Žádná nemocnice nevydává upřímná tisková prohlášení, kolik mrtvých má na svědomí její spánkově deprimovaný personál. Žádná firma akcionářům nepřizná, za kolika nespokojenými zákazníky či ztrátami stojí unavení zaměstnanci. Jak vůbec únavu měřit, každodenními lékařskými testy?

Kolik stojí noční tweety

V pilotní studii se tým profesora sociologie, Jasona Jonese, podíval na produktivitu basketbalových hráčů americké NBA a jejich aktivitu na Twitteru. Inovativním vhledem výzkumu bylo, že tráví-li hráč noci před zápasem u počítače a tweetuje, dá se očekávat, že nebude tolik vyspalý a jeho sportovní um utrpí. Analyzovali tedy v letech 2009–2016 tweety hráčů publikované mezi jedenáctou večer a sedmou ráno před zápasem a zároveň si zjistili statistiky produktivity daného hráče v daném zápasu. Potvrdilo se, že pozdně tweetující hráči následně v zápase získají až o deset procent méně bodů, zhorší se jim úspěšnost ve vstřelování košů, mají nižší počet asistencí, mimo jiné i proto, že hrají méně času. Při uvážení, že tyto statistiky jsou nejdůležitější podklad při dojednávání či prodlužování mnohamilionových smluv s hráči, může je probdělá noc hráče přijít na pořádný balík.

Na analýzu nákladů a produktivity politiků po zbrklých nočních tweetech se zatím čeká…