Články na téma: železnice

Čtyřicet let staré TGV přivezlo budoucnost české dopravy na brněnské výstaviště. Časový paradox připomněl, že vlaky v Česku ani po třiceti letech modernizace nepatří do 21. století. Nikdo se totiž o jejich budoucnost dostatečně nestaral.

Sociální dávky berou v železniční a autobusové dopravě nejen senioři a junioři, ale také – dopravci.

Budou děti, studenti a senioři jezdit vlakem zadarmo? Co by to znamenalo pro komfort cestujících a co pro železnici? V anketě zkoumáme nápad ministra dopravy Dana Ťoka.

Ostuda sjednocené Evropy: obstarávání lístků na mezistátní vlaky je pořád peklo.

Otevřený rozhovor s šéfem Českého telekomunikačního úřadu Jaromírem Novákem o tom, co Česku schází k tomu, aby se mohlo stát středoevropským lídrem v digitálních technologiích, o tom, že balíček s pětisty megabajty dat je dnes výsměch, o absenci čtvrtého operátora a o prolobovaných legislativních úpravách, které tlačí spotřebitele do kouta.

České dráhy spolu se Správou železniční dopravní cesty loni vytvořily zisk přes dvě miliardy korun. Je to důvod k radosti? Ani omylem! Aby se společnosti dostaly účetně do černých čísel, stát do nich musel desítky miliard nasypat.

Polsko investovalo desítky miliard do vybudování rychlého železničního spojení s Německem. Teď však zjišťuje, že Němcům se do budování jejich části infrastruktury nechce. Bývalé východní Německo, se kterým Polsko sousedí, se totiž rychle vylidňuje.

V prosinci vyrazí Leoš Novotný s vlaky svého LEO Expressu na trasu Praha–Ostrava. Utká se na ní se státními Českými drahami a „žlutým“ RegioJetem. V druhé části exkluzivního rozhovoru se dozvíte, jak hodlá na konkurenci vyzrát a jak chce přesvědčit Čechy, aby pro ně železniční doprava byla na prvním místě.

Desítky miliard. Na tolik by prý přišla realizace záměru na přesun brněnského vlakového nádraží. Brňané by však na ní zřejmě nevydělali. Tedy až na několik málo těch, z jejichž pozemků by se rázem stala zlatá naleziště. Asi nepřekvapí, že vlastníci těchto pozemků jsou napojeni na místní politiky. A jak jsou na přesunu zainteresované České dráhy? Matěj Hollan se ptal, odpovědi se ale dočkal až díky technickému (?) selhání...

Ve světě velkých financí uspěl už jeho otec, bývalý majitel koncernu Hamé. V našem exkluzivním rozhovoru se přesvědčíte, že jablko nespadlo daleko od stromu. Leoši NOVOTNÉMU ale přišlo investiční bankovnictví příliš povrchní, tak se radši pustil do vlastních projektů. Jeden z nich brzy vyrazí na naše železnice.

Rusko by rádo vybudovalo širokorozchodnou železnici do Vídně. Trať by měla vést přes Slovensko. Evropské unii ruský projekt nevadí. Nedá na něj však ani euro. V projektech železnic jde totiž i politický vliv na dané území.

V hlavním městě Německa Berlíně je S-Bahn, tedy „městská železnice“, nejrychlejším a nejpohodlnějším způsobem dopravy po obrovské metropoli. I Bratislava nyní dává levnějšímu S-Bahnu přednost před budováním metra či podzemní tramvaje. V Praze je však stále S-Bahn v plenkách, a to přesto, že infrastruktura existuje. Při jeho budování by se totiž hůř kradlo.

Jak z auta udělat jeden z nejlevnějších a k přírodě nejšetrnějších dopravních prostředků? Nacpat ho spolujezdci. Na českém internetu s tím pomáhá hned několik služeb.

„Kdosi dostal geniální nápad, že v Česku musejí jezdit rychlovlaky, ale nějak se zapomnělo na to, že se pro ně nejdřív musejí postavit koleje. Proto mají České dráhy Pendolina, která dokážou vozit cestující rychlostí 230 kilometrů za hodinu, koleje s maximální rychlostí 160 kilometrů za hodinu a ztráty i na těch nejziskovějších tratích,“ říká Radim Jančura v závěrečné části exkluzivního rozhovoru.

„Zatím investujeme do charity druhého řádu – veřejné dopravy. Většina toho, co vyděláme, jde teď na vlaky. Věřím ale, že za pět, deset let bychom mohli celý roční zisk odevzdávat na charitativní projekty,“ říká Radim Jančura, stoprocentní majitel skupiny Student Agency.