Články na téma: vysoké školy

Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) by Česku s rozpočtovými problémy mohlo kromě jiného pomoci i takzvané odložené školné. Jeho zavedení je ale podle ekonoma a jednoho z členů NERV Daniela Münicha nereálné. „Všechny české vlády se bojí, jak by to veřejnosti vysvětlily a jak by to před ní obhájily,“ říká v rozhovoru.

Osm procent vysokoškoláků jí přiznalo, že si nechali vypracovat práci na zakázku a vydávali ji za vlastní. „Nebude to konečné číslo, zahrnuje jen ty, kteří se přiznali,“ upozorňuje Veronika Králíková, která o falešných studentských pracích napsala diplomku a dál se jimi zabývá.

Podílel se na vývoji mobilní aplikace, která rozpozná tisíce druhů hub, a pro africké země využil umělou inteligenci k rozpoznání rzi pšeničné, což pomáhá boji proti hladomoru. Vědecké ambice přitom původně neměl. „Myslím, že jsem chtěl být nanejvýš hasič nebo popelář, jako většina dětí,“ říká Lukáš Picek, doktorand ze Západočeské univerzity v Plzni.

Trumpa volili lidé, co mají rádi zbraně, a také ti, kteří jsou proti potratům. A věřící,“ říká Dan Ariely, jeden z nejproslulejších ekonomů dneška. Ve svém díle, jak odborném, tak popularizačním, mísí ekonomii s psychologií, takže umí poradit třeba i jak být v životě opravdu šťastný – a to levně.

Ekonomům se často vyčítá odtržení od reality. Je to pravda? Chrlí naše vysoké školy jednoho nepoužitelného ekonoma za druhým? Jak by měla vypadat výuka ekonomie hodná jednadvacátého století?

Které studijní obory jsou pro budoucí vysokoškoláky nejperspektivnější a jakým by se měli obloukem vyhnout? Zeptali jsme se zástupců vzdělávacích organizací, personálních agentur, asociací podnikatelů, ekonomů, osobností ze světa financí a byznysu.

Z marketingových válek krajů, měst a škol nemají prospěch občané, ale hlavně majitelé reklamních agentur a ploch.

V některých jižních zemích Evropské unie je nezaměstnanost mladých lidí až padesátiprocentní. U nás čísla zdaleka tak strašidelná nejsou. Přesto se často žehrá na to, že absolventi škol nejsou připraveni pro úspěch na trhu práce. Jak to tedy je?

Nenechej si poplést hlavu průměrnými platy absolventů nebo chytrými řečmi o tom, jak bude svět vypadat za třicet let.

Blíží se termíny podání přihlášek na vysokou. Studium na vysoké škole může člověku zásadně proměnit život. Je ale potřeba dobře vybírat. Nebo ne? Není rovnou lepší škola života? Co budoucím studentům radí šéf Scia Ondřej Šteffl, státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, ekonom Pavel Kohout, podnikatel Tomáš Čupr a další?

Mívali jsme čtyři vysoké umělecké školy. Dávno tomu. Dnes chrlí absolventy těchto oborů řada regionálních univerzit. Uživí se? A je vůbec o jejich práci zájem, nebo spíš vítězí obecný nevkus? V dvojrozhovoru nám odpovídají dva profesoři Vysoké školy uměleckoprůmyslové.

Závěrečný díl miniseriálu o hospodářských cyklech nás opět zavede do Ameriky. popíše tamější „vysokoškolskou bublinu“ a mechanismus, kterým ji pomáhá přifukovat tamější centrální banka.

Muž, který učil počítač porozumět tomu, co člověk říká. Skoro dvě desítky let dohlížel na vývoj software pro rozpoznávání přirozených jazyků v IBM a Google. Vrátil se do Česka na „svou“ univerzitu a učí české studenty porozumět tomu, jak funguje svět úspěšných. „Lidé tu často nemají touhu se zlepšovat. Chtějí mít pohodičku, grilovačku na zahradě a k tomu pivo,“ říká Jan Šedivý. Na druhou stranu neváhá vyzdvihnout úspěšné projekty svých studentů a poněkud tak toto tvrzení zrelativizovat.

Nová kniha o samostudiu slavila úspěch při sbírání dotací na Kickstarteru, takže poptávka po vzdělávání mimo vysoké školy tu očividně je. Některé rady jsou ale nebezpečné.

(Ne)jmenování Martina Putny profesorem bylo příležitostí k reflexi současného systému udělování profesur. Zdánlivě jen formální kostýmové představení je totiž ve skutečnosti podstatná záležitost. Jak píše v dnešním textu Tomáš Fürst: „Český systém pro udělování titulů je pro akademické prostředí mimořádně škodlivý.“ Jenže o funkční vysoké školství dnes zřejmě není zájem. Především na vysokých školách ne.

Dotace škodí. Korumpují. Pod praporem vzdělanostní společnosti zdevastovaly vzdělávací systém. Pod praporem startování hospodářského růstu (a pod dalšími výpravnými standartami) zdevastují celou zemi.

Na pomoc při hledání nejperspektivnějších oborů jsme si přizvali prestižní ekonomy, sociology, zástupce státní správy, personálních agentur, ale také osobností z byznysu.

Školství je obor výjimečný mimo jiné tím, že lidé, kteří v něm pracují, mají nadprůměrnou schopnost vytvářet mýty a přesvědčovat veřejnost o mnoha věcech, které jsou fakticky nepravdivé. Na některé z nich se podíváme v následujícím textu.

Pravda o školství, že vám z ní zvadnou pugety a u slavnostního oběda zaskočí v ústech.

Chybí kreativita a chybí odvaha. Možných důvodů je víc: máme se příliš dobře, zpohodlněli jsme zkrátka. Anebo... anebo za to můžou přílišné regulace a rodičovský přístup státu, který už nás dávno chrání především před námi samotnými.

Filmový dokument o slavném ostravském novozbohatlíkovi promarnil šanci podat generační výpověď. Místo toho nabídl mediální lynč, virtuální házení buráků po prosťáčkovi s placatým autem.