Články na téma: vlastnictví

Cool už není vlastnit, ale předplácet. V angličtině se tomuhle fenoménu říká „subscription economy“, my jsme si ho pracovně nazvali „život na předplatné“. Co konkrétně znamená? Jaké jsou jeho limity a z čeho vychází? To jsou jen některé z otázek, které si spolu ve speciálním seriálu Finmagu zodpovíme.

Pokus proměnit svět v jednu velkou socialistickou pavlač. Tak intuitivně pojmenovává novinářka Irena Válová posun toho, co dřív bývalo věcí práva soukromého do veřejné sféry. Někdejší advokát a dnešní soudce Mezinárodního soudu pro lidská práva Aleš Pejchal, poukazuje mimo jiné na zajímavý jev provázející život v někdejší totalitě: Z právních teorií a systémů takzvaných socialistických zemí se postupně vytrácely pojmy ‚veřejný‘ a ‚soukromý‘ a byly nahrazovány pojmy ‚socialistický‘ a ‚osobní‘... A to je možné považovat za útok na některá „základní slova“.

Právníci, ekonomové a filozofové se přou o koncept takzvaného duševního vlastnictví už pěkných pár desítek let, nicméně „většinový“ člověk se o něj začal pořádně zajímat až nedávno. To když na svět svět přišel internet, piráti a stahovači a odešel zákon. Tedy autorský.

Tři bratři se vydali hledat do světa štěstí. Starší dva si to na perfektních koních s veškerým komfortem a proviantem hasili vždy po přímých cestách vysypaných jemným pískem. Hloupý Honza šel bos, s rancem obyčejných buchet, po cestě se zdržoval pomocí různým neperspektivním ubožákům a zásadně pajdal různými úvozy s trním a hložím. Přesto, jak všeobecně známo, byl to právě hloupý Honza, který dostal princeznu a půl království, zatímco jeho bratříčci skončili v poušti nebo v bažině.