Články na téma: veřejný dluh

V české politice se nenajde nikdo, kdo by byl ochotný se ohledně penzí inspirovat v zahraničí a něco odvážného podnikat. Všichni politici odkazují řešení tohoto problému svým nástupcům. A tak nám nezbývá, než se spolehnout sami na sebe. Investujte, ideálně do zahraničních akcií.

Česká republika řeší dokonalou bouři. Po pandemii koronaviru přišla válka na Ukrajině kombinovaná s vysokou inflací a energetickou krizí. V důsledku těchto událostí výrazně narůstá naše zadlužení.

Ve dvacátém století docházelo k zásadní proměně globálního finančního systému téměř co dvacet let. Zlatý standard byl postupně nahražen „papírovým standardem“, s dolarem v roli rezervní měny. Zásadní problém tohoto „zeleného zlata“ je, že na rozdíl od svého kovového předchůdce může být rozmnožen mávnutím guvernérovy ruky. Existuje k dnešnímu stavu alternativa?

Alan Krueger, šéf ekonomických poradců prezidenta Baracka Obamy a dřívější profesor z Princetonu, přiznává: „Deficit se v USA snižuje kontraproduktivně a neefektivně. Neřeší se vůbec problém dlouhodobého schodku.“

Jak se bude za sto let pohlížet na ekonomickou a hospodářskou situaci začátku 21. století? Zeptali jsme se ekonomů Tomáše Prouzy a Petra Macha, sociologů Jana Kellera a Petra Hampla, analytika Aleše Michla a dalších zajímavých osobností.

Škrtáme, škrtáme – a pořád se nemůžeme proškrtat k lepším hospodářským výsledkům. Škrtání bez hlubšího rozmyslu, pro škrtání samo a pro hezčí obrázek u ratingových agentur, k nim totiž prostě nevede.

Korejské výrobky se dnes prodávají víc než japonské. Ale Japonsko to tak nehodlá nechat. Vsadit na japonské akcie?

Poslanci nechtějí, aby korupce ve veřejných zakázkách definitivně zmizela.

Ministr financí Miroslav Kalousek se pochválil za to, že v rozpočtu za rok 2012 ušetřil navíc čtyři miliardy korun. Téměř celý stomiliardový schodek chce vláda pokrýt vydáním státních dluhopisů. Pochválí ho ještě někdo jiný?

Plnější státní kasy, méně zadluženého nebo aspoň pomaleji se zadlužujícího státu můžeme dosahovat dvojím způsobem: jednak míň utrácet, jednak víc „vydělávat“, tedy vybírat na daních. Ekonom Pavel Kohout upozorňuje na to, jak zvrácené je jedním dechem mluvit o obojím jako o – úsporách.

Třídní nenávist není dobrým rádcem v daňové politice. Stačí se podívat do Francie.

Je to pěkných pár let, co k nám v osobách Konstantina a Metoděje dorazila z řecké Soluně civilizace, kultura a tak. Je na čase, abychom se, barbaři, k té kultuře vrátili. To se ale napřed musíme zbavit nenažranosti, konzumního životního stylu. A směr jsme nabrali dobrý! Vzhůru do Řecka!

Angela Merkelová se dopouští podobných omylů jako její předchůdci před nástupem Hitlera.

François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem a také skončil: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá, říká Pavel Kohout a shrnuje exkluzivně pro Finmag vyhlídky Francie s novým levicovým prezidentem Françoisem Hollandem.

Španělsko trpí bankovní krizí a rekordní nezaměstnaností. Obchodní bilance se propadá. Veřejný dluh se blíží k 80 procentům HDP. Přitom ještě nedávno byli Španělé dáváni za příklad dobrých hospodářů.

Přinášíme třetí a zároveň poslední díl analýzy Pavla Kohouta, psané exkluzivně pro Finmag.

Poválečné Německo, respektive jeho západní část, měla velké štěstí. Hospodářskou politiku od počátku určovali ekonomové jako Ludwig Erhard, Wilhelm Röpke, Walter Eucken a Alexander Rüstow. Věřili v liberální ekonomiku, zároveň však byli stoupenci silné vlády. Jak to jde dohromady?

Proč by podle ekonoma Aleše Michla byl nejrozumnějším řešením dluhové krize bankrot Řecka a dalších nesolventních států? Co má naše vláda společného s politiky jižanských zemí? Přečtěte si v exkluzivním rozhovoru pro Finmag a Peníze.cz.

Itálie dnes platí za další černou ovci. Přitom tato bohatá země s obdivuhodnou kulturou zažila doby, kdy byla vzorem rozpočtové střídmosti. Přinejmenším některé vyspělé italské státy by mohly být inspirací i dnes.

Poslední týdny přinášejí jednu negativní ekonomickou zprávu za druhou a zdá se, že se svět řítí do další recese. Většina odhadů dnes pracuje s nižšími předpoklady růstu než před létem a důvěra v budoucnost jako by se v letním vedru vypařila.

Ať už si voliči v poslední dekádě vybrali, že chtějí jezdit levnou dacií nebo luxusním volvem, všechny reformy připomínaly lepení dílů z těchto aut na starého favorita. Státní správa drandí ve dvacet let starém modelu a chybí odvaha definitivně ho poslat do šrotu.