Články na téma: Temelín

Česko chce do roku 2028 vybrat finální lokalitu pro vybudování jaderného úložiště. Peníze, které jsou na to zatím vyčleněné, však nebudou pravděpodobně stačit. Vyvstává tak otázka, kde potřebné finance vzít. Částka za výstavbu a provoz úložiště jaderného odpadu navíc bude pravděpodobně mnohem vyšší než aktuálně odhadovaných 130 miliard korun.

„ČEZ je úžasná firma managementu navzdory. Cena silové elektřiny výrazně stoupla, to samé se týká povolenek, takže si myslím, že akcionáře čeká několik růžových let,“ říká investor Jaroslav Šura.

Stavět, či nestavět? To je, oč tu běží. Telenovela o plánování dostavby jaderných bloků v Česku pokračuje dál. Happy end v nedohlednu.

Burzovní propady z nedávné doby přiměly české novináře, aby se věnovali akciovému dění. A jako obvykle: jak se tiskly nejčernější scénáře, trhy otočily a posílily. Hodně potenciálních investorů teď sedí na penězích a nechtějí se spálit. A vidím nejistotu v očích spekulantů, což přispěje k větším výkyvům…

Má se dostavět jaderná elektrárna Temelín? Měli bychom se snažit o energetickou soběstačnost? Vytváří dotace obnovitelných zdrojů energie nestabilní prostředí, které nás jednou zle vytrestá? A má vůbec smysl upřednostňovat nějaké zdroje a jiné zcela odmítat? Odborníci se v pravidelné anketě zamýšlí nad stavem a směřováním české energetiky.

Přerušení tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín je jen dočasným ústupem mohutné ruské lobby. Krok ČEZu zabránil, aby v něm vyhráli Američané.

Rusko postaví nové dva bloky maďarské jaderné elektrárny Paks. Na většinu kontraktu v hodnotě 400 miliard korun dají Rusové Maďarům úvěr. Jde nepřímo i o ruskou podporu Viktoru Orbánovi, který už pět let buduje těsné vztahy s Vladimirem Putinem. A možná i o nástin budoucí dostavby Temelína.

Zkoušeli jsme nedávno s kolegou „kvalifikovaně odhadnout“, kolik asi politici dostali na provizích za to, že prošel megaprůšvih s drahými obnovitelnými zdroji. Dospěli jsme k tomu, že dostanou maximálně miliardu korun. Spotřebitele to ovšem bude stát miliard stovky. Dost velký nepoměr, že? Čekají nás ovšem ještě náklady na výstavbu dalších tunelů.

Je pro Českou republiku dostavba jaderné elektrárny Temelín dobrou investicí? Zeptali jsme se analytiků Aleše Michla a Aleše Tůmy, ekonoma Lukáše Kovandy a dalších zajímavých osobností ze světa financí a byznysu.

Pokud jde o energetiku a česko-německé vztahy, největším problémem do budoucna není kupodivu dostavba Temelína, ale problémy spojené s přebytky německé elektřiny z obnovitelných zdrojů, které nárazově extrémně zatěžují českou přenosovou soustavu.

Je to jedna z nejhorších zpráv o české ekonomice, které se za poslední měsíce objevily. Vyřazení francouzské společnosti Areva z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín celou stavbu nejen prodraží, ale ohrožuje celý projekt.

Na sedmém ročníku Evropského jaderného fóra, který se konal počátkem minulého týdne v Bratislavě, to vypadalo, jako kdyby byly Česká republika a Slovensko klíčovými jadernými státy Evropské unie. Možná by to tak Praha a Bratislava chtěly – jenže na to nemají peníze.

Exministr průmyslu, nynější poradce banky Goldman Sachs Vladimír Dlouhý varuje: příchod druhé recese je reálné nebezpečí. „Lidé si musejí utahovat opasky. Co pak udělá člověk, který žije z podpory nebo z 15 tisíc měsíčně? Začne si myslet, že korupce je normální.“

Německo v praxi předvedlo způsob, jak lacině ukládat energii z obnovitelných zdrojů. Do vodíku.

Někdejší „pirát z Prahy“ Viktor Kožený propadl vědeckému bádání. Nedumá ovšem nad nesmrtelností chrousta, ale rovnou člověka. Říká tomu „skenování duší“, případně „digitální downloadování lidské osobnosti“. Své teorie přibližuje laikům ze své bahamské poustevny. Více v unikátním rozhovoru...

Česká republika a Polsko oznámily během červencové návštěvy polského premiéra Donalda Tuska v Praze vytvoření společného „jaderného paktu“, který má být protiváhou tvořící se německo-rakouské antiatomové koalici.