Články na téma: štěstí

Matka příroda nepřeje bohatým, ale respektovaným.

Když činíme rozhodnutí, tíhneme k tomu dávat přednost objektivnímu, měřitelnému a spočítatelnému. Přeceňujeme materiální statky a podceňujeme vše subjektivní, neměřitelné a nespočítatelné.

Druhdy bývalo znakem spokojenosti a blahobytu pěkně klenuté bříško. Časy se mění.

V roce 1914 začala světová válka. Že se Nouriel Roubini ptá, jestli náhodou po stu let nestojíme na prahu nového globálního konfliktu, to vzhledem k jeho přezdívce doktor Zkáza nepřekvapí. Jenže není sám. Kde to jiskří? Mezi zemí vycházejícího slunce a říší středu.

Proč je některá práce sexy, jiná „šlep“ a proč ani patnáctihodinový pracovní týden nemusí přinést pohodu.

2. září zemřel ve věku sta a téměř tří let Ronald Harry Coase. Nositel Nobelovy ceny za ekonimi a jeden z nejinspirativnějších ekonomů minulého století.

Matka všech knih o osobním rozvoji připomíná, že štěstí i úspěch obvykle přicházejí jako vedlejší produkty úsilí o něco důležitějšího, než jsou štěstí a úspěch.

V dalším pokračování rozhovorů o nejzákladnějších věcech ne snad v životě člověka, ale určitě v životě lidského společenství připomíná americkou Deklaraci nezávislosti jakožto zásadní dokument, který definoval lidská práva a svobody. Aleš Pejchal pak do kontrastu k americkému pojetí práv a svobod dává pojetí evropské, vyrůstající z odlišných kořenů.

Pokud jste už otrávení návody na to, jak žít šťastný a úspěšný život, zbystřete: je tu protijed.

Yaron Brook, přední objektivistický ekonom, říká: „Jsem bytostně přesvědčen, že Bill Clinton není šťastný člověk. Ani Obama ne. A mnoho dalších politiků také ne. Protože lhaní plodí nespokojenost.“

Proč můžete práci milovat a nenávidět zároveň a jak to, že ani závratný plat nefunguje jako motivace.

V řadě zemí i během vleklé krize přibývá šťastných lidí. Český případ to nebude. Vládní reformy a pseudoreformy budou mít pochybný vliv na ekonomiku – zato poměrně jasný dopad na víru občanů v to, zda stát pracuje pro jejich prospěch.