Články na téma: státní bankrot

Česko se dál rychle zadlužuje. Podle posledního návrhu vládní koalice by se měl schodek státního rozpočtu vyšplhat už na 375 miliard korun, do většího minusu oproti původním plánům se má propadnout i v následujících letech. Někteří ekonomové už varují, že Česko je na cestě napodobit „řecký scénář“. Co dělat, abychom ho odvrátili? Zeptali jsme se expertů.

Prezident El Salvadoru se nehodlá vzdát svého bitcoinového snu. Pokračuje ve spekulativních nákupech a chystá supermoderní město ve tvaru bitcoinové mince. Zemi tím stále více přibližuje krachu.

Inflace v Česku je jen slabý odvar. Když se člověk podívá do světa, nejsou tam na tom lépe. Natož pak v Latinské Americe, která má za sebou několik mimořádně složitých let a aktuálně se stala globálním inflačním premiantem.

Během koronavirové krize to mohlo zapadnout, ale loni „zbankrotovalo“ hned pět zemí. Další státy balancují na hraně. Pro srovnání: během poslední finanční recese se to stalo jen u tří zemí.

K dědictví ekonomicky negramotné Angely Merkelové bude patřit i zničené Řecko.

S eurem na věčné časy a nikdy jinak. Pod tímto heslem dovedl řecký premiér a komunista Alexis Tsipras svou zemi ke kapitulaci.

Řekové v referendu odmítli podmínky věřitelů a přiblížili tím svůj konec v eurozóně. Jak si máme řecké NE vykládat? A jaký další vývoj může nyní Evropa očekávat? Odpovídá premiér Sobotka, ministr financí Babiš, ekonomové Petr Robejšek, Aleš Michl, Petr Mach, Naďa Johanisová a další osobnosti.

Následující vývoj závisí na tom, zda se vůdcové Evropy nechají vystrašit.

Řecká dluhová zápletka se konečně začíná rozplétat. Máme se bát další finanční krize? Přežije euro? Spadnou ceny akcií? Vyjde zítra slunce?

Řecká vláda prohrála na celé čáře. Zbývá už jen minimalizovat vzniklé škody.

Tak nám nedávno zase zbankrotovala Argentina. Podruhé za 13 let, poosmé za poslední dvě století. Ačkoli se jedná o zemi geograficky vzdálenou, v hospodářské politice lze nalézt alarmující podobnosti s Evropskou unií.

Dohánění Západu pokračuje! Je pravděpodobné, že bez zásadní změny bude český dluh kynout a za dvacet let důsledky ochromí hospodářský růst.

Mnoho z toho, co se v těchto dnech děje na Ukrajině, jako by nedávalo smysl. Dokud si nesrovnáme ekonomické zájmy hlavních aktérů, hospodářskou situaci země, ale také postoje obyčejných lidí, kterým jde nejen o svobody a demokracii, ale i o to, jestli budou mít ještě zítra práci a z čeho zaplatí účty za nájem a plyn.

V říjnu se Obamově administrativě podařilo po urputných politických bojích opět zvýšit strop pro maximální možné zadlužení federální vlády. Dle některých výhra rozumu nad emocemi – bankrot největší ekonomiky světa byl odvrácen. Není však skutečnost spíše taková, že bankrot Spojených států byl pouze odsunut, a až jednou přijde, bude o to bolestivější?

Je stávající podoba eurozóny udržitelná, nebo by měl někdo jít z kola ven? Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl a řada dalších evropských ekonomů se přiklání k druhé variantě. Přečtěte si, jak se tenhle nápad zamlouvá Pavlu Kohoutovi, Aleši Michlovi, Oldřichu Rejnušovi a dalším osobnostem.

Polské státní dluhopisy vlastněné penzijními fondy přestanou existovat. Korporátní dluhopisy konfiskace minula.

Šest set tisíc Kypřanů musí vymyslet, čím se v příštích letech živit. Bez ohledu na unijní pomoc a odvrácení hrozby státního bankrotu Kypr definitivně končí jako kapesní bankovní velmoc.

Moc dobře si pamatuji tehdejší atmosféru: psal se rok 2003 a v celé zemi se konalo první a dosud poslední celostátní referendum. Nadšení svátečně oblečení lidé houfně směřovali do volebních místností a po letech útisku a odříkání konečně ukázali komunistům dlouhé nosy. Ve dnech 13. a 14. června rozhodli, že Česká republika vstoupí do Evropské unie.

Mohlo by ke zdanění bankovních vkladů dojít i v Česku? Kdy? Zeptali jsme se ekonomů Aleše Michla a Pavla Kohouta. Náměstka ministra financí Radka Urbana, zástupce ČNB Lubomíra Lízala a dalších osobností ze světa financí.

Když se německá kancléřka vrátila z posledního summitu eurozóny, bylo jen otázkou času, kdy se strhne bouře a zda zasáhne německou vládnoucí elitu a její eurointegrační konsenzus. Poprvé to totiž vypadalo, že byla zatlačena triumvirátem Francie, Itálie a Španělska do kouta a záchranu eurozóny už neřídí podle svých, německých pravidel.

Kdo si myslí, že hospodaření většiny západních států je dlouhodobě udržitelné, ten si může kupovat akcie investičních fondů nebo platit důchodové pojištění. Ti ostatní mohou mít pocit, že není jiné cesty než koupit pole, obehnat je ostnatými dráty, vystavět kulometná hnízda a připravovat se na samozásobitelství po zániku civilizace.