Články na téma: starobní důchod

Zákon teď uvádí, že Češi do starobního důchodu budou chodit nejpozději v 65 letech. Marian Jurečka říká, že to není udržitelné, že na to Česko nebude mít. Co na to jeho poradci nebo zástupkyně seniorů?

Jak posílit takzvaný třetí pilíř a motivovat lidi, aby si víc spořili nad rámec státního důchodu? Proč v komisi chybí zástupce penzijních fondů? A kde najít zdroje na výplatu penzí v budoucnu? O tom je druhý díl rozhovoru s Danuší Nerudovou, předsedkyní Komise pro spravedlivé důchody.

„Nerada bych se dožila toho, že by se mě děti za patnáct let zeptaly, proč jsem odmítla možnost pokusit se zlepšit náš důchodový systém. Je strašně jednoduché stát opodál a kritizovat,“ vysvětluje rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, proč přijala nabídku vést novou důchodovou komisi.

Jak velkou hrozbu představuje pro naši budoucnost demografický vývoj? Kdo nám zaplatí důchody? A jak motivovat Čechy, aby měli víc dětí?

Vláda nepřemýšlí, jak ušetřit na dárcích. Zabývá se tím, jak jich rozdat co nejvíc.

Základní myšlenka: Pokud do systému nepřispěju lidským kapitálem, dětmi, musím víc přispět finančně. Jinak si nemůžu nárokovat stejný důchod jako ti, kdo vychovají budoucí živitele.

Měla by důchodová reforma řešit nerovnost penzí žen a mužů? Jak?

Klíčový projekt někdejších liberálních reforem, soukromé investování na penzi, je na Slovensku stále populární. Lidé ho ale neumějí efektivně využívat. Je proto otázka, jak dlouho starobnímu důchodovému spoření podpora veřejnosti vydrží.

I současná vláda si na seznam priorit napsala reformu penzí. Zatím se do ní nijak nehrne.

Vláda ANO a sociální demokracie zařídí reformu důchodů. Bez okolků a bez zbytečných řečí. Dočtete se v jejím programovém prohlášení.

S šéfem Penzijní společnosti České pojišťovny jsme se nebavili jen o výsledcích fondů třetího pilíře důchodového systému, ale také o vyhlídkách dětského penzijka, ochotě politiků dělat reformy a nepříznivém demografickém vývoji.

Minulý měsíc se naposledy sešla Odborná komise pro důchodovou reformu. Jakou práci od roku 2014 odvedla? Mají podobné pracovní skupiny vůbec nějaký smysl, mají vliv na rozhodování politiků v praxi, nebo slouží spíš jako okrasa či kouřová clona?

V Česku je přes devět set tisíc živnostníků. Myslete na stáří, psala jim ministryně práce, odvádíte tak nízké zálohy na důchodové pojištění, že to na důstojný důchod nebude stačit. Zkusili jsme se na příslušném úřadě zeptat, jak tedy na to. Zjistili jsme, že to nejde.

Penzijní systém funguje relativně dobře a není ho potřeba radikálně reformovat. Takový je závěr studie, kterou minulý týden zveřejnil Úřad vlády. Ekonomové ale její tvůrce kritizují. Opravdu je náš důchodový systém dlouhodobě udržitelný?

Kdo chce do penze, musí mít jednak věk, jednak odpracovaná léta. Pětatřicet let. Je tahle podmínka nutná? A co s lidmi, kteří mají problém ji splnit? Proč by se vlastně nedalo do penze jít po čtyřiatřiceti nebo po dvacíti letech, jen s patřičně nižším důchodem?

Co je největší problém našeho důchodového systému? Potřebujeme zásadní reformu penzí? Ptáme se ekonomů, politiků, zaměstnavatelů i zaměstnanců.

Obecně se doporučuje spořit si na důchod minimálně deset procent příjmů. A začít hned od první výplaty. Ukažme si na modelovém příkladu, jak dosáhnout renty deset tisíc korun měsíčně. Jakou částku si musím odkládat, když začnu ve 30 letech, ve 40 letech, nebo v 50 letech?

Vymíráme? Skutečně nebude na důchody? Demograf a člen důchodové komise Tomáš Fiala uvádí v rozhovoru všechno na pravou míru.

Jeden by v sedmdesáti zastal práci za dva, druhý sotva v šedesátce přestal stíhat tempo. Pokud se ale narodili ve stejném roce, věk odchodu do penze mají stejný. Nebylo by lepší, kdyby mohli do důchodu odejít, kdy se jim zachce – s penzí vysokou podle toho, kolik stačili odvést na důchodovém pojištění?

Poslanci na návrh vlády nadělili důchodcům pěkný dárek: k únorovému důchodu se každému připíše 1200 korun. Jak se na takové jednorázové mimořádné přilepšování dívají odborníci? A co říkají tomu, že by o něm příště nemusel rozhodovat Parlament, ale mohlo by stačit nařízení vlády?

Za měsíc a rok se možná bude platit sociální pojištění podle toho, kolik kdo státu vychovává budoucích poplatníků. Rodičům s více dětmi sociální pojištění klesne, bezdětní a lidé, kteří už mají děti odrostlé, budou naopak platit víc. Je to fér? A bude se rodit víc dětí, jak předpokládá důchodová komise, která návrh iniciovala?