Články na téma: spořicí účty

Na sklonku minulého roku snížila Česká národní banka (ČNB) základní úrokovou sazbu a v tomto trendu bude zřejmě pokračovat. Na to bryskně reagují banky a snižují úroky na termínovaných vkladech a spořicích účtech, které dosud nesly celkem zajímavé zhodnocení. A nepřeje jim ani aktuální vývoj inflace. Kam teď s volnými penězi?

Bankovní rada ČNB na svém listopadovém zasedání ponechala základní úrokovou míru na úrovni sedmi procent. Proces postupného zlevňování peněz v ekonomice se tudíž oddálil a je velkou neznámou, jestli letos vůbec začne. Bankovní rada se totiž do konce kalendářního roku sejde už jen jednou.

Vyplatí se dnes investice do realitních fondů? Není jistější vložit peníze na spořicí účet nebo termínovaný vklad? Když se zeptáte pěti investičních poradců, dostanete pět různých názorů. Od euforických přes váhavé až po rezolutně nedoporučující.

V důsledku rostoucí inflace i úrokových sazeb se do popředí zájmu Čechů opět dostaly spořicí účty. Jejich úročení se odvíjí od základní úrokové sazby České národní banky (ČNB), která od června 2021 vzrostla z 0,25 % na současných 7 %. Tento trend se však může v příštích čtvrtletích změnit, zejména pokud se potvrdí předpoklady o klesající inflaci.

Podnikatelské účety v Česku postupně přibývají. V nabídce je už mají veskrze všechny banky, od těch nejmenších po největší. Nedávno do tohoto segmentu nově vstoupila i česká Air Bank. Čím chce zaujmout a jaké jsou další možnosti? A k čemu vlastně takový podnikatelský účet je? Porovnali jsme nabídku.

Jak se dostat na vyšší výnos než na běžném účtu, ale zároveň nepodstupovat příliš velké riziko a mít prostředky po ruce? Dnes se na možnosti trhu podíváme v rámci investiční univerzity blíž.

„Haléř k haléři a ze dvanácti bude groš,“ říkávala babička. Groš míval čtrnáct haléřů. Takže tu máme neuvěřitelný roční úrok 16,7 procenta. Co bychom dali aspoň za 1,67 procenta! Proč nám banky nechtějí úročit vklady, i když to dřív dělaly?

Rajfka spolkne Equu a přebere klienty po ING. Moneta možná nakonec přece jen převezme Air Bank a třeba to tím ještě nekončí. Klesne s počtem bank i nabídka a konkurence, nebo se naopak zbývající banky utkají o víc než jeden a půl milionu lidí, jejichž účet změní značku?

Úspory domácností rostou rychleji než dluhy. Na běžných účtech leží dnes českým domácnostem 1,3 bilionu korun z celkového finančního majetku ve výši 3,4 bilionů. Jednu desetinu úspor máme na stavebním spoření. Čtvrtina připadá na penzijní a investiční fondy.

Inflace stoupla nad dvě procenta a ČNB zvyšuje úrokové sazby. Vede to k posilování české koruny, ale také ke zdražování hypoték, vyšším nákladům státního rozpočtu nebo k velmi špatným výsledkům dluhopisových fondů a starého penzijka. Co je také jisté, že úroky u spořicích účtů ještě několik let budou zaostávat za inflací.

Inflace se vrací. Znamená to, že by se některé věci měly vracet k normálu. Hypotéky už zase například nebudou pro každého, spořicím účtům pomalu vyšplhají úroky z desetinek na procenta. Problémy výhledově čekají toho, kdo má plnou kapsu státních dluhopisů – což jsou například vaše fondy penzijního připojištění.

Dlouho očekávaná inflace už není daleko. Přijde. A bude mít hlad. Půjde vám po úsporách. Úroky bankovních vkladů s ní nebudou schopné držet krok. Hledání relativně bezpečného výnosu bude fuška, pravděpodobně dál porostou ceny nemovitostí.

Jak bude pokračovat souboj malých a velkých, nových a starých bank? Ptáme se ekonomů, analytiků, ekonomických novinářů a samotných bank.

Kampeličky zažily zlé časy: některé padly, celý sektor pak byl podroben drobnohlednému zkoumání ČNB. A pak loni v červenci začal platit zákon, který družstevní záložny znevýhodňuje oproti bankám: střadatel totiž ke svému úročenému vkladu musí přidat ještě peníze navíc, ty se ale neúročí. ANO spořitelní družstvo se přesto loni dostalo ze ztráty a letos už chce počítat zisky.

Spořicí účty nespoří a s úroky na termínovaných vkladech je to taky bída. Klasické spořicí produkty dnes nabízejí jen nepatrně víc než ten pověstný slamník. Ptáme se investorů, ekonomů, analytiků i lidí z bank na radu: Kam s penězi, které jsme byli zvyklí schovávat na spořicí účty a termínované vklady?

Vstupujeme do digitální epochy, ve které se svět bankovnictví od základů změní. Banky v současné podobě prý nemají šanci na přežití. Budeme už v roce 2020 žít pod neustálým dohledem technologií, které nám budou radit, co dělat? Přečtěte si poslední rozhovor s Pavlem Kysilkou v čele České spořitelny.

V pravidelné anketě hledáme spolu s odborníky způsob, jak se vyznat v nepřeberném množství podílových fondů, které má k dispozici drobný investor.

Vklady v českých bankách, záložnách a stavebních spořitelnách jsou do limitu 100 000 eur stoprocentně pojištěné. Nebylo to tak vždycky, do roku 2008 se vyplácelo jen 90 procent (a z jiné sumy). Ptali jsme se odborníků: Měla by v případě krachu banky či kampeličky existovat spoluúčast klientů? Naučilo by to lidi vybírat si odpovědněji, kam ukládají peníze?

„Světlo na konci tunelu v případě družstevních záložen nevidím. Spíš tam čeká další tunel,“ říká v rozhovoru pro Finmag a Peníze.cz ekonom Petr Teplý.

Už loni uprostřed závodů o nejvyšší úrok na spořicích účtech se objevovaly hlasy, že družstevní záložny si hrajou s ohněm, a aby získaly peníze, půjčují příliš rizikovým dlužníkům. Před dvěma měsíci přišly problémy: kontroly z ČNB ve WPB Capital, blokace účtů v Metropolitním spořitelním družstvu. A najednou slyšíme, že před kampeličkami varoval už dávno každý druhý, při způsobu jejich podnikání prý se průšvihy dávno daly čekat...

Velké kampeličky mají problémy. Hrozí trhu družstevních záložen kolaps? Zeptali jsme se ekonomů Petra Teplého a Tomáše Prouzy, ředitelky Fondu pojištění vkladů Renáty Kadlecové, tajemníka Asociace družstevních záložen Jana Kotíška a dalších osobností ze světa peněz.