Články na téma: Spojené státy

Firmy v USA hlásí rekordní zisky, přesto ceny akcií v New Yorku klesají. Poměr ceny akcie k ročnímu zisku firmy (price to earnings ratio, P/E) se tak dostal na nejnižší hodnotu od roku 1988.

„Pokud někdo osobně a bezprostředně vyvolal druhou světovou válku, byl to Chamberlain, ne Hitler,“ tvrdí Robert Aumann, izraelsko-americký laureát Nobelovy ceny za ekonomii.

Pamatujete se z dějepisu, co byly žluťácké odbory? Šlo o tom, že majitel podniku založil odborovou organizaci, jmenoval vůdce a fakticky odbory řídil. Do těchto vlastních odborů přihlásil všechny své zaměstnance. Celé to nemělo jiný účel než zabránit vzniku skutečné odborové organizace. A většinou to dobře fungovalo.

„Moc, kterou naše měna má nad světovou ekonomikou, pomalu slábne. A může to pro nás znamenat nepěkné věci,“ říká americký historik H. W. Brands místo úvodu k výňatku ze své nové knihy.

„Historie nám říká, že kdykoli se v minulosti začaly ve velkém tisknout peníze, vedlo to k vyšším cenám za zboží, k inflaci. Vždycky v dějinách tomu tak bylo - nevím, proč by to mělo být nyní jiné,“ říká Jim Rogers, investorská legenda, miliardář a někdejší spolupracovník George Sorose.

„Koupili jsme si většinu bývalé sovětské říše. Ty vlády ovládáme, vlastníme. A pravděpodobně vlastníme i Českou republiku,“ říká Paul Craig Roberts, duchovní otec hospodářských reforem za vlády Ronalda Reagana.

„Řekové budou muset eurozónu opustit. Nemají jinou možnost,“ tvrdí Allan Meltzer, přední světový expert na měnovou politiku a poradce prezidentů Kennedyho i Reagana.

Když se řekne „příliš mnoho peněz“, zní to laickým uším jako báječná věc. Ale když nastane příliš rychlá expanze úvěrů, takřka zákonitě nastane situace, kdy vznikne příliš mnoho špatných úvěrů. Ve Spojených státech se úvěrová bublina projevila expanzí tzv. subprime mortgages neboli hypoték poskytovaných rizikovým klientům. Ta vedla k finanční krizi během let 2007-2008. Dnes již uzavřená kapitola: nynější evropská finanční krize však přece jen má spojitost s tou americkou. Více v závěrečném díle dvoudílného seriálu.

Pamatujete si, co jste dělali 11. září 2001? Pokud jste náhodou ekonom nebo pracujete na finančních trzích, možná si vzpomenete na neodbytnou myšlenku doprovázející normální lidský pocit hrůzy: „Proboha, na něco takového nemáme modely!“

Utrácejte, jinak se nevyhnete nové hluboké recesi, varuje vlády šéfka MMF Christine Lagardeová. Přidali se k ní i ekonomové pracující pro OSN. Opakují tak starou známou písničku - stačí stavět hladové zdi a prosperita je zaručena. Snad i J. M. Keynes se z toho musí obracet v hrobě.

„Fed musí prosadit znovunavázání dolaru na zlato. Udělá-li se to správně, půjde o stabilní a flexibilní řešení. Ekonomika bude mít k dispozici dostatečné množství peněz a nízké úrokové sazby budou nízké zcela přirozeně, a nikoli uměle, jako je tomu nyní. Získáme více z globálního obchodu, získáme více produktivních investic,“ říká Steve Forbes, vydavatel stejnojmenného časopisu.

Během několika let se můžeme potýkat s hyperinflací a devalvací měn, ještě dříve můžeme být svědky bankovní krize. Přitom aktuálně upadá svět do hospodářské recese a ke slovu se hlásí deflace. Jak v této nejisté a chmurné době chránit a zhodnocovat majetek?

Po dvou kolech kvantitativního uvolňování (QE) se nezaměstnanost ve Spojených státech stále drží nad devíti procenty a meziroční index spotřebitelských cen vyšplhal na 3,6 procenta. Z technického hlediska dnes USA stojí před vážnou hrozbou stagflace. Někteří ekonomové však přesto volají o nastartování ekonomiky prostřednictvím čtyřprocentní inflace.

Analytici a profesoři nás zásobují všemi možnými i nemožnými názory, proč se USA v posledních týdnech dostaly do druhé fáze krize. A nejen oni. Třeba slavný filmař a Michael Moore navrhl řešit situaci uvězněním šéfa ratingové agentury Standard & Poor’s. Klasická provokace levičáckého extrémisty? Z výstředního postoje se záhy stalo stanovisko administrativy!

Američanka Kim Kiyosakiová, expertka na ženské osobní finance a choť proslulého finančního popularizátora Roberta Kiyosakiho, říká: „Brát si muže pro peníze? To bych zkrátka nikdy neudělala. Zabíjí to ženskou sebeúctu. Lidé jako Heather Millsová, bývalá manželka Paula McCartneyho, jsou pro ženy prostě strašným vzorem.“

Kam nás dovedli nakopávači růstu a rozpouštěči dluhu? Co se to vlastně děje v těchto dnech v Evropě? Proč se hovoří o dalším kole ekonomické krize? Samý záchranný balíček každých pár měsíců, a nic. Jak z toho ven?

„Už není kam zvyšovat daně a bankroty také nepřicházejí v úvahu. Zbývá již jen inflační rozpouštění dluhů, jiná možnost skutečně neexistuje,“ říká Pavel Kohout v rozhovoru pro slovenský deník Pravda.

Dnešní příspěvek se ponese v lehce abstraktním duchu, neboť chci popsat problém globálních nerovnováh a navrhnout, jak by se postižené státy mohly přizpůsobit. Debata o základních příčinách globálních nerovnováh je pořád stejně bouřlivá a zmatená. Na klidu jí nepřidává početná armáda moralistů, kteří rádi porovnávají pracovitost a šetrnost domácností v zemích s vysokou mírou úspor s leností a konzumerismem domácností v zemích s vysokým podílem spotřeby na DPH. Tvrdí přitom, že svět se nevrátí k rovnováze, dokud si ti druzí nevezmou příklad z těch prvních.

„Investice do zlata a stříbra je dobrým zajištěním proti lžím politiků. Proti politikům, kteří kradou naše peníze, proti politikům, kteří věří v masivní schodkové financování státních výdajů. Drahé kovy jsou výtečný způsob, jak se zajistit proti velmi pochmurnému politickému systému, jenž je dnes celosvětovou realitou," tvrdí legendární burzovní obchodník Larry Williams.

Nad světem visí Damoklův meč dluhů. Skutečná hrozba je ještě horší, než uvádějí oficiální statistiky.

Portugalsko obdrželo ránu od agentury Moody’s, která radikálně snížila jeho úvěrový rating na stupeň Ba2. Země se ocitla v takzvaném spekulativním pásmu.