Články na téma: Španělsko

Politika může naše životy ovlivnit víc, než si připouštíme. Co od ní čekat v novém roce?

Chcete být nezávislí? Připravte se, že to nebude zadarmo, a zeptejte se investorů, jaký vám vystaví účet. To je poučení z Katalánska i Británie.

Katalánci si uspořádali referendum o vyhlášení nezávislosti na Španělsku, vláda v Madridu ho nebere vážně. Co se teď bude dít? Může se druhý největší stát Evropské unie prostě rozpadnout? A když se Kataláncům povede odtrhnout se, nespustí tím lavinu dalších podobných nápadů?

Kdepak daně, od nás je už neuvidíte, vzkazují Katalánci před referendem do Madridu. Bude z toho mela.

Měli bychom určit termín přijetí eura? Má smysl hnát se právě teď do eurozóny? Zeptali jsme se Vladimíra Dlouhého, Evy Zamrazilové, Petra Macha, Karla Havlíčka a dalších osobností.

Turecko, Tunisko, Egypt. Dříve jedny z nejoblíbenějších cílů českých turistů. Dnes už ale kvůli bezpečnostním rizikům tolik nelákají. Kam se místo nich vypravit k moři?

Euro vzniklo, aby přineslo problémy. Takové problémy, které Evropskou unii buď semknou v pevnější celek, nebo naopak její integraci zastaví, ba vrátí zpět.

Nejnemocnější ekonomika Evropské unie se nakonec podvolila vůli mezinárodního koncilia a přesně podle jeho nařízení začíná polykat hořké pilulky. Nejspíš nezaberou. Ukazuje to srovnání s jinými pacienty-ekonomikami, Španělskem a Islandem.

Dluhopisová bublina se dál nafukuje a nikdo neví, kdy přijde „velký prásk“. Držet státní dluhopisy následujících deset let je absolutní nesmysl. A spekulovat na pokles? To je jako čurat proti větru.

Nad Evropou se stahují mračna. Šest let po vypuknutí největší ekonomické krize od druhé světové války se stále zřetelněji objevují známky toho, že život na starém kontinentě už nikdy nebude takový, jako dřív.

Zájem o řecké, španělské, italské i portugalské dluhopisy je veliký. Úrokové výnosy klesly na předkrizové hodnoty, jako by ani žádná krize nebyla. Přitom zadlužení neustále roste až strašidelným tempem. Dluhopisová bomba potichu tiká… ale nikdo to neslyší.

Když platíte kartou, zadarmo je to jen zdánlivě. Banka za každou platbu inkasuje od obchodníka. Evropská unie nutí banky tyto poplatky snížit. Jak se se ztrátou vypořádají? Nebude ji nakonec zase platit zákazník?

Je stávající podoba eurozóny udržitelná, nebo by měl někdo jít z kola ven? Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl a řada dalších evropských ekonomů se přiklání k druhé variantě. Přečtěte si, jak se tenhle nápad zamlouvá Pavlu Kohoutovi, Aleši Michlovi, Oldřichu Rejnušovi a dalším osobnostem.

Jaký je hlavní a podstatný výsledek voleb? Stará levice nemá většinu ve Sněmovně. Velká úleva. Není jisté, co bude. Jisté je, že mohlo být hůř.

Po německých volbách nastane nová éra, říká komentátor Mark J. Grant. Éra, kdy si Evropa bude muset přestat lhát do kapsy.

S tíživými důsledky finanční a dluhové krize se Evropská unie potýká na mnoha frontách. A jak se zdá, na všech těchto frontách zatím vítězí přesvědčení, že situaci zlepší či napraví další regulace.

Škrty a úspory potápějí evropskou ekonomiku. Konečně se prokázalo, že zastánci stimulačních opatření měli pravdu, naopak zastánci škrtů se historicky znemožnili. Nebo je to trochu jinak?

Pas zemí Evropské unie otevírá svému držiteli řadu možností. V některých zemích Unie je jeho získání jen otázkou peněz. Z hlediska rovného přístupu k právu jde nepochybně o diskriminaci, z bezpečnostního hlediska pak o těžko odhadnutelné riziko.

Sever Evropy nejen že je movitější než jih, ale taky rychleji dál bohatne.

V dohledné době by se akcie měly vracet k průměru. Ty, které rostly nejvíc, by měly klesnout, ty co zaostávaly, by měly svoje ztráty umazat. Tak to aspoň říká akciový stratég Saxo Bank Peter Garnry.

Řecko stále zatíná sekeru státního dluhu hlouběji a už zase žádá mezinárodní věřitele o další peníze. Jak dlouho ale ještě bude trvat, než si začnou Řekové financovat svůj dluh sami přes úspory v bankách?