Články na téma: solidarita

Proč milujeme časopisy o jídle a bydlení, proč toužíme mít na zahradě vlastní bazén, i když nás každé léto trápí sucho a není z čeho napouštět, a proč stále vtipkujeme o frontách na banány, i když je už víc než třicet let po sametové revoluci? Sociolog Pavel Pospěch vysvětluje některé společenské jevy, které jsou na první pohled nepochopitelné.

Tornádo přišlo a bralo, nekoukalo přitom vlevo ani vpravo. Lidé dávali, nepřemýšleli komu. I vláda dává, vymýšlí si ale podmínky. Je v pořádku, že někdo dostane míň?

„Nejde jen o větší zdanění vysokopříjmových osob. Musíme zvážit, jestli je ještě důvod pro některé daňové úlevy. Řešit by se měla také daň z příjmu právnických osob, daňové základy, paušály a odpočitatelné položky,“ říká předák Českomoravské konfederace odborových svazů v pokračování našeho rozhovoru.

Většina zemí Evropské unie je ke svým bohatým tvrdší než Česko. Na lidi s výrazně vyššími příjmy se v Evropě uvalují výrazně vyšší daně než u nás. Máme na to být hrdí? Nebo bychom naopak měli s Evropou srovnat krok?

Zkušenosti a kontakty ze spontánní pomoci uprchlíkům v Budapešti a v Röszke se ještě můžou hodit.

Tým, který řídí, má v důchodové komisi na starost systémové analýzy, zásluhovost a převody peněz mezi státem a rodinami. S Otakarem Hamplem jsme mluvili především o tom, koho důchodový systém znevýhodňuje a co by se proti tomu dalo dělat.

Seriál rozprav, které vedla žurnalistka Irena Válová se soudcem Evropského soudu pro lidská práva Alešem Pejchalem, se zvolna chýlí ke konci. Podíváme se tedy také do budoucnosti. Jisté je o ní jedno: jistotu se uzákonit nikdy nepodaří.

Hlavním tématem diskuzí o Nečasově odkazu je zatím téma korupce. Ale jakkoliv závažné téma to je, Nečasova éra změnila českou společnost mnohem výrazněji – a nikoliv k jejímu prospěchu.

Evropa prochází vážnou krizí: týká se její ekonomiky, politiky i identity. Eurozóna vrávorá nad propastí, ekonomika skomírá, roste napětí mezi jednotlivými členskými zeměmi. Je zpochybňována efektivita „kapitalismu s lidskou tváří", pro Evropskou unii vždy příznačného. K tomu všemu se přidává ještě spor o hospodářskou nezávislost zemí starého kontinentu.

Módou posledních dvou let se staly debaty o úsporách. Nejde přitom jen o Českou republiku, kde se hesla o potřebě úspor a zabránění řeckému scénáři stala hitem voleb v roce 2010 a měla překvapivý dopad na volební výsledek.

Noviny v posledních dnech plní přehledy toho, co příští rok zdraží a co bude pro občany složitější. A nechybí ani řada komentářů o zklamání z vlády, do které tolik lidí vkládalo naději na změnu.

Odborářské protesty v Maďarsku se politizují. Může si za to sám premiér Viktor Orbán, když ořezává parlamentní demokracii v zemi.