Články na téma: sociální pojištění

A vy se v těch daních jako vyznáte? Ptáme se politiků, ekonomů a daňových odborníků, jaké daně by se u nás měly zrušit a proč.

Sleva na pojistném pro zaměstnance? Bezúročné půjčky na bydlení? Progresivní daň z příjmů? Podívejte se na vybrané nápady politiků, nad kterými ekonom zalomí rukama.

V Česku je přes devět set tisíc živnostníků. Myslete na stáří, psala jim ministryně práce, odvádíte tak nízké zálohy na důchodové pojištění, že to na důstojný důchod nebude stačit. Zkusili jsme se na příslušném úřadě zeptat, jak tedy na to. Zjistili jsme, že to nejde.

Kdo chce do penze, musí mít jednak věk, jednak odpracovaná léta. Pětatřicet let. Je tahle podmínka nutná? A co s lidmi, kteří mají problém ji splnit? Proč by se vlastně nedalo do penze jít po čtyřiatřiceti nebo po dvacíti letech, jen s patřičně nižším důchodem?

Sociální demokracie vrací do hry progresivní daň. Jde o solidární přerozdělování bohatství mezi bohatými a chudými, nebo předvolební útok na nízké pudy? Zeptali jsme se odborníků.

Změny, které přinese nový daňový balíček, se budou týkat i živnostníků. Zejména těch, kteří při počítání daně uplatňují výdaje procentem z příjmů, takzvaným výdajovým paušálem. Jak se na novinky dívají osobnosti ze světa financí?

Zaměstnavateli se vyplatí dát zaměstnanci stravenky místo peněz. Jsou daňově zvýhodněné, nemusí se z nich odvádět daň a povinná pojištění. Přitom ale často jako peníze fungují. Už i samy stravenkové firmy přicházejí s nápady, že by se stravenky daly používat jen v pohostinství, nikoli k nákupům v obchodech.

Vymíráme? Skutečně nebude na důchody? Demograf a člen důchodové komise Tomáš Fiala uvádí v rozhovoru všechno na pravou míru.

Jeden by v sedmdesáti zastal práci za dva, druhý sotva v šedesátce přestal stíhat tempo. Pokud se ale narodili ve stejném roce, věk odchodu do penze mají stejný. Nebylo by lepší, kdyby mohli do důchodu odejít, kdy se jim zachce – s penzí vysokou podle toho, kolik stačili odvést na důchodovém pojištění?

„Nejde jen o větší zdanění vysokopříjmových osob. Musíme zvážit, jestli je ještě důvod pro některé daňové úlevy. Řešit by se měla také daň z příjmu právnických osob, daňové základy, paušály a odpočitatelné položky,“ říká předák Českomoravské konfederace odborových svazů v pokračování našeho rozhovoru.

Pokud by se mělo opakovat něco jako Lehman Brothers, centrální banky začnou zachraňovat. Ačkoli – vlastně už zachraňují. Preventivně.

Za měsíc a rok se možná bude platit sociální pojištění podle toho, kolik kdo státu vychovává budoucích poplatníků. Rodičům s více dětmi sociální pojištění klesne, bezdětní a lidé, kteří už mají děti odrostlé, budou naopak platit víc. Je to fér? A bude se rodit víc dětí, jak předpokládá důchodová komise, která návrh iniciovala?

Počet nezaměstnaných v Česku klesá. S horším uplatněním na trhu práce ale stále bojují starší lidé, absolventi a matky po rodičovské dovolené. Ministerstvo práce a sociálních věcí jim chce pomoci: Kdo je zaměstná, mohl by za ně platit nižší povinné odvody. Je to dobrý nápad, nebo deformování pracovního trhu, které se dřív nebo později vymstí?

Třídní boj mezi lidmi s podobnými příjmy, obavami a politickými zájmy je český unikát. Odboráři i zastánci živnostníků v něm zbytečně vynakládají energii a škodí sami sobě.

Tým, který řídí, má v důchodové komisi na starost systémové analýzy, zásluhovost a převody peněz mezi státem a rodinami. S Otakarem Hamplem jsme mluvili především o tom, koho důchodový systém znevýhodňuje a co by se proti tomu dalo dělat.

„Nízká nezaměstnanost v Česku je daná i tím, že je tady 1,2 milionu podniků a živnostníků. Zajímalo by mě, jak by se politici tvářili, kdyby si třetina OSVČ šla stoupnout na úřad práce,“ říká v rozhovoru šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček.

Kdo bude chtít dál využívat daňové výhody u investičního životního pojištění, přijde o možnost vybírat z něj volně peníze. Zůstane pak příspěvek na pojištění oblíbeným zaměstnaneckým benefitem? Nevezmou (nebo neberou už) někteří zprostředkovatelé změnu za záminku ke zbytečnému rušení pojistek a nucení pojistek nových? Nebudou změny mít nějaké jiné, nechtěné důsledky?

V posledních letech zaplatíme na důchodech ročně o desítky miliard víc, než vybereme. Co s tím?

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo metodický návrh, podle kterého by se jednou mohlo určovat, kdy budeme odcházet do starobního důchodu. Vycházet by se mělo z průměrné doby, kterou Češi v důchodu stráví. Podle tohoto kritéria by se pak hranice důchodového věku mohla co pět let posouvat.

Deficit důchodového systému je zhruba 1,2 procenta HDP. Podobná úroveň deficitu by díky malé penzijní reformě neměla být překročena ani v demograficky nejhorších letech,“ říká předseda Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk. Pokud se bude dál zvyšovat věk odchodu do důchodu, bude podle něj systém stabilní. Jiná věc ale je, jak v něm budeme fungovat.

Dohodnou se. Jeden zůstane doma a bude se starat o děti, jeden bude vydělávat. A jednou přijde čas penze. Ten, který zůstal doma má ovšem pochopitelně důchod podstatně nižší. Je to fér? Důchodová komise se vážně zabývá otázkou, jestli by se penze pro partnery neměly vypočítávat ze společného základu. Co na to odborníci?