Články na téma: Slovensko

Dnešní Finmag newsletter nabídne pohled k našim nejbližším sousedům. Na to, jak je paměť národa krátká a vratká. A jak na tom může Česko – byť jen dočasně – docela dobře vydělat.

Slováci už nebudou platit šílené krypto daně, banka Santander otočila a zajímá se o bitcoin, německý SAP testuje platby stablecoinem, Michael Saylor opět nakupoval a Severní Karolína zkoumá, jak může stát držet bitcoiny. Máme pro vás další #TýdenVKryptu.

Ačkoliv se mnozí s rozdělením Československa na dva samostatné státy ani doposud nevyrovnali a s nostalgií vzpomínají na společný stát, svět rozdělení dvou zemí bez použití síly oceňuje. I samotné rozdělení státu, jeho majetku a národní měny na dvě samostatné proběhlo zdárně bez větších otřesů tehdy mladičkých finančních trhů.

Klíčový projekt někdejších liberálních reforem, soukromé investování na penzi, je na Slovensku stále populární. Lidé ho ale neumějí efektivně využívat. Je proto otázka, jak dlouho starobnímu důchodovému spoření podpora veřejnosti vydrží.

A Rakousko tak daleko…

Dvacet pět roků od vzniku samostatné České republiky máme Slováka v čele vlády a slovenskou primátorku hlavního města. Slovenské investiční skupiny si rozdělily místní média i podstatnou část ekonomiky.

Ve střední Evropě jsou miliony nezaměstnaných. Firmy přesto zachraňují Ukrajinci.

Strach o to, abychom náhodou učitele nepřeplatili, je v důsledku strachem o to, aby se náhodou příští generace neměly moc dobře.

Druhým dílem pokračuje rozhovor s Pavlem Kysilkou, mužem, který pět let stál v čele největší české banky. Ale který také třeba velel dělení česko-slovenské měny – proto přijde v pokračování mimo jiné řeč i na to, co by znamenalo, kdyby se jedna ze zemí eurozóny rozhodla vzdát se eura.

Andrej Babiš chce zatočit s daňovými úniky. Až se mu to podaří, mělo by ve státní kase ročně být o desítky miliard korun víc. Jedním z nápadů, který měl pomoci lepšímu výběru daní, byla účtenková loterie. Co si o ní myslí ekonomové, zástupci živnostníků nebo třeba předseda sněmovního rozpočtového výboru?

„Když vidíte, jak moc je systém zkorumpovaný, dojde vám, že je potřeba změnit celou strukturu. A to jde jen v politice,“ říká syn slovenského prezidenta Andrej Kiska mladší.

Měl by stát finančně odměňovat oznamovatele korupce, machinací při veřejných zakázkách a podvodů v souvislosti s čerpáním peněz z evropských fondů? Co si o tom myslí šéf české Transparency International David Ondráčka, poradce ministra financí Aleš Michl, zástupce malých a středních podniků Karel Havlíček, europoslanec Petr Mach a další zajímavé osobnosti?

Slovensko si zvolilo za prezidenta člověka bez politické minulosti a zkušenosti. Po prvních týdnech Andreje Kisky v úřadě se zdá, že sázka Slovákům překvapivě vyšla.

V pondělí bude na Úřadu vlády České republiky prezentována studie, v níž skupina ekonomů zhodnotila hospodářský přínos našeho desetiletého členství v Evropské unii. Pak jistě přijde čas na její důkladný rozbor, na oponenturu jejích metodologických východisek a výpočtů. Vy se ale už dnes můžete exkluzivně seznámit s jejím shrnutím.

Klíčovým slovem prvního kola slovenských prezidentských voleb se stalo slovo úžerník. Tedy lichvář. Za „úžerníka“ označovala prezidentského kandidáta Andreje Kiska nejprve anonymní kampaň a později už neanonymně sám premiér Fico. Tedy Kiskův protikandidát a původně favorit voleb. Po prvním kole ho ale v této roli vystřídal právě popradský podnikatel.

Nejdřív to vypadalo na nejnudnější volby, jaké letos Evropu čekají. Karty dopředu rozdané, vítěz jasný, házení lístků do uren jen jako formalita. Nakonec ale Slovensko v sobotu nebude hlasovat jen o osobě prezidenta, ale volby promění v referendum o klasické politice a „starých“ politických stranách.

Klady společné měny pro Slovensko – zdá se – převažují. V minulých pěti letech se slovenská ekonomika rozvíjela daleko lépe než česká a maďarská. Ovšem Poláci si i bez eura vedli ještě líp.

S Markem Dąbrowským, polským ekonomem a expertem na finanční krize, jsme rozmlouvali o situaci středoevropských ekonomik. Profesor Dąbrowski do Prahy zavítal jako účastník konference Fórum 2000, která se tento rok věnovala společenské transformaci.

Ve středu 25. září schválila vláda Jiřího Rusnoka návrh státního rozpočtu na rok 2014. Jelikož vláda počítá s růstem ekonomiky o 1,3 procenta, usoudila, že si může dovolit zvýšit příští rok státní dluh o rozpočtový schodek 112 miliard korun. Premiér Jiří Rusnok označil tento státní rozpočet za prorůstový.

Polsko oznámilo zásadní omezení své penzijní reformy. Z penzijních fondů chce vytáhnout více než polovinu jejich prostředků, uloženou do státních dluhopisů.

Německé volby budou tématem číslo jedna. Vlastně je vzhledem k jejich blízkosti s podivem, jak málo se o nich zatím píše. Přinášíme pohled slovenského ekonoma a politika Richarda Sulíka. Slovenska se – jakožto člena eurozóny – výsledky německých voleb možná dotýkají víc než nás. Což ale neznamená, že bychom jejich témata, průběh a výsledky měli sledovat méně bedlivě.