Články na téma: školné

Soukromých škol přibývá každým rokem zejména ve větších městech. Už dávno přitom nesbírají jen děti, které se jinam nedostaly. Rodiče platí třeba za menší počet žáků ve třídě, za chutnější obědy, moderní metody nebo bilingvní výuku.

Dostat se na nejlepší školy není lehké a platí se v nich školné. Zato studenty naučí třeba i tavit železnou rudu, bádat s vysokoškolskými pedagogy, porozumět starší generaci nebo je připraví na nejlepší zahraniční univerzity. Přečtěte si, jak vypadá vzdělávání na těch nejlepších soukromých gymnáziích v Česku.

Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) by Česku s rozpočtovými problémy mohlo kromě jiného pomoci i takzvané odložené školné. Jeho zavedení je ale podle ekonoma a jednoho z členů NERV Daniela Münicha nereálné. „Všechny české vlády se bojí, jak by to veřejnosti vysvětlily a jak by to před ní obhájily,“ říká v rozhovoru.

S narůstajícím schodkem státního rozpočtu musí vláda hledat cesty, jak zvýšit příjmy. V posledních dnech se tak po několika letech otevřela i otázka placení školného na vysokých školách. Mělo by jeho zavedení na erár skutečně zásadní pozitivní vliv? A byl by to vůbec dobrý krok? Zeptali jsme se expertů.

Závěrečný díl miniseriálu o hospodářských cyklech nás opět zavede do Ameriky. popíše tamější „vysokoškolskou bublinu“ a mechanismus, kterým ji pomáhá přifukovat tamější centrální banka.

Někdejší předseda statistického úřadu zazářil na politickém nebi jako premiér překlenovací úřednické vlády v letech 2009 a 2010. Získal nebývalou popularitu – a zmizel do Londýna na židli viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Teď je zpátky jako kandidát na prezidenta. V průzkumech má nejvyšší preference. A taky má největší kampaň.

Kolem prezidentských voleb asi ještě bude mela. Koho by ale neměla strhnout, to je určitě kandidát, který má v zádech momentálně nejsilnější českou partaj. I když – ne vždycky byl Jiří Dienstbier v ČSSD prorokem...

Někdejší československý ministr hospodářství a český ministr průmyslu a obchodu. Místopředseda vládní partaje. Svého času nejoblíbenější politik Česka. Budoucí prezident? V desátém pokračování prezidentského dotazníku odpovídá Vladimír Dlouhý.

Prezidentský dotazník pokračuje dalším dílem. Minulý týden se uchazeči, kteří získali dostatečnou podporu, registrovali na ministerstvu vnitra. Kandidátů máme nyní jedenáct. Mezi těmi, které nenominuje žádná partaj a kteří nežádali o podporu poslance či senátory, je také Vladimír Franz.

A dojde na lámání chleba. Kdo nemá 50 000 podpisů nebo podporu dvacíti poslanců či desíti senátorů, ten v prezidentských volbách bojovat nebude. Okamura si nechal soupeře utéct: podporu pro kandidaturu začal sbírat až po úspěchu ve volbách do senátu. Jestli ji sežene, vejde jeho spurt do dějin sportovních výkonů.

V dalším pokračování prezidentského dotazníku přinášíme odpovědi další dámy, která ohlásila úmysl stát se kandidátkou na prezidentku. Na rozdíl od Jany Bobošíkové, jejíž odpovědi jste mohli číst před čtrnácti dny ovšem advokátka Klára Samková nemá kandidaturu jistou. A čas neúprosně běží...

Svého času levice s pravicí zápasily tak urputně, až z toho byla opoziční smlouva. V čele ODS a ČSSD tenkrát stáli Václav Klaus a Miloš Zeman. Dnes se spekuluje, zda jejich dvojhvězda opět nezazáří: Zeman by vystřídal na prezidentské sesli Klause, jehož – předsedu-zachránce ODS – by záhy jmenoval do čela kabinetu. Nás ale nezajímají spekulace, nýbrž fakta.

Jana Bobošíková posbírala padesát tisíc podpisů lidí, kteří podporují její kandidaturu na prezidentku České republiky. Nebude to ostatně její první prezidentský souboj, kandidovala už v roce 2008, tehdy ji nominovala KSČM. Jak odpovídala na naše otázky?

Co si myslí lidé, kteří by stáli o úřad prezidenta? Po Karlu Schwarzenbergovi, Ladislavu Jáklovia Přemyslu Sobotkovi přinášíme odpovědi Táni Fischerové.

Na rozdíl od většiny těch, kteří deklarovali, že by rádi seděli v prezidentské sesli, je už Přemysl Sobotka kandidátem, a ne pouhým kandidátem na kandidáta. Má totiž podporu dostatečného množství zákonodárců v trikotu ODS, jejímž členem expředseda českého senátu sám je.

Co si myslí lidé, kteří by stáli o úřad prezidenta? Po Karlu Schwarzenbergovi přinášíme odpovědi Ladislava Jakla. Byl by tajemník současného prezidenta Václavu Klausovi důstojným nástupcem?

Peníze.cz a Finmag si proklepnou všechny prezidentské kandidáty. Chceme znát jejich názory – a to nejen ekonomické. Kdo jsou lidé, kteří by chtěli usednout na Hrad? Co si myslí a jak zacházejí s penězi? První jde s kůží na trh a pravdou ven Karel Schwarzenberg.

Dokážete si představit, že byste si za každý rok studia na vysoké škole mimo ostatních výdajů připlatili také tři sta tisíc za školné? Nemyslitelné! Vždyť za takové peníze si koupíte slušně zařízený byt dřív, než dostudujete!

V řadě zemí i během vleklé krize přibývá šťastných lidí. Český případ to nebude. Vládní reformy a pseudoreformy budou mít pochybný vliv na ekonomiku – zato poměrně jasný dopad na víru občanů v to, zda stát pracuje pro jejich prospěch.

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet a dost možná ještě dál, je rybníček Brčálník. Ve dne je docela obyčejný, ale sotva ho večer přikryje černočerná tma, začnou se tam dít podivuhodné věci. Nejdříve to ve vodě zažbluňká, pod břehem zakuňká, v rákosí hrkne, ve vrbě lupne a teprve potom se objeví JUDr. Rákosníček, PhD.

Řecké demonstrace i protesty ve Španělsku nás nechaly klidnými. Nepokoje v arabském světě nám byly ještě vzdálenější. Obyčejní Američané zabírají Wall Street – ani to s námi nehnulo. Popravdě, většina Čechů zachovává týž odstup i od domácích událostí ve šluknovském výběžku. Vydrží Česku klid věčně?