Články na téma: Řecko

Budou Řekové ještě příští rok platit eurem? Jak by mohl v praxi vypadat odchod Řecka z eurozóny? Ptáme se předních českých ekonomů.

Populisté ve vládě jsou horší než zemětřesení.

Řecké parlamentní volby skončily vítězstvím radikální levice. Ta chce skoncovat s přísnými úspornými opatřeními, které zemi naordinovala Evropská unie. Stane se Řecko prvním odpadlíkem eurozóny? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Kohouta, Aleše Michla, Petra Macha a dalších lidí ze světa financí.

„Prostě jsme chtěli dát šanci někomu, kdo ještě nevládl,“ vysvětluje mi jeden athénský mladík, kterého místo právničiny živí v čase krize taxikaření.

Investoři se obvykle na Vánoce těší. Na konci roku se totiž jezdí takzvaná Santa Claus rally – ceny akcií tou dobou často stoupávají. Letos ale zařadily zpátečku. Americké indexy ztrácely asi pět procent a třeba britské šly dolů až o devět procent. A tak se ke stresu z lovu dárků v přeplněných obchodech přidal strach o výsledek investic. Prosinec zvednul nejednomu investoru tlak.

V roce 2014 rostly nejvíce akcie v Bangladéši a poklesly nejvíce akcie v Rusku. Dařilo se informačním technologiím, biotechnologiím, realitním trustům a dopravcům. Naopak nejvíc ztrácely akcie těžařů ropy. Pro rok 2015 věřím zejména japonským akciím a akciím dopravců.

Nad Evropou se stahují mračna. Šest let po vypuknutí největší ekonomické krize od druhé světové války se stále zřetelněji objevují známky toho, že život na starém kontinentě už nikdy nebude takový, jako dřív.

Dost možná poslední z našich předvolebních dotazníků přináší odpovědi Radka Johna, čestného předsedy strany Věci veřejné a jejího volebního lídra.

TOP 09 na to jde tentokrát jinak. Nevysílá do voleb v čele kandidátky svého „stařičkého mocnáře“, ba ani žádného jiného vysoko postaveného topkaře. Po lídrovi nesáhla ani do spřízněného hnutí Starostové a nezávislí, společnou kandidátku povede politikou dosud nepolíbený exviceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.

„Evropa je naše moře.“ Někdy se to podaří, že má volební slogan vtip i jakousi poezii. Jenže slogan je jedna věc a reálná každodenní politická práce druhá. Jakým směrem by chtěli v Evropě otáčet kormidlo Piráti? Ptáme se předsedy a volebního kapitána Ivana Bartoše.

Ptáme se lídrů evropských kandidátek, co vlastně chtějí v tom Bruselu (a Štrasburku) dělat. Jako osmý odevzdal náš dotazník vyplněný šéf eurokandidátky lidovců Pavel Svoboda.

Přinášíme sedmý z našich eurovolebních dotazníků. Tentokrát odpovídá vedoucí zelené kandidátky i samotné Strany zelených – Ondřej Liška.

Do evropských voleb vytáhl Andrej Babiš vysokou kartu. Pavel Telička je, nadneseně řečeno, muž, který nás připojil. Byl šéfem vyjednávacího týmu, který za Česko vedl přístupové rozhovory s Evropskou unií. A tím jeho evropské zkušenosti nekončí. Proč chce „zpátky do Evropy“?

Představovat někdejší buldozer české politiky by bylo nošení dříví do lesa. Tedy dnes. Jeho pád z postů premiéra a předsedy nejsilnější strany do politické bezvýznamnosti byl stejně prudký, jako jeho nečekaný nástup. Dnes je Jiří Paroubek, co do politické síly a významu, jen stínem Jiřího Paroubka před několika lety. Pomůžou mu eurovolby nastoupit cestu zpět?

Říká se, že když je nízká volební účast, nahrává to mimo jiné komunistické partaji, která prý má nejdisciplinovanější voliče. Účast v evropských volbách u nás bývá méně než třetinová. Zatím si v nich ale líp vedla pravice. Vedoucí komunistické kandidátky má ovšem hodně vysokou pravděpodobnost úspěchu.

Do třetice všeho dobrého i zlého? Jan Zahradil byl lídrem kandidátky ODS už ve dvojích volbách do Evropského parlamentu. Jak v roce 2004, tak i v roce 2009 získala ODS přes 30 procent hlasů, podvakráte to také znamenalo devět křesel. Jenomže to bylo v době před Velkým pádem…

Představujeme kandidáty do europarlamentu. Tedy ne všechny. Tucet lídrů kandidátek, které podle nás mají šanci nebo nám přijdou zajímavé. Dnes náš dotazník vyplňuje předseda Strany svobodných občanů Petr Mach.

Zájem o řecké, španělské, italské i portugalské dluhopisy je veliký. Úrokové výnosy klesly na předkrizové hodnoty, jako by ani žádná krize nebyla. Přitom zadlužení neustále roste až strašidelným tempem. Dluhopisová bomba potichu tiká… ale nikdo to neslyší.

Pozornost ekonomů upoutala nedávná kritika Spojených států na adresu Německa a jeho hospodářské politiky. Ta je prý zaměřena příliš úzce a merkantilisticky na podporu německého exportního průmyslu, bez ohledu na potřeby zbytku eurozóny a zbytku světa. Němci reagovali předvídatelně: Američané nám závidí, také by chtěli tak silný exportní průmysl jako my, ale nemají na to. A navíc mají dluh přes sto procent HDP, kiš, kiš.

Je stávající podoba eurozóny udržitelná, nebo by měl někdo jít z kola ven? Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl a řada dalších evropských ekonomů se přiklání k druhé variantě. Přečtěte si, jak se tenhle nápad zamlouvá Pavlu Kohoutovi, Aleši Michlovi, Oldřichu Rejnušovi a dalším osobnostem.

Americký správce hedgeových fondů SAC Capital dostal obří pokutu za zneužití neveřejných informací při obchodování s akciemi. Jak zlí jsou ve skutečnosti vrazi z Vólstrítu?