Články na téma: přerozdělování

Trumpa volili lidé, co mají rádi zbraně, a také ti, kteří jsou proti potratům. A věřící,“ říká Dan Ariely, jeden z nejproslulejších ekonomů dneška. Ve svém díle, jak odborném, tak popularizačním, mísí ekonomii s psychologií, takže umí poradit třeba i jak být v životě opravdu šťastný – a to levně.

Parky, školy, knihovny, informační centra, parkovací místa a další veřejné služby můžou bezplatně využívat i ti nejbohatší. „Asociální socialismus“ někdy dává smysl.

Obědy zdarma. To je, oč tu běží. Pro všechny děti ve školkách a školách? Jen pro rodiny s dávkami? Nebo snad pro nikoho?

Většina zemí Evropské unie je ke svým bohatým tvrdší než Česko. Na lidi s výrazně vyššími příjmy se v Evropě uvalují výrazně vyšší daně než u nás. Máme na to být hrdí? Nebo bychom naopak měli s Evropou srovnat krok?

Sociální nůžky se rozevírají. Bohatí bohatnou, chudí zůstávají chudí. Má smysl proti příjmové nerovnosti bojovat? Někteří odborníci navíc varují, že současný boj proti chudobě není příliš efektivní. Ptáme se Pavla Kohouta, Ilony Švihlíkové, Petra Macha, Aleše Michla a dalších osobností.

Stát má v plánu v roce 2015 hospodařit se stamiliardovým schodkem. Není to zbytečně moc? A míří peníze opravdu tam, kde jsou potřeba? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Kohouta a Lukáše Kovandy, státního tajemníka Tomáše Prouzy, poradce ministra financí Aleš Michla a dalších lidí ze světa peněz.

Říká se, že z pytláka je nejlepší hajný. Jaký europoslanec může asi být z euroskeptika, který by rád dobrovolné euro a možnost vystoupit z Unie? Fanouškem Bruselu se ekonom a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach, jak se zdá, nestal ani po půlroce v europarlamentu.

Každý rok se do brněnské Velké ceny nalije několik desítek milionů korun z veřejných rozpočtů. Argumenty pro veřejnou podporu brněnského závodu MotoGP ale stojí na vodě.

Andrej Babiš působí nezranitelně, ale jeho doba jednou skončí. Chceme-li, aby po Babišovi přišel režim poskytující podmínky pro svobodu, prosperitu a klidný slušný život, potřebujeme porozumět příčinám, které způsobily erozi a posléze zánik režimu předbabišovského. A potřebujeme se také zbavit některých chybných hluboko zažraných představ.

Nedávno publikovaná zpráva organizace Oxfam o světovém rozložení majetku vyvolala nemalý ohlas. Novinové titulky ihned po zveřejnění hlásaly senzační objev, že pár desítek lidí vlastní víc než polovina světa. Je to dobře, je to špatně nebo by nás to mělo nechávat naprosto v klidu?

Odboráři i levice neférově zobecňují negativní jednorázové či dílčí ekonomické aspekty.

V čem se (někteří) dnešní libertariáni podobají starým socialistům.

Víte, co je Corfam? Případně Edsel? Nejste-li zrovna fanda historie marketingových selhání, pravděpodobně tato slova čtete poprvé. Obě označují produkty, do kterých jejich mateřské firmy vkládaly veliké naděje a desítky milionů dolarů. Realita tržního prostředí je z jejich snění brzy probrala – ale ne v každém odvětví je realitě dovoleno konat.

„Historické vítězství!“ To bylo slyšet, když první povolební průzkumy naznačovaly, že dosavadní německá kancléřka Merkelová získala tolik hlasů, že bude moci se svojí CDU/CSU vládnout ve Spolkové republice sama. Povolební ráno přineslo povolební kocovinu.

V předvolebním čase přinášíme druhý díl analýzy sociologa Petra Hampla, věnované našemu volebnímu chování a rozhodovacím mechanismům.

Požádali jsme sociologa Petra Hampla, jestli by pro Finmag v předvolebním čase nenapsal článek o tom, jak a proč volíme a jak se při tom mýlíme. Co zmůže rozum a na co nestačí. Výsledkem bude několikadílná analýza, jejíž první část přinášíme dnes. Kdo může za to, že si to hasíme stodvacítkouvstříc novému komunismu? Racionální a odpovědný pravicový volič.

„Kde má kořeny krize kapitalismu? V průběhu sedmdesátých let došlo ve vyspělých zemích k něčemu, co začalo i přes zvyšování produktivity práce zpomalovat růst mezd. Přešlo se na pracovně úsporné technologie, takže vyjednávací pozice pracovníků je stále slabší,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková v rozhovoru pro Finmag a Peníze.cz.

Filmoví producenti ve Španělsku skupují vstupenky do kina, protože podle počtu prodaných lístků se určuje státní dotace. Zdá se vám to absurdní? Je to jen malá ochutnávka.

Vláda padla, nová nezískala důvěru. Co to znamená pro ekonomiku?Bude po zbytek roku pod slabým vedením vlády v demisi churavět? Sotva. Trocha bezvládí neuškodí.

Německé volby budou tématem číslo jedna. Vlastně je vzhledem k jejich blízkosti s podivem, jak málo se o nich zatím píše. Přinášíme pohled slovenského ekonoma a politika Richarda Sulíka. Slovenska se – jakožto člena eurozóny – výsledky německých voleb možná dotýkají víc než nás. Což ale neznamená, že bychom jejich témata, průběh a výsledky měli sledovat méně bedlivě.

Podpora zemědělství musí vycházet pouze z věrohodných čísel.