Články na téma: Petr Nečas

Mávání tibetskou vlajkou nic nestojí a nic nemění. Zastavit vyzbrojování tyranií nebo zkrotit Petra Nečase při sbližování s Ruskem a Čínou ale Kalousek jako ministr nezvládl. Totiž ani nezkusil.

Proč se nám nedaří dohánět západní ekonomiky a utíkají nám i země jako Slovensko, Polsko a Slovinsko? Máme při současném uspořádání Evropy šanci něco na tom změnit? A podaří se nám zbavit nálepky „montovna Západu“?

Parta premiéra Jiřího Rusnoka byla první úřednickou vládou po listopadu 89, která nezískala důvěru veřejnosti. Proč u Čechů neuspěl kabinet, který byl relativně štědrý a hlásal, že nastartoval hospodářský růst? Mimo jiné proto, že mnozí jeho členové zapomněli na dobré vychování a od stranických vlád převzali kořistnické pojetí politiky.

Kvalitnější státní správa znamená buď propouštění, nebo další zadlužení.

ODS si zaslouží druhou šanci. V opozici nebo i mimo sněmovnu. Třeba v roce 2017 konečně přijde s jinými tématy, než je „hrozba totality“.

Ministr financí v Rusnokově vládě bude především posunovačem papíru a úředníkem, který se bude starat o to, aby se v úřadě svítilo a topilo. Ale příští plnohodnotný ministr financí bude hrát při rozhodování o osudu České republiky velmi důležitou úlohu.

Hlavním tématem diskuzí o Nečasově odkazu je zatím téma korupce. Ale jakkoliv závažné téma to je, Nečasova éra změnila českou společnost mnohem výrazněji – a nikoliv k jejímu prospěchu.

Nezávislost je skvělá třeba v umění. Ale opravdu chceme docela nezávislé i ozbrojené síly? Naši předkové by takovou myšlenku označili za šílenou.

Petr Nečas přispěl k tomu, že se zuřivě, a přitom bez jakýchkoliv čísel v ruce, začali hledat paraziti a vyžírky na každém k rohu. Nenašli se. Tak stát začal preventivně šikanovat každého.

Je lhostejno, že tento text dnešního soudce Mezinárodního soudu pro lidská práva ve Štrasburku Aleše Pejchala vznikl už v roce 2004. A že tehdy vznikl jako komentář ke „kauze Kořistka“. Také je lhostejno, že jde vlastně o kompilát dvou původně rychle za sebou následujících textů –. Argumenty jsou stejně pádné. A ani titulek vlastně není potřeba měnit.

Nekonečný příběh sKaret pokračuje dál. Jak se s neúspěšným projektem nakonec popasuje ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová? A nemá strach, že na ni po jejím předchůdci Jaromíru Drábkovi čekají na ministerstvu ještě další kostlivci ve skříni?

Socialisté od senátu po obce ukazují, že ústava a zákony pro ně mají váhu, jen když se jim to hodí. Obžaloba Klause z velezrady je pokrytecké divadlo.

Tomáš Prouza: Nezaměstnanost – strach, nebo neschopnost vlády?

Před rokem zveřejnil britský výzkumný ústav National Institute of Economic and Social Research zajímavou analýzu. Srovnával v ní vývoj ekonomiky během „velké krize“ třicátých let s vývojem po krizi roku 2008. Výsledek rozhodně nebyl pro dnešní politiky lichotivý – Británie, Španělsko i Itálie vykazovaly ve třicátých letech mnohem rychlejší oživení než po současné krizi.

Že v sobotní volbě zvítězil Miloš Zeman a slušné druhé místo si z první prezidentské reality show odvezl lesník Karel Schwarzenberg, už víme. Některé výsledek těší, jiné rmoutí. Kromě Zemana a knížete mají ale tyto volby ještě dalšího vítěze a dalšího poraženého.

Moc jsem si přál, aby první letošní komentář mohl vyznít optimisticky. Jenže při ohlédnutí za posledními dny opravdu není kde brát.

Ekonomický expert ČSSD Jan Mládek vyslal na včerejším fóru Zlatá koruna jasný signál o budoucnosti důchodové reformy nereformy: až sociální demokraté konečně převezmou kýžené otěže, znárodní její druhý pilíř.

Nejvtipnějším oznámením minulého týdne bylo premiérovo odvolání boje proti švarcsystému. Nejsmutnějším pak přiznání ministerstva financí, že návrh státního rozpočtu stál na uměle nafouknutých číslech.

Co pro Českou republiku znamenají výsledky krajských a prvního kola senátních voleb? Přečtěte si názor politologa Jiřího Pehe, ekonoma Lukáše Kovandy, sociologa Jana Kellera či miliardáře a bojovníka proti korupci Karla Janečka.

Když byly v sobotu zveřejněny první výsledky sčítání hlasů v krajských a senátních volbách, jedna věc byla jasná každému: voliči se rozhodli vyprášit kožich vládnoucí ODS i dominantní TOP 09.

Proč tolik evropských zemí, včetně naší, vsadilo na strategii škrtů za každou cenu, které jen zvyšují chudobu a rozdělují společnost na ty u moci a na zbytek? Zapomněli jsme asi, co takové rozdělení může vyvolat.