Články na téma: penzijní reforma

Penzijní reforma dokázala jednu velkou věc: nikdo už nemůže říkat, že nevěděl, že penzijní systém má pořádný problém a že se každý musí přičinit, aby ve stáří mohl důstojně žít. Víme tedy, že musíme něco dělat. Teď ještě přijít na to, co by to mělo být. S hledáním odpovědi ovšem reformátoři lidem nepomohli. Možná dokonce naopak.

Druhý pilíř prohrál v boji o image a nejspíš kvůli tomu prohrál všechno. Zvítězil jeho obraz jakožto parazita, který odklání peníze z hromádky určené všem někam do ztracena, mimo dohled a kontrolu. Ano, vyvádí peníze mimo kontrolu politiků, proto je u nich tak nepopulární. Ve skutečnosti ale nejde o protivníka prvního, státního pilíře, ale o jeho bratra v boji.

Proč našemu penzijnímu systému začal ujíždět vlak už v devadesátých letech? A proč je dnešní výpočet věku odchodu do důchodu nesmyslný? To se dozvíte v pokračování rozhovoru s šéfem nové komise, která má vymyslet reformu penzijního systému, profesorem Martinem Potůčkem.

„V českém prostředí ještě moc neumíme přijímat kompromisy. Politiku vnímáme jednostranně jako boj, jako střety. Přitom v dobře fungujících politických kulturách je podstatná spolupráce. To se bohužel teprve učíme,“ říká šéf důchodové komise Martin Potůček.

Nespoléhejte se na vládu a první, druhý či třetí pilíř penzijního systému. Vláda vám spolehlivě zaručí jediné: v penzi budete třít bídu s nouzí.

Miliardář Andrej Babiš je bezesporu nejvýraznější tváří vlády. Jak hodnotí jeho dosavadní působení v křesle ministra financí ekonomové, finanční analytici, podnikatelé, investoři a zástupci živnostenských a odborářských sdružení?

Česká investiční společnost Conseq se loni vydala i na pole penzijních produktů. Spustila program doplňkového penzijního spoření (nástupce populárního penzijka) a koupila penzijní fond Aegon, včetně sta tisíc klientů. Nejen o zajištění na stáří, ale o investicích vůbec hovoříme s Janem Vedralem, předsedou představenstva a hlavním investičním manažerem Conseq Investment Management.

Druhý penzijní pilíř mohl být slušný nástroj k zajišťování na penzi. Místo toho se stal referendem o oblíbenosti Miroslava Kalouska a Petra Nečase. Jeho případné zrušení ale nebude tragédie, píše ekonom Pavel Kohout.

Pomáhal s transformací největší brazilské pojišťovny a při tom si navykl sledovat ve zpětném zrcátku, kdo jede za jeho autem. V Jižní Koreji pak měl rozjíždět nový byznys pro ING – jenže zemi zasáhla světová finanční krize, což ho donutilo seznámit se s podivuhodnými kličkami tamějšího pracovního práva, které prakticky neumožňuje dávat výpovědi. Od září je Michal Špaňár výkonným ředitelem finančněporadenské společnosti Partners.

Někdejší předseda statistického úřadu zazářil na politickém nebi jako premiér překlenovací úřednické vlády v letech 2009 a 2010. Získal nebývalou popularitu – a zmizel do Londýna na židli viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Teď je zpátky jako kandidát na prezidenta. V průzkumech má nejvyšší preference. A taky má největší kampaň.

Kolem prezidentských voleb asi ještě bude mela. Koho by ale neměla strhnout, to je určitě kandidát, který má v zádech momentálně nejsilnější českou partaj. I když – ne vždycky byl Jiří Dienstbier v ČSSD prorokem...

Někdejší československý ministr hospodářství a český ministr průmyslu a obchodu. Místopředseda vládní partaje. Svého času nejoblíbenější politik Česka. Budoucí prezident? V desátém pokračování prezidentského dotazníku odpovídá Vladimír Dlouhý.

Prezidentský dotazník pokračuje dalším dílem. Minulý týden se uchazeči, kteří získali dostatečnou podporu, registrovali na ministerstvu vnitra. Kandidátů máme nyní jedenáct. Mezi těmi, které nenominuje žádná partaj a kteří nežádali o podporu poslance či senátory, je také Vladimír Franz.

A dojde na lámání chleba. Kdo nemá 50 000 podpisů nebo podporu dvacíti poslanců či desíti senátorů, ten v prezidentských volbách bojovat nebude. Okamura si nechal soupeře utéct: podporu pro kandidaturu začal sbírat až po úspěchu ve volbách do senátu. Jestli ji sežene, vejde jeho spurt do dějin sportovních výkonů.

V dalším pokračování prezidentského dotazníku přinášíme odpovědi další dámy, která ohlásila úmysl stát se kandidátkou na prezidentku. Na rozdíl od Jany Bobošíkové, jejíž odpovědi jste mohli číst před čtrnácti dny ovšem advokátka Klára Samková nemá kandidaturu jistou. A čas neúprosně běží...

Svého času levice s pravicí zápasily tak urputně, až z toho byla opoziční smlouva. V čele ODS a ČSSD tenkrát stáli Václav Klaus a Miloš Zeman. Dnes se spekuluje, zda jejich dvojhvězda opět nezazáří: Zeman by vystřídal na prezidentské sesli Klause, jehož – předsedu-zachránce ODS – by záhy jmenoval do čela kabinetu. Nás ale nezajímají spekulace, nýbrž fakta.

Jana Bobošíková posbírala padesát tisíc podpisů lidí, kteří podporují její kandidaturu na prezidentku České republiky. Nebude to ostatně její první prezidentský souboj, kandidovala už v roce 2008, tehdy ji nominovala KSČM. Jak odpovídala na naše otázky?

Co si myslí lidé, kteří by stáli o úřad prezidenta? Po Karlu Schwarzenbergovi, Ladislavu Jáklovia Přemyslu Sobotkovi přinášíme odpovědi Táni Fischerové.

Na rozdíl od většiny těch, kteří deklarovali, že by rádi seděli v prezidentské sesli, je už Přemysl Sobotka kandidátem, a ne pouhým kandidátem na kandidáta. Má totiž podporu dostatečného množství zákonodárců v trikotu ODS, jejímž členem expředseda českého senátu sám je.

Co si myslí lidé, kteří by stáli o úřad prezidenta? Po Karlu Schwarzenbergovi přinášíme odpovědi Ladislava Jakla. Byl by tajemník současného prezidenta Václavu Klausovi důstojným nástupcem?

Rok 2013: start druhého pilíře penzijního systému. Rok 2014: parlamentní volby. Co se stane s důchodovou reformou, pokud volby vyhraje Československá strana sociálně demokratická? V pokračování exkluzivního rozhovoru se na to ptáme Zdeňka Škromacha. A přibalíme trochu té korupce...