Články na téma: MMF

Turecká ekonomika je v pořádném průšvihu. Co krizi způsobilo? A kdo bude další? Zeptali jsme se ekonomů, investorů a analytiků.

Nápady obou prezidentských kandidátů na to, koho by navrhli do vedení České národní banky, ukazují na zoufalou personální vyprahlost české veřejné služby a neprůhlednost personální politiky.

Evropa prochází vážnou krizí: týká se její ekonomiky, politiky i identity. Eurozóna vrávorá nad propastí, ekonomika skomírá, roste napětí mezi jednotlivými členskými zeměmi. Je zpochybňována efektivita „kapitalismu s lidskou tváří", pro Evropskou unii vždy příznačného. K tomu všemu se přidává ještě spor o hospodářskou nezávislost zemí starého kontinentu.

Německo už má natištěné nové marky. A není všechno zlato, co se třpytí. Některé domnělé konspirace možná vůbec nejsou domnělé!

Zachrání Mezinárodní měnový fond euro? Nezachrání. Ze dvou důvodů.

Maďarský premiér Viktor Orbán možná dokáže využít dvoutřetinovou většinu v parlamentu k upevňování své moci. Ekonomice se však daří stále hůř.

Eurozóna je prý marodící činčila. Když si tohle přečtete v novinách a náhodou máte v šuplíku pár diplomů ze studentských literárních soutěží, vjede vám krev do hlavy. Inspirace! Po letech!

Jan Švejnar a Vilém Semerák z institutu CERGE publikovali studii o možném rozpadu eurozóny a jeho pravděpodobném dopadu na českou ekonomiku. Výsledek – což asi nikoho nepřekvapí – je nepříznivý. Podle prezentovaných výsledků ekonometrického modelu by česká ekonomika poklesla nejméně o 4, 5 procenta, vývoz by poklesl o 11, 5 procenta a míra nezaměstnanosti by vzrostla nejméně na 10, 5 procenta.

Česká republika by měla poskytnout Mezinárodnímu měnovému fondu půjčku na „záchranu eura“. Rozvířila se bohatá domácí debata ohledně její vhodnosti či nevhodnosti. Tato debata však míjí jeden podstatný bod: proč a jak by vlastně měnový fond měl zachraňovat euro?

Česká republika by měla na pomoc eurozóně zablokovat pro Mezinárodní měnový fond asi 3,5 miliardy eur, tedy přibližně 89 miliard korun, což je zhruba desetina devizových rezerv České národní banky. Není divu, že česká vláda rozhodnutí o půjčce odkládá.

Jak se má chudák člověk vyznat v tom, co se dnes v Evropě děje? Vašek Moravec si předminulou neděli zaspekuloval, zda by se o případné další budoucnosti Česka v Unii nemohlo hlasovat v referendu. Na základě čeho by se ale měli lidé rozhodovat? Co by měli chtít? Z médií se na ně valí zmatený veletok informací, jedni varují před odstřižením od Evropy, druzí varují, že bychom se v Evropě mohli rozpustit jak kostka cukru, ostatní neříkají nic, ovšem varují, že na jejich slova dojde.

Lídři eurozóny nás žádají o půjčku 90 miliard korun. Potápí se loď a má případně cenu pokoušet se ji zachraňovat? Ptali jsme se Aleše Michla, Pavla Kohouta, Petra Macha, Tomia Okamury a dalších osobností.

Každý jistě zhlédl nějaký thriller z prostředí pyrotechniků. Každému je proto zřejmé, že je třeba odstranit roznětku. Zbytek nálože pak lze bezpečně zlikvidovat, snadná věc, že?

Proč Evropa trpí finanční krizí? Tradiční vysvětlení je příběhem o vině a trestu, o boji dobra proti zlu. Řecko se provinilo dluhem a lhalo. Proto je stiženo trestem. Řeckých nesnází navíc zneužili zlí spekulanti. Naštěstí je zde EU, která se ve chvílích nouze solidárně semkne a zachrání celý kontinent. Unie, stmelená v boji proti zákeřné hydře Trhu, se nakonec sjednotí a pod modrozlatým praporem fiskální federace vykročí k zářným, daňově harmonizovaným zítřkům.

V souvislosti s krizí eurozóny vmanévrovali politici své země do historicky bezpříkladné situace. Sami přitom již vědí to, co většina voličů ještě ani netuší. Má-li být totiž sužovaná jednotná měna zachráněna, existují pouze dvě reálné možnosti – nákladná transferová unie, nebo menší monetární unie. Obě řešení budou nesmírně drahá. Více v pátém díle ekonomického eposu.

Nová řecká pravicová vláda, která vzešla z voleb v roce 2004, prozradila světu, že její socialistické předchůdkyně hlásily Eurostatu již od roku 2000 zmanipulovaná čísla, včetně těch, na jejichž základě bylo Řecko přijato do eurozóny. Více ve čtvrtém díle ekonomického eposu…

Utrácejte, jinak se nevyhnete nové hluboké recesi, varuje vlády šéfka MMF Christine Lagardeová. Přidali se k ní i ekonomové pracující pro OSN. Opakují tak starou známou písničku - stačí stavět hladové zdi a prosperita je zaručena. Snad i J. M. Keynes se z toho musí obracet v hrobě.

„Půjčka Řecku je to samé, jako kdyby si Česká republika vzala na tři roky úvěr ve výši 1,8 bilionu korun – to znamená úvěr, který je větší než celý český veřejný dluh,“ říká Mojmír Hampl, viceguvernér České národní banky.

Okurková sezóna postihla i Finmag a Peníze.cz, a tak dnes budeme komentovat jmenování nové ředitelky Mezinárodního měnového fondu.

Od vypuknutí dluhové krize v Řecku a Irsku loňského roku se ekonomický „komentariát“ věnuje novému sportu – hlásání údajně nevyhnutelného zániku eura. Jen v uplynulých dvou týdnech jsme mohli číst novinové titulky jako „Nadcházející kolaps eura“, „Euru dochází dech“ či prazvláštní tvrzení „Odchod šéfa MMF je dalším hřebíčkem do rakve eura“.

Poslední CD křehké britské punkerky P. J. Harvey, která sklízí nekončící ovace kritiků, se jmenuje Let England Shake (ať se Anglie zatřese). Poslední kniha "nejnebezpečnějšího filosofa současnosti", slovinského levicového Slavoje Žižeka, se jmenuje Living it the End Times (Život na konci věků).