Články na téma: miliardáři

Měli by ti nejbohatší platit vyšší daně? Část miliardářů si o to sama řekla. Pozor ale na vedlejší efekty. Jsou-li zavedeny nové daně nebo zvýšeny stávající daně pro bohaté, je jen otázkou času, kdy se tento trend přelije i do středních a často i nižších příjmových skupin. A argumentů proti je víc.

Podnikatele a podnikavost potřebujeme, abychom byli zdravou společností. Budeme pak mít lidi, kteří jsou sebevědomí, a přispěje to i k našemu růstu. „Pokud podnikání neberete sportovně, neuspějete,“ říká v rozhovoru pro Finmag.cz majitel skupiny Vafo Group Pavel Bouška. Ten se vedle byznysu s krmivy aktivně věnuje i podpoře podnikání v Česku.

Investiční fond TCF Capital chce investovat peníze do oblastí, které má Čupr zmapované díky činnosti Rohlíku. Jedná se především o dodavatele této rozvážkové služby.

„Já fakt nevím, jak se řídí podnik se 400 lidmi a s pobočkami po celé Evropě,“ směje se Martin Hausenblas. Zakladatel firmy Malfini, která má právě tolik zaměstnanců a patří mezi největší hráče na trhu s reklamním textilem v Evropě, se už dávno stáhl z jejího vedení. Nápady a sny jej ale neopouštějí. Přinášíme ochutnávku z titulního rozhovoru červnového tištěného Finmagu.

Česko je hned po Rusku premiantem v počtu miliardářů napojených na politicky exponované obory. Ukazuje to index sestavený britským týdeníkem The Economist. Zjednodušeným pohledem by se dalo říct, že zde díky „kamarádíčkování“ s politiky bohatne po Rusku nejvíc lidí. Tak jednoduché to s tou protekcí ale není. Proč jsme v tomto indexu tak vysoko a co s tím?

Spousta lidí si myslí, že na začátku devadesátých let bylo velmi snadné začít podnikat. Pohledem podnikatele, mecenáše a majoritního vlastníka skupiny Jablotron Dalibora Dědka se ale mýlí. „Kdo tehdy podnikal, bylo na něj koukáno spíš jako na lumpa, zloděje,“ říká v podcastu Offline Štěpána Křečka.

Stovka miliardářů a milionářů volá po vyšším zdanění svých peněz a majetků. Pro blaho nás všech. A taky pro to, aby si nenaběhli na vidle.

Miliardáři si obvykle za své peníze kupují ekonomický a politický vliv. Někdy ale potřebují i ten společenský, a tak kupují noviny, různé soutěže krásy nebo významné festivaly. Kupovat si televizní čas na boj o duši lidí a prosazování svých ezoterních vizí, to tu ale ještě nebylo.

Zlomek peněz nejbohatších lidí světa by stačil k tomu, aby přestal být na planetě hlad. To se dnes na internetu může dozvědět každé malé dítě. Elon Musk, čerstvě označovaný za prvního v žebříčku světových miliardářů a za vůbec nejbohatšího člověka v celé historii, si to ale úplně nemyslí.

Viděno optikou běžného člověka, který se jinak o kosmonautiku moc nezajímá, je hlavní vesmírnou událostí poslední doby závod mezi Richardem Bransonem a Jeffem Bezosem. Soutěž o to, kdo bude první miliardář, který ve vlastní raketě vyletí do vesmíru. Ve skutečnosti ale Branson s Bezosem provozují úplně jiný sport. A tu opravdu velkou hru zatím vyhrává Elon Musk.

Pokračujeme v krasojízdě ze včerejška. Když se vám nelíbí, kam dávají peníze politici, máte šanci je vyměnit. Když se vám nelíbí, kam je dá Bill Gates, v příštích volbách si nového nezvolíte.

Nová kniha Plutocrats vysvětluje, čím se liší dnešní miliardáři od včerejších milionářů a proč si sami uškodí, pokud zašpuntují vstup na vrchol.