Články na téma: maastrichtská kritéria

Euro ano, či ne? Kruciální otázka, kterou na začátku roku znovu vnesl do veřejného prostoru proslov prezidenta Petra Pavla, nemá jednoznačnou odpověď ani u firem. Přesto lze vysledovat, že jejich názor se postupně mění ve prospěch společné měny. Ukazuje to aktuální analýza Asociace malých a středních podniků (AMSP), která vznikla právě v reakci na košatou společenskou diskusi.

Prezident Petr Pavel svým novoročním projevem znovu rozvířil debatu o přijetí společné evropské měny. Jaký vliv by to mělo na tuzemské firmy? Zeptali jsme se odborníků.

Potenciální zavedení eura jako národní měny už několik let rozděluje českou společnost. Vstup do eurozóny každopádně vzhledem k současné krizi není příliš aktuální. Mělo by se o něj Česko vůbec snažit? Na to jsme se zeptali kandidátů na prezidenta 2023.

Česká národní banka by ráda držela korunu při zemi. Prezident by naopak chtěl silnou měnu a centrální banku kritizuje za experimenty s ekonomikou. V pravidelné anketě se tentokrát ptáme, jestli by hlava státu měla slovně intervenovat do měnové politiky a podle čeho by měla vybírat členy bankovní rady národní banky.

Ve středu 25. září schválila vláda Jiřího Rusnoka návrh státního rozpočtu na rok 2014. Jelikož vláda počítá s růstem ekonomiky o 1,3 procenta, usoudila, že si může dovolit zvýšit příští rok státní dluh o rozpočtový schodek 112 miliard korun. Premiér Jiří Rusnok označil tento státní rozpočet za prorůstový.

Inflace v zemích eurozóny stoupla v září na tři procenta. V srpnu byla ve výši 2,5 procenta, udává Eurostat. Závazný cíl pro Evropskou centrální banku je udržovat inflaci v rozmezí od nuly do dvou procent. Co z toho vyplývá?