Články na téma: krize

Meziroční růst českých spotřebitelských cen v červenci dosáhl tempa 17,5 %, což je pouze o 0,3 procentního bodu víc než v červnu. Právě do meziročního srovnání ovšem nadále vstupuje nízká srovnávací základna z „levného“ loňska, což budí dojem dalšího zrychlování tempa zdražování. Jeho meziměsíční dynamika ovšem naopak poklesla ze 1,6 na 1,3 %. Lidé mají zdražování dost.

Zemní plyn začal ve čtvrtek po desetidenní odstávce plynovodu Nord Stream 1 znovu proudit do Evropy, ale jen v omezeném množství. Ač se tedy evropští politici obávali úplného utažení kohoutů, ruský vládce Vladimir Putin je zatím jen přiškrtil. Co to ale bude pro Evropu a potažmo Česko znamenat?

Brutální ruská válka na Ukrajině způsobuje čím dál větší nedostatek potravin ve světě. Mezinárodní společenství se už proto připravují na celosvětovou potravinovou krizi. K jejímu odvrácení je ovšem nutné přijmout závazky, které jdou přímo proti smýšlení bohatého světa: produkovat víc hnojiv, kvalitnějších semen, ale i maximalizovat potenciál genetických modifikací.

Poptávka po úvěrech stále existuje. Firmy by měly být opatrné, ale nemohou příliš odkládat investice, protože by je jinak mohla předběhnout konkurence. S bankami soupeříme hlavně rychlostí, říká Adam Wróbel, obchodní ředitel společnosti Fingood.

Světová ekonomika se zadrhává a v novinových titulcích se znovu objevuje slovo stagflace. To strašilo ekonomy hlavně v sedmdesátých letech minulého století. Jsme tedy opět ve stejné situaci, v jaké byl svět tehdy? A čeká nás dekáda vysoké inflace, stagnace ekonomiky a vysoké nezaměstnanosti?

Pomáhat v čase inflační a energetické krize přímo konkrétním lidem, kteří to životně potřebují, nebo pomoci všem, protože není čas rozebírat, kdo pomoc dostane, a kdo ne? Vláda Petra Fialy by byla pro první řešení, stále častěji se jí ale vnucuje to druhé. Bude k něčemu vznikající hybrid?

S pokračující válkou na Ukrajině se stále více mluví o možném použití jaderných zbraní. Dokonce se o něm debatuje s lehkostí, která tu nebyla minimálně od padesátých let minulého století. Proč je tahle možnost reálná, co by to znamenalo a jak se na to mají lidé, státy i ekonomiky připravit?

Čínskými trhy už dva týdny otřásá nervozita z tamní nulové tolerance onemocnění covid-19 a souvisejících plošných uzávěr neboli lockdownů. Výkonnost tamních akcií se ovšem propisuje i na evropské burzy, které po pocovidovém oživení zažívají další těžké časy. Máme se snad bát nového dna?

Nejdřív velkorysé rozpočtové provizorium a potřeba dalších kompenzací za koronavirová opatření, pak usilovné hledání úspor v desítkách miliard korun. A nyní nečekané náklady s Ruskem vedenou válkou na Ukrajině a s tím spojené výdaje na zvládnutí uprchlické krize. Kde na to vzít? Přijdou vyšší daně?

Ještě v lednu byla Evropská unie považována za rozhárané sdružení národních států, které více či méně touží po naplňování vlastních zájmů. Dokonce ani tradiční německo-francouzský motor Unie nedokázal dávat dostatečně najevo, kam a proč by evropské společenství mělo jít. Válka na Ukrajině vše změnila. Společný nepřítel spojil jindy nespojitelné – jak dlouho to vydrží?

V posledních týdnech bylo těžké nevšimnout si dopadů ruského útoku na Ukrajinu na životní úroveň. Přinejmenším na benzinových pumpách nebo na účtech za elektřinu je pociťují takřka po celém světě, Česko nevyjímaje. Jen málo států ale vinou Putinovy agrese vůči sousednímu státu a následných odvetných sankcí trpí tolik jako Turecko.

Nezaměstnanost v Česku je na rekordně nízké úrovni, ale pracovní trh stojí před novou výzvou: jak pojmout tisíce až desetitisíce nově příchozích Ukrajinců, které z vlasti vyhnala ruská agrese a válka? A jak se naopak vyrovnat s odchodem těch, kteří už v Česku pracovali? Nastal snad čas aktivovat hojně skloňovaný kurzarbeit?

Jak vnímá aktuální dění kolem války na Ukrajině věda? Historik Miroslav Vaněk z Akademie věd ČR se snaží najít paralely z minulosti. A obává se, že kdyby se historie opakovala, dost možná stojíme na prahu události, která nemá obdoby.

Vladimír Putin není Adolf Hitler. Ale mluví jako on. Seznamte se s novým Sovětským svazem pod názvem Rusko.

V Česku se letos v říjnu vyrobilo o celou třetinu méně aut než loni v říjnu. Je to zásadní příčina toho, proč se „rekonvalescence“ české ekonomiky po pandemickém šoku poněkud protahuje.

Český průmysl se propadá nejvíc za skoro rok a půl. Důvodem je čipový hladomor a zastavení výroby aut. Krize v autoprůmyslu má ovšem dopad i na zahraniční obchod, který stahuje českou ekonomiku dolů.

První newsletter po volbách prostě nemůže být bez voleb. Slibuju ale, že nebudu nudit. Politika, ekonomie i byznys – klíčová témata Finmagu – jsou zkrátka zábavné světy. Jen na ně musíte koukat trochu s nadhledem.

Automobilový průmysl, klíčový sektor české ekonomiky, čelí po krátké době další krizi. Tentokrát za ní není covid, ale s ním úzce spojený nedostatek čipů. Automobilky omezují výrobu, ale i objednávky. Krize tedy doléhá i na celý dodavatelský řetězec. Co s tím? Má zasáhnout stát? Ptali jsme se expertů.

Pozastavení výroby automobilů, zpoždění dodávek herních konzolí, ale i potíže s výrobou chytrých telefonů, ledniček a všeho, co má jednu konkrétní součástku: čip. Až dosud jste pravděpodobně o jeho výrobě téměř neslyšeli, ale pandemická krize vše mění. Kde je tedy problém?

Jindy poklidná Kuba nedávno prožila nečekanou vlnu protestů, po nichž zůstávají desítky zatčených i nezvěstných. Do ulic je vyhnala stále složitější ekonomická i zdravotní situace na ostrově. Režim sice v mnohém ustoupil, přesto se dá mluvit i o utahování šroubů.

Amerika bez kečupu? Žádný praštěný výmysl, ale realita, do které se Američané na začátku dubna probudili. A která na některých místech trvá dodnes. Jen teď kromě kečupu došly také cereálie a někde dokonce i benzin.