Články na téma: Jiří Rusnok

Koruna posiluje, trh se bál „holubičího náletu“, který se ale nekoná. Noví radní ČNB Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait jsou totiž hlavně pragmatici, dva z nich navíc trhům už dobře známí

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok varuje před ještě vyšší inflací způsobenou konfliktem na Ukrajině. Vlastně tak vysvětluje, proč se Západ bojí tvrdších sankcí vůči Rusku. Platí, že čím tvrdší sankce, tím vyšší inflace.

Česká národní banka (ČNB) zažije letos výměnu na postu nejvyšším. Současnému guvernérovi Jiřímu Rusnokovi končí druhý mandát a znovu už kandidovat nemůže. O tom, kdo ho nahradí, rozhodne především prezident Miloš Zeman. Máme se nového vedení centrální banky bát?

Není otázkou zda, ale kdy. Centrální banka musí začít kvantitativně uvolňovat, jinak na to Česko mezi dopujícími ekonomikami doplatí, píše v komentáři pro Finmag ekonom Lukáš Kovanda.

Měli bychom určit termín přijetí eura? Má smysl hnát se právě teď do eurozóny? Zeptali jsme se Vladimíra Dlouhého, Evy Zamrazilové, Petra Macha, Karla Havlíčka a dalších osobností.

Konec umělého přidržování koruny pod 27 korunami za euro oznámí Česká národní banka pravděpodobně někdy ve druhé polovině roku 2017. Nicméně i po oficiálním ukončení závazku bude centrální banka podle potřeby dál na trzích intervenovat, aby zajistila hladký vývoj kurzu. Koruna by tedy neměla k euru skokově posílit. Dlouhodoběji ale posilovat nejspíš bude.

Hrátky s korunou pokračují. Česká národní banka oznámila, že bude kurz domácí měny tlačit dolů minimálně do konce roku. Ptáme se, co si o tom myslí nejen ekonomové, ale také lidé, kterých se denní pohyby kurzů týkají nejvíc, tedy exportéři i obchodníci závislí na dovozu.

Kdo měl pakl bankovek, panoval. Dávno to neplatí, pro prsten za milion si s kufříkem do klenotnictví nenakráčíte – hotově nesmíte platit víc než 270 tisíc, prý kvůli praní špinavých peněz. A tím to nekončí, v některých státech se dnes vážně debatuje o úplném zrušení hotovosti. Bude to pohodlné, bezbakteriální – a totálně pod kontrolou. Co si o tom myslí osobnosti ze světa financí?

Demografický vývoj v Česku není příliš pozitivní. Máme se bát, že za pár desítek let nebude dost peněz na vyplácení důchodů? Zeptali jsme se šéfa důchodové komise Martina Potůčka, zástupce penzijních společností Aleše Poklopa, demografa Tomáše Fialy, Jiřího Rusnoka z ČNB a dalších osobností.

Česká národní banka by ráda držela korunu při zemi. Prezident by naopak chtěl silnou měnu a centrální banku kritizuje za experimenty s ekonomikou. V pravidelné anketě se tentokrát ptáme, jestli by hlava státu měla slovně intervenovat do měnové politiky a podle čeho by měla vybírat členy bankovní rady národní banky.

„Po kauze Parkanová si politici začínají uvědomovat, že pokud pod sebou nebudou mít kvalitní úřednický aparát, tak můžou snadno skončit v kriminále,“ vysvětluje ředitel nevládní organizace Transparency International David Ondráčka, co bylo jedním z hlavních důvodů toho, že se politici konečně odhodlali přistoupit k novele zákona o státní službě.

Parta premiéra Jiřího Rusnoka byla první úřednickou vládou po listopadu 89, která nezískala důvěru veřejnosti. Proč u Čechů neuspěl kabinet, který byl relativně štědrý a hlásal, že nastartoval hospodářský růst? Mimo jiné proto, že mnozí jeho členové zapomněli na dobré vychování a od stranických vlád převzali kořistnické pojetí politiky.

Co bude oslabení koruny znamenat pro naše peněženky? A nedopustila se Česká národní banka omylu? Přečtěte si názory Karla Havlíčka, Jiřího Rusnoka, Petra Macha a dalších osobností ze světa financí.

Česká republika se stává politicky nejméně stabilní a vypočitatelnou zemí ve střední Evropě. Může to mít i velmi vážné ekonomické dopady.

Ve středu 25. září schválila vláda Jiřího Rusnoka návrh státního rozpočtu na rok 2014. Jelikož vláda počítá s růstem ekonomiky o 1,3 procenta, usoudila, že si může dovolit zvýšit příští rok státní dluh o rozpočtový schodek 112 miliard korun. Premiér Jiří Rusnok označil tento státní rozpočet za prorůstový.

Prodloužení časového testu, (ne)zrušení daně z dividend a úprava zdanění investičních fondů. Jak se na navrhované změny dívá ekonom Lukáš Kovanda, investor Jaroslav Šura, analytik Jaroslav Brychta a další osobnosti ze světa financí?

Premiér Jiří Rusnok opakovaně mluví o tom, jak by stál o místo v bankovní radě České národní banky. Co je ale na křesle v centrální bance tak zajímavého, že je kvůli němu jak za příslovečných třicet stříbrných ochotný zahodit svou dlouho a pečlivě budovanou dobrou pověst?

„Premiér by měl na šéfa státní kasy vypsat regulérní výběrové řízení. Ať má třeba padesát milionů ročně… Takový člověk by se pak obklopil lidmi, kterým věří, a dělal by svou práci tak, jak se má – úsporně a s rozumem. Ve chvíli, kdy ministrem financí uděláte figurku, která se už jen proto, že takový post získala, musí klanět deseti dvaceti lidem, máte zaděláno na průšvih,“ říká Mikuláš Šveda ve druhém díle našeho rozhovoru.

Ministr financí v Rusnokově vládě bude především posunovačem papíru a úředníkem, který se bude starat o to, aby se v úřadě svítilo a topilo. Ale příští plnohodnotný ministr financí bude hrát při rozhodování o osudu České republiky velmi důležitou úlohu.

Většina penzijních fondů svým klientům „zhodnotí“ úspory pod úrovní inflace. Pokračuje tak negativní trend z předešlých let. Nejlépe si loni vedl penzijní fond Allianz. Naopak velkým zklamáním je zhodnocení penzijního fondu Generali.