Články na téma: jaderná energie

Lákalo by vás spouštět velký byznys v zemi, která má nedokončenou dálniční sít a je závislá na drahém a rizikovém dovozu elektřiny ze zahraničí? Právě tak může vypadat Česko ke konci tohoto desetiletí – zastaralé a pokulhávající za sousedy, včetně Poláků.

Česko chce do roku 2028 vybrat finální lokalitu pro vybudování jaderného úložiště. Peníze, které jsou na to zatím vyčleněné, však nebudou pravděpodobně stačit. Vyvstává tak otázka, kde potřebné finance vzít. Částka za výstavbu a provoz úložiště jaderného odpadu navíc bude pravděpodobně mnohem vyšší než aktuálně odhadovaných 130 miliard korun.

Také v příštím roce budeme topit a svítit. Válka na Ukrajině však neskončí a drahé energie ani vysoká inflace neodezní. A dostaneme historicky první prezidentku, předpovídá hlavní komentátor Finmag.cz Pavel Jégl.

Je to první krůček k totální revoluci lidstva, nebo jen plácnutí do vody? Čerstvé oznámení amerických vědců, že se jim pomocí jaderné fúze podařilo získat víc energie, než do ní vložili, může znamenat nebývalý průlom v historii lidstva. Pojďme si nastínit, co všechno by to přineslo.

Válka na Ukrajině naplno odkryla závislost Česka na ruském plynu. Jedním z hlavních politických témat posledních měsíců je tak energetická soběstačnost státu. Jak jí docílit? A máme se ještě víc spolehnout na jádro? Je tu druhý díl ankety prezidentských kandidátů 2023.

Jádro má být masivním stabilizačním prvkem české energetické politiky do dalších desetiletí. Ani to ale nemusí být cesta k energetické soběstačnosti. Spotřeba elektřiny prudce poroste a nové bloky, o kterých mluví ministr financí Zbyněk Stanjura, budou pracovat nejdřív za patnáct let.

Rusko už přes pět měsíců vede neospravedlnitelnou útočnou válku proti Ukrajině a v Evropě se dějí podivuhodné věci. Zejména pak v Německu, které dlouhodobě razí nepříliš srozumitelnou energetickou politiku.

Premiér Petr Fiala ve svém nedávném mimořádném projevu zmínil plán na dosažení energetické suverenity Česka, tedy stav, kdy si bude moci samo určit, od koho za kolik bude potřebné energie odebírat. Je ale vůbec takový cíl reálný? A nemohlo by snad být Česko dokonce energeticky zcela soběstačné?

Klimatická politika Evropské unie počítá s tím, že klimaticky nejšetrnější zdroj energie bude v budoucnu utlumen a vyřazen z energetiky. Dává to smysl?

Česká cesta k uhlíkové neutralitě může vést malou oklikou přes velkou plynovou závislost na Rusku.

Stavět, či nestavět? To je, oč tu běží. Telenovela o plánování dostavby jaderných bloků v Česku pokračuje dál. Happy end v nedohlednu.

Má se dostavět jaderná elektrárna Temelín? Měli bychom se snažit o energetickou soběstačnost? Vytváří dotace obnovitelných zdrojů energie nestabilní prostředí, které nás jednou zle vytrestá? A má vůbec smysl upřednostňovat nějaké zdroje a jiné zcela odmítat? Odborníci se v pravidelné anketě zamýšlí nad stavem a směřováním české energetiky.

Přerušení tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín je jen dočasným ústupem mohutné ruské lobby. Krok ČEZu zabránil, aby v něm vyhráli Američané.

Už zhruba rok doporučuji klientům investovat do akcií těžařů uranu. V uplynulých dnech začaly ceny akcií producentů uranové rudy prudce růst. Myslím, že je nejvyšší čas naskočit do rozjíždějícího se vlaku.

Je pro Českou republiku dostavba jaderné elektrárny Temelín dobrou investicí? Zeptali jsme se analytiků Aleše Michla a Aleše Tůmy, ekonoma Lukáše Kovandy a dalších zajímavých osobností ze světa financí a byznysu.

V Japonsku se o víkendu konaly předčasné parlamentní volby. V zemi, kde se premiéři střídají jak panáčci na orloji, to není nic, co by stálo za zvláštní pozornost, chce se říci. Přesto může jít o hodně.

Pokud jde o energetiku a česko-německé vztahy, největším problémem do budoucna není kupodivu dostavba Temelína, ale problémy spojené s přebytky německé elektřiny z obnovitelných zdrojů, které nárazově extrémně zatěžují českou přenosovou soustavu.

Je to jedna z nejhorších zpráv o české ekonomice, které se za poslední měsíce objevily. Vyřazení francouzské společnosti Areva z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín celou stavbu nejen prodraží, ale ohrožuje celý projekt.

Česká republika a Polsko oznámily během červencové návštěvy polského premiéra Donalda Tuska v Praze vytvoření společného „jaderného paktu“, který má být protiváhou tvořící se německo-rakouské antiatomové koalici.