Články na téma: Irsko

Když se během roku 2009 hroutily irské banky a následně i veřejné finance, vypukly v jistých kruzích orgie škodolibosti: vidíte, to jsou ty nízké daně, haha, to je ten váš neoliberální vzor, páni ekonomové – kiš kiš!

V prvním dílu své analýzy psané exkluzivně pro Partners media popsal Pavel Kohout trojjedinost současné evropské krize a její kořeny. Nastínil také, která tradiční i originální řešení nepovedou k jejímu konci. Nyní přichází čas na představení potenciálně účinné léčby. A také čas, abychom se začali rozhlížet, co dobrého může krize přinést. A to konkrétně České republice.

"Není jedna evropská krize. Ve skutečnosti jde o komplex tří krizí: bankovní krize, krize veřejných rozpočtů a měnové krize. Boj proti jedné části komplexu může mít za následek fatální zhoršení v části jiné. Nebude proto fungovat většina tradičních, ale i originálních řešení," tvrdí Pavel Kohout v exkluzivní analýze.

Nad světem visí Damoklův meč dluhů. Skutečná hrozba je ještě horší, než uvádějí oficiální statistiky.

Ze všech stran je z médií slyšet o záchranných balíčcích. Řecko, Irsko, Portugalsko, možná i Španělsko jsou země, které je třeba zachraňovat, a to obrovskými částkami z rozpočtů jiných zemí. Komu je pomoc ve skutečnosti určena? Neposlouchejte argumenty připravené na míru masivní kampani! Myšlení přece nic nestojí a stačí selský rozum a kupecké počty, abyste přišli na to, že něco není v pořádku.

Pavel Kohout exkluzivně: Evropští lídři schválili ve čtvrtek další definitivní záchranu Řecka. Během posledních osmnácti měsíců již šestou v pořadí. Bude tento pokus účinnější než pět předchozích?

Okurková sezóna postihla i Finmag a Peníze.cz, a tak dnes budeme komentovat jmenování nové ředitelky Mezinárodního měnového fondu.

Buď ve sněmovně sedí 138 natvrdlých, nebo 138 loutek majitelů kasin a loterií. Moc dalších možností schválení novely zákona o loteriích nedává. Stát bude dál hazard podporovat víc než jiné druhy podnikání.

Od vypuknutí dluhové krize v Řecku a Irsku loňského roku se ekonomický „komentariát“ věnuje novému sportu – hlásání údajně nevyhnutelného zániku eura. Jen v uplynulých dvou týdnech jsme mohli číst novinové titulky jako „Nadcházející kolaps eura“, „Euru dochází dech“ či prazvláštní tvrzení „Odchod šéfa MMF je dalším hřebíčkem do rakve eura“.

Pavel Kohout exkluzivně pro Finmag: Finanční krize v eurozóně pokračuje. Státníci ani bankéři zjevně nevědí co s ní. Krize přitom nabývá na dynamice. Již nyní dosahuje rozměrů, které nečekali ani největší skeptici. Co horšího, není známo řešení. Vůdčí osobnosti Evropy, kancléřka Merkelová, německý ministr financí Schäuble a prezident Sarkozy se pouze snaží získat čas.

Začnu od konce – vřele doufám, že k žádnému budování federace, transferové unie ani politické unie nedojde. Proč: vývoj v posledním desetiletí jasně ukazuje, že čím těsnější unie, tím horší výsledky přináší.

Během minulého týdne vyvolala pozornost zpráva o snížení výhledu kreditního ratingu Spojených států. Agentura Standard & Poor’s nesnížila rating jako takový – ten zůstává na nejstabilnější možné úrovni AAA. Snížila jen výhled, což znamená změnu jediného slůvka. „Stabilní“ bylo nahrazeno slovem „negativní“. Více v exkluzivním článku.

Lze jeho finanční debakl srovnat s Řeckem a Irskem? Více v exkluzivním článku Pavla Kohouta.

Odstupující portugalský premiér José Sócrates včera přiznal, že jeho země je na pokraji krachu. Lisabon už také požádal Evropskou komisi o půjčku. Přijít to muselo. A další na řadě je s nejvyšší pravděpodobností Španělsko.

Bylo nebylo, za kopci a za horami ležel kraj, kde zmizeli všichni bankéři. Štvaly je regulace, nespokojenost a otevřené projevy nepřátelství, a tak vytáhli ze svého arzenálu zbraň hromadného ničení – vyhlásili stávku. A ne jednou, ale hned třikrát. Mainstreamová ekonomie by zemi bez bankéřů předpověděla následující – deflaci peněžní nabídky, úvěrový kolaps, tržní implozi, masovou nezaměstnanost, rozprášené HDP a zadřené soukolí průmyslu a obchodu.