Články na téma: ideologie

Před časem proběhla v České televizi v lehce bulvárním pořadu paní Jílkové debata na téma kvót na zastoupení žen ve vedení velkých společností. Jeden z obhájců tohoto návrhu Evropské komise prohlásil něco ve smyslu, že feministky daly společnosti dost času, aby přirozeným vývojem došla ke stavu, který ony považují za žádoucí. Protože se tak nestalo, je třeba tento stav nastolit pomocí nařízení.

Sociologie nebyla - na rozdíl od politologie, ekonomie či historie - nikdy předmětem mého zájmu. Když se tedy ke mně Bergerova kniha dostala, nijak nadšený jsem nebyl. A přiznám se, že ani první stránky mě nikterak hluboce nezaujaly. Jsem však rád, že jsem knihu neodložil. Postupně se mi začala jevit jako zrcadlo něčeho, co bych nazval ideologickou proměnou světa.

Prezident České republiky Václav Klaus říká v exkluzivním rozhovoru: „To je pouze přání či sen všech těch falešných radikálů, když si myslí, že už zítra vypadne Řecko, pozítří Itálie, popozítří Španělsko. Takhle svět neběží.“

Budoucnost je otevřená, nicméně některé věci se zdají být jisté. Kapitalistická revoluce reaganovského typu se již nebude opakovat. Sociálně třídní struktura brání obnovení prosperity a není nikoho, kdo by měl motivaci a možnost tuto strukturu změnit. Nejpravděpodobnější varianta spočívá ve vytvoření masivní šedé ekonomiky bez jakékoliv regulace za fasádou evropského či světového neosocialistického režimu.

Nemožnost přijmout opatření, která by vedla k obnovení hospodářského růstu, není otázkou selhání určité skupiny politiků, ale přímo vyplývá ze sociální struktury společnosti. Vládnoucí elita sestávající ze státních zaměstnanců, intelektuálů, manažerů korporací a aktivistů neziskovek nedokáže ubránit své postavení bez těch opatření, která brání pracujícím třídám podnikat, vyrábět, obchodovat a vytvářet pracovní místa.

Když máte pocit, že politický vývoj směřuje ke katastrofě, můžete udělat dvě srovnatelně marné věci. Někde to vystřílet, nebo vytvořit umělecké dílo.

Tři bratři se vydali hledat do světa štěstí. Starší dva si to na perfektních koních s veškerým komfortem a proviantem hasili vždy po přímých cestách vysypaných jemným pískem. Hloupý Honza šel bos, s rancem obyčejných buchet, po cestě se zdržoval pomocí různým neperspektivním ubožákům a zásadně pajdal různými úvozy s trním a hložím. Přesto, jak všeobecně známo, byl to právě hloupý Honza, který dostal princeznu a půl království, zatímco jeho bratříčci skončili v poušti nebo v bažině.

Konflikty v arabském světě obsahují dost orientální exotiky na to, aby se běžný čtenář spokojil s tím, že se prostě dějí. Případ Sýrie je exemplárním příkladem toho, že nám většinou stačí popis aktuálního stavu spíš než hlubší analýza příčin. Nebo někdo vysvětlil, jaké jsou možné důsledky pádu tamního režimu, proč se Západ k věci staví, jak se staví, nebo oč vlastně v zemi jde?