Články na téma: hudba

Česká filharmonie by se ráda zařadila vedle Berlínských a Vídeňských filharmoniků mezi nejlepší orchestry Evropy. Pomoci jí k tomu má spolupráce s nejzářivějšími hvězdami světových pódií. Nebylo by to ale možné bez podpory soukromých dárců a partnerů.

Ruční výroba, řemeslná poctivost, ruce uprášené od pilin. Úplně to máte před očima, že? A možná si říkáte, že jedině takto stvořený výrobek chcete. Petr Furch, majitel jednoho z největších světových výrobců akustických kytar, přesně tomuhle řekl stop. Nástroj s dokonalou odezvou a zvukem jen rukou prostě udělat nejde. Ve Velkých Němčicích za Brnem teď buduje nejmodernější výrobu na světě. Značka Furch chce do pěti let vyrůst dvojnásobně.

Osobnosti umělců nás fascinují a jejich odchod bývá impulzem k enormnímu zájmu o jejich dílo. Jako bychom chtěli ještě na poslední chvíli pocítit odraz jejich slávy. Předpokládat, že cena děl po smrti jejich autorů vzroste, je logické. Jenže na efekt úmrtí je kalkulačka krátká.

David Mareček, generální ředitel České filharmonie, si našel čas na rozhovor až při čekání na letadlo do Hongkongu. Pracovní cesty po celém světě ho během působení v manažerském čele orchestru dost vytěžují, o to víc je pak rád v Česku. Ještě raději by se vracel, kdyby se Praze povedlo naplnit plán na stavbu nového koncertního sálu, kde by byl soubor doma.

Největší hvězdy typu Nicka Cavea nezajímají pouze peníze. A diváci zase řeší nejenom program, ale i komfort. Stejně důležité jim připadají i keramické záchody, říkají Libor Winkler a David Gaydečka, kteří stojí za festivalem Metronome.

Bob Dylan, Bruce Springsteen, David Bowie, nebo třeba Paul Simon. To jsou jen někteří hudebníci, kteří v poslední době prodali část nebo celek svých autorských práv za astronomické sumy novým majitelům, nejčastěji investičním fondům. Mluví se o výprodejích a zprávy o prodeji práv jsou takřka na denním pořádku. Co za tímto trendem stojí?

Popularita gramofonových desek (LP) jako staronového hudebního nosiče neustále roste. Leckde ve světě už jejich prodeje překonávají i novodobé formáty typu CD. Jenže nastává problém: lisovny desek na takto raketově rostoucí poptávku nestačí a na tu „svou“ desku zájemci čekají i rok.

„Myslím si, že obchodní model [hudebního] vydavatelství je rozbitý a chci ho zničit. Nechci, aby nadále existoval,“ řekl loni Merck Mercuriadis americkému časopisu Complex. Jako nástroj mu pro to slouží firma, kterou založil.

Album Richarda Müllera z roku 1992 se loni na Aukru vydražilo za téměř 18 tisíc korun. O vinyly z druhé ruky je stále větší zájem mezi sběrateli i u investorů. Gramofon sice k investicím nepotřebujete, vášeň pro věc ale rozhodně.

Příští rok se má za užití muziky platit až o polovinu víc než letos. Jak se dělí peníze vybírané autorskými svazy? Proč platíme preventivně i za prázdné nosiče? V duelu proti sobě stojí pirátský předseda Ivan Bartoš a předseda představenstva OSA Roman Strejček.

Proč si v obchodech kupovat cédéčka, když jde hudbu jednoduše stáhnout? Jenže zatímco někdo za songy na internetu platí, jiní je stahují – proti vůli autorů a interpretů – zdarma. Přijdou muzikanti na buben?

Tragédie české hudby: levně a bez protipirátské ochrany si stáhnete hvězdy šedesátých let, ale jen zlomek současných andělů a alternativců. UVNITŘ: Kde na internetu stahovat MP3.

To tu asi ještě nebylo. Občas do knižní hlídky Michala Kašpárka pronikne filmová recenze, ale o hudbě se tu ještě nemluvilo. Tak je to tady: Zpráva o prorůstání Mimibazaru do politické písně.

Právníci, ekonomové a filozofové se přou o koncept takzvaného duševního vlastnictví už pěkných pár desítek let, nicméně „většinový“ člověk se o něj začal pořádně zajímat až nedávno. To když na svět svět přišel internet, piráti a stahovači a odešel zákon. Tedy autorský.