Články na téma: hladomor

Ze všech slibů v oblasti globálního rozvoje pro rok 2030, které se nám momentálně nedaří naplnit – a že je jich mnoho – je jedním z nejhorších a nejtragičtějších náš omezený pokrok v boji proti podvýživě. Přesto ale máme drastické snížení hladomoru ve světě na dosah ruky. Stačí jen správně jednat.

Jedním z největších úspěchů lidstva v minulém století bylo obrovské navýšení produkce potravin. Mezi lety 1900 až 2000 se zvýšily sklizně plodin šestinásobně, zatímco světová populace narostla jen o necelý čtyřnásobek. To znamená, že lidé dnes mají v průměru o padesát procent víc potravin než jejich prapraprarodiče. Přesto část světa stále hladoví.

Cíle udržitelného rozvoje, které v roce 2015 schválila Organizace spojených národů (OSN), jsou letos ve své polovině. Jejich naplnění je ale hodně daleko. Mít 169 cílů totiž v podstatě znamená nemít žádné priority, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Brutální ruská válka na Ukrajině způsobuje čím dál větší nedostatek potravin ve světě. Mezinárodní společenství se už proto připravují na celosvětovou potravinovou krizi. K jejímu odvrácení je ovšem nutné přijmout závazky, které jdou přímo proti smýšlení bohatého světa: produkovat víc hnojiv, kvalitnějších semen, ale i maximalizovat potenciál genetických modifikací.

Dvě zdánlivě nesouvisející zprávy z minulého týdne ukazují na jedno: Centrální banky v uplynulém desetiletí roztočily kolotoč inflace a spekulace, který teď nemohou zastavit.

Vánoce jsou obdobím, kdy řada lidí myslí i na jiné. Myšlenka dávat je zkrátka duchu Vánoc vlastní, z čehož těží i řada charitativních organizací. Tahle slavnostní chvíle je tak i skvělým časem přemýšlet nad tím, kde lze pomoct nejvíc a především nejefektivněji. A to nejen lokálně, ale i globálně.

Zlomek peněz nejbohatších lidí světa by stačil k tomu, aby přestal být na planetě hlad. To se dnes na internetu může dozvědět každé malé dítě. Elon Musk, čerstvě označovaný za prvního v žebříčku světových miliardářů a za vůbec nejbohatšího člověka v celé historii, si to ale úplně nemyslí.

Podílel se na vývoji mobilní aplikace, která rozpozná tisíce druhů hub, a pro africké země využil umělou inteligenci k rozpoznání rzi pšeničné, což pomáhá boji proti hladomoru. Vědecké ambice přitom původně neměl. „Myslím, že jsem chtěl být nanejvýš hasič nebo popelář, jako většina dětí,“ říká Lukáš Picek, doktorand ze Západočeské univerzity v Plzni.

Konspirační teoretik nemá chvíli oddechu. Sotva přeběhne přes ulici zamořenou jedy z „chemtrails“ a nastříká se octem, aby se před jejich působením ochránil, v supermarketu na něj číhají další nástrahy. Třeba otrávené jídlo.

Každý to někdy zažil – s pocitem viny seškrabáváme zbytky večeře do koše a říkáme si, co by za to děti v Africe daly. Je vyhazování potravin neospravedlnitelné plýtvání, které je třeba za každou cenu potlačit, nebo může být naše svědomí klidné?

Tsunami, zemětřesení, záplavy, hladomor či právě skončená občanská válka vzedmou vlnu lidské solidarity – lidé přinášejí dary do humanitárních středisek, posílají dárcovské smsky, pořádají benefiční koncerty. Co se ale stane, když tato vlna opadne?