Články na téma: Francois Hollande

Řekové v referendu odmítli podmínky věřitelů a přiblížili tím svůj konec v eurozóně. Jak si máme řecké NE vykládat? A jaký další vývoj může nyní Evropa očekávat? Odpovídá premiér Sobotka, ministr financí Babiš, ekonomové Petr Robejšek, Aleš Michl, Petr Mach, Naďa Johanisová a další osobnosti.

Pokud děláte byznys v dolarech, hrajte podle amerických pravidel, jinak vás přísný strýček Sam propíchne svým ukazováčkem a oškube. Toto poučení plyne z případu banky BNP Paribas.

Známý ekonom glosuje v rozhovoru vývoj v Evropě a mimojiné říká: „Hollande je slabší než Merkelová, protože teď rozhodují peníze, nikoliv politické ohledy. Francie už nemůže Berlín tak účinně vydírat za jeho provinění z druhé světové války a z Německa už začíná zaznívat: ‚Za svoje peníze chceme svoji muziku.‘“

Ne, dnes se nebudu zabývat – nebo aspoň ne primárně – pohyby vzájemných kurzů měn, jde mi o proměnu celkové struktury trhu.

Pro řadu lidí je nepředstavitelné, že by se stávající finanční systém mohl někdy změnit. Je tady, je daný, nediskutuje se o něm. Přitom funguje jen pár desítek let. Jeho – minimálně částečné – nahrazení však může být otázkou nikoli desetiletí, nikoli let, ale i jen pouhých měsíců. Zvlášť když vývoj urychlí katalyzátor...

Uprostřed dalšího záchvatu paniky kolem Řecka se dostávají do pozadí příběhy dvou jiných zemí. Zemí, které představují těžší kalibr. Jsou to Španělsko a Francie.

Poslali řečtí a francouzští voliči eurozónu ke dnu? Zeptali jsme se Pavla Kohouta, Petra Macha, Jana Procházky, Pavla Sobíška a dalších českých ekonomů.

Hospodářské problémy Evropy mají společný kořen v uchvátané snaze o sjednocení. Média se zabývají francouzskými a řeckými volbami. Pozornost veřejnosti se zaměřuje na politické dění a často klouže po povrchu. Pod tím povrchem se však skrývá podstata.

François Mitterand, poslední socialistický prezident Francie začal své úřadování posilováním sociálních výdajů a znárodňováním. Mitterandův program musel skončit fiaskem a také skončil: od jeho časů už Francie nikdy nebyla finančně zdravá, říká Pavel Kohout a shrnuje exkluzivně pro Finmag vyhlídky Francie s novým levicovým prezidentem Françoisem Hollandem.

Evropa prochází vážnou krizí: týká se její ekonomiky, politiky i identity. Eurozóna vrávorá nad propastí, ekonomika skomírá, roste napětí mezi jednotlivými členskými zeměmi. Je zpochybňována efektivita „kapitalismu s lidskou tváří", pro Evropskou unii vždy příznačného. K tomu všemu se přidává ještě spor o hospodářskou nezávislost zemí starého kontinentu.