Články na téma: finanční trhy

Čísla nejsou příznivá. Česko ekonomicky zaostává za EU a ta zase zaostává za USA. Proč tomu tak ale je? Proč chce Fialova vláda zestátnit ČEZ? A nešlape si náhodou Evropa sama po štěstí?

Situace na finančních trzích se během posledního roku značně změnila. Akciím se přestalo dařit, úrokové sazby prudce vyskočily, a zatímco dřív se mnohým zdálo, že nemohou investovat do ničeho jiného než do akcií, najednou se jim otevřela nová možnost. Možnost zajímavých investic do dluhopisů.

Inflace letí nahoru, trhy dolů. Zkušený investor ale ví, že ze dna lze jen stoupat.

Čínskými trhy už dva týdny otřásá nervozita z tamní nulové tolerance onemocnění covid-19 a souvisejících plošných uzávěr neboli lockdownů. Výkonnost tamních akcií se ovšem propisuje i na evropské burzy, které po pocovidovém oživení zažívají další těžké časy. Máme se snad bát nového dna?

Finanční trhy se po vpádu Ruska na Ukrajinu významně zachvěly, ale to nejhorší už máme možná za sebou, říká v dalším díle Finmag podcastu analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. Zda má ale smysl naskakovat do investic v Rusku, si není zcela jistý. „To je těžká otázka, ale já bych to nikomu nedoporučil,“ přiznává. I podle něj ale platí, že na každé krizi lze vydělat.

Putinova benzinová pumpa rozpoutala válku. Rusy čekají špatné časy. Také my bychom s nimi ale měli počítat.

Odpojení ruských bank a firem ze světových trhů by mělo horší dopad než odpojení ze SWIFT. A kombinace opatření by byla doslova zničující. Sankce proti Rusku ovšem budou mít znatelný dopad i na západní trhy.

Ukrajinská krize jistojistě osekala optimismus, který na akciových trzích vládl v posledním roce. Nicméně si musíme přiznat, že z pohledu globálních finančních trhů bude mít tato situace jen omezený vliv.

Bitcoin padá, Gustáv Husák by ale mohl být spokojen. Odpadají totiž oportunističtí spekulanti, zatímco zůstávají pevní, přesvědčení bitcoinoví maximalisté.

Hlavní téma většiny analytiků jsou teď americké prezidentské volby. Nový prezident bude nejenom vládnut Spojeným státům. Z povahy věci bude také do značné míry ale udávat tón světovému obchodu skrze svou politiku daní a cel, bude určovat sféry zájmu a nezájmu USA a svou hospodářskou politikou ovlivňovat zisky firem a vývoj finančních trhů.

V první části tohoto textu představil Piotr Legutko polskou mediální demokracii: emoce převážily nad rozumem a o náplni politiky dávno nerozhodují politici ale mediální poptávka. Pokud ti, kteří by měli zemi řídit, nejsou ve vleku médií úplně, znamená to jen to, že jejich spin doctors dokážou médiím podsunout vlastní příběhy. Ty ovšem mají jediný úkol: udržet svého hrdinu na očích během volební kampaně, která dnes trvá permanentně...

V souvislosti s poslední krizí se mluví o tom, jak je bezprecedentní, odlišná od všech dosavadních. Kniha Carmen Reinhartové a Kennetha Rogoffa říká: Nikoli, všechno tu už opravdu bylo.

V obdobích mimořádných finančních událostí se může hodit ukazatel míry závažnosti situace. Něco jako seismograf. Jaký ukazatel ovšem použít? Pokles HDP se projeví až se zpožděním, ukazatele založené na chování finančních trhů mohou být zatíženy panikou nebo naopak přehnanou euforií.

Za všechno může mamon zlých kapitalistů, ozývá se světem. Ve skutečnosti tam, kde máme tendenci obviňovat kapitalistu, často neselhal on, nýbrž regulátor.

Vrcholní evropští politici v čele s Angelou Merkelovou a Nicolasem Sarkozym přešlapují na místě. Dluhová krize se tím jen stupňuje. Zeptali jsme se předních českých ekonomů, proč se politici neodhodlají k razantnímu řešení situace.

Poslední měsíce střídá jedna špatná ekonomická zpráva druhou. Všichni navíc sice teoreticky znají řešení, ale praktické kroky osud eurozóny spíš ohrožují. Vyplatí se investice do principu?

Nová řecká pravicová vláda, která vzešla z voleb v roce 2004, prozradila světu, že její socialistické předchůdkyně hlásily Eurostatu již od roku 2000 zmanipulovaná čísla, včetně těch, na jejichž základě bylo Řecko přijato do eurozóny. Více ve čtvrtém díle ekonomického eposu…

„Dejte mi pevný bod a já pohnu Zemí,“ pravil prý kdysi ve starověku Archimédés. Nikdo mu ovšem pevný bod ve vesmíru nedal, a tak nemohl prokázat, jestli by páka – jejíž princip popsal a vysvětlil – na hýbání světem opravdu stačila. Světem investování však páka hýbe spolehlivě.

Politici stvořili systém, na který nestačí. Jejich neschopnost může přivodit další vážnou krizi.

V prvním dílu své analýzy psané exkluzivně pro Partners media popsal Pavel Kohout trojjedinost současné evropské krize a její kořeny. Nastínil také, která tradiční i originální řešení nepovedou k jejímu konci. Nyní přichází čas na představení potenciálně účinné léčby. A také čas, abychom se začali rozhlížet, co dobrého může krize přinést. A to konkrétně České republice.

"Není jedna evropská krize. Ve skutečnosti jde o komplex tří krizí: bankovní krize, krize veřejných rozpočtů a měnové krize. Boj proti jedné části komplexu může mít za následek fatální zhoršení v části jiné. Nebude proto fungovat většina tradičních, ale i originálních řešení," tvrdí Pavel Kohout v exkluzivní analýze.