Články na téma: Evropská centrální banka

Politická rozhodnutí mívají dlouhodobé důsledky. Nelze hodnotit úspěšnost prezidentů či premiérů podle toho, jak během jejich vlády rostla ekonomika nebo akciové burzy. Kdybychom mechanicky používali toto měřítko, došli bychom k závěru, že nejlepší český premiér byl Jiří Paroubek.

Americký dolar čtvrtý měsíc v řadě silně posiluje. Co je příčinou jeho vzestupu a kam až může vyrůst?

V květnu nerozkvétaly jen šeříky, ale také úsměvy na tvářích investorů. Když pomineme zlato a některá méně podstatná nebo sledovaná investiční aktiva, zhodnocovalo se skoro všechno, akcie od vyspělých států po rozvíjející se ekonomiky, dluhopisy státní i tzv. high-yield dluhopisy. Zkrátka, kdo v květnu nebyl na kapitálových trzích, trhá si vlasy, pokud mu ještě nějaké zbývají.

Belgie se takřka přes noc stala třetím největším držitelem amerického dluhu. Touto podivuhodnou skutečností teď zaměstnávají šedé buňky mozkové – jak by řekl slavný belgický rodák – houfy analytiků po celém světě. Žádný z nich bohužel není Poirot, a tak zůstává příliš mnoho otazníků

Mělo by se Česko snažit o co nejrychlejší vstup do eurozóny? Jaké jsou pro nás klady a zápory společné evropské měny? A neztratili bychom – pokud ji vůbec máme – definitivně hospodářskou suverenitu? Přečtěte si názory ekonomů Oldřicha Rejnuše a Aleše Michla, předsedy Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka a dalších osobností ze světa financí.

Hrozbu deflační spirály účinněji odvrátí strukturální reformy, ne další tištění peněz.

Zájem o řecké, španělské, italské i portugalské dluhopisy je veliký. Úrokové výnosy klesly na předkrizové hodnoty, jako by ani žádná krize nebyla. Přitom zadlužení neustále roste až strašidelným tempem. Dluhopisová bomba potichu tiká… ale nikdo to neslyší.

Co je dovolené akademickému ekonomovi, není dovoleno Andreji Babišovi?

Bankovní unie pod dozorem Evropské centrální banky získává konkrétnější podobu. Půjde o užitečný mechanismus? A měla by Česká republika se svým vstupem otálet? Přečtěte si názory ekonomů Pavla Sobíška, Lukáše Kovandy, Pavla Kohouta a dalších osobností ze světa financí.

Německá hospodářská politika zrcadlí nepřenositelnou dějinnou zkušenost.

Je stávající podoba eurozóny udržitelná, nebo by měl někdo jít z kola ven? Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl a řada dalších evropských ekonomů se přiklání k druhé variantě. Přečtěte si, jak se tenhle nápad zamlouvá Pavlu Kohoutovi, Aleši Michlovi, Oldřichu Rejnušovi a dalším osobnostem.

Americký správce hedgeových fondů SAC Capital dostal obří pokutu za zneužití neveřejných informací při obchodování s akciemi. Jak zlí jsou ve skutečnosti vrazi z Vólstrítu?

Nedávno odešel z vedení Evropské centrální banky, ale za společnou evropskou měnu se dále bije jako lev. „Všechny ty řeči o tom, že je euro vážně ohroženo, se ukázaly jako zcela nepravdivé. Euro nikdy nebylo v ohrožení,“ říká Jean-Claude Trichet.

Američan Eric Maskin, laureát Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2007, říká: „Už tak náročná pokrizová léta si Evropa sama dělá ještě náročnější – přehnaným důrazem na úsporná opatření. V USA jsou ozdravné kroky sice rozhodnější, ale také vybalancovanější a celkově citlivější.“

Když dluhy nemají kam růst, ani ekonomika neroste. V České republice prostor pro růst dluhů stále je.

Sever Evropy nejen že je movitější než jih, ale taky rychleji dál bohatne.

Mohlo by ke zdanění bankovních vkladů dojít i v Česku? Kdy? Zeptali jsme se ekonomů Aleše Michla a Pavla Kohouta. Náměstka ministra financí Radka Urbana, zástupce ČNB Lubomíra Lízala a dalších osobností ze světa financí.

Ačkoliv to v lednu 2012 vypadalo na akciovou katastrofu, neskončil nakonec v prachu ani svět, ani akciové trhy. MSCI World vystoupal o 11 procent. Kromě bank, automobilek a biotechnologií se dařilo třeba tureckým nebo africkým akciím. Kde můžete vydělat v roce 2013?

Přesně před rokem jsem požádal o pomoc prostřednictvím hi-speed spirituální komunikační linky věhlasnou vědmu Anatému Novotrikovou. Tato mimořádná osobnost je sice běžně pokládána za fiktivní postavu z románu Dobrá znamení od Terryho Pratchetta, ale my ekonomové víme své.

Zastánce rozdělení eurozóny na sever a jih Hans-Olaf Henkel navrhuje řešení problémů eurozóny. Vedle odchodu čtyř nejbohatších zemí z měnové unie by Evropě podle něj pomohlo i rázné řešení obtíží finančního sektoru včetně rozsáhlé nacionalizace. Odmítá také tvrzení, že kancléřka Merkelová diktuje celé Evropě.

Když nebudeme hodní, dopadneme jako to zlobivé Řecko, které zas neplní podmínky, uložené mezinárodními institucemi. Tak se u nás strašívá. Tomáš Prouza ve svém komentáři připomíná, že v průšvihu jsou i státy, které se podmínky snaží poslušně plnit. Jen jim to vůbec nepomáhá, naopak. Ale o tom je asi třeba mlčet!