Články na téma: energetika

Inflace v listopadu vykázala meziroční nárůst o 16,2 % a oproti říjnovému poklesu tak přišel opět růst. Cenová statistika je ovšem momentálně významně zkreslena vládními opatřeními ve formě „úsporného tarifu“, odpuštění příspěvků na obnovitelné zdroje energie a loňským odpuštěním DPH ze zemního plynu a elektřiny.

Válka na Ukrajině naplno odkryla závislost Česka na ruském plynu. Jedním z hlavních politických témat posledních měsíců je tak energetická soběstačnost státu. Jak jí docílit? A máme se ještě víc spolehnout na jádro? Je tu druhý díl ankety prezidentských kandidátů 2023.

Při výrobě využívají pece na plyn a neobejdou se bez elektřiny. Společnost Laufen CZ, pod níž spadá i česká značka sanitární techniky Jika, tak patří v rámci aktuální energetické krize mezi nejohroženější firmy. Co firmu aktuálně trápí a co by jí pomohlo? „Chtěli bychom zastropovat ceny,“ volá po jasném celoevropském řešení ředitel společnosti Luis Sergio Castro.

Datová centra v Evropské unii mohou být při vyostření konfliktu s Ruskem slabým a zranitelným místem. Jejich provoz totiž vyžaduje velkou spotřebu energie. Kritikou navíc nešetří ani klimatičtí aktivisté, kteří blokují výstavbu nových areálů, a s regulací se přidává i Brusel. Jaká je tedy jejich budoucnost?

Pravicová politika – taková, kterou si nalinkovala občanskými demokraty vedená pětikoalice – bere za své. Některé z věcí, které vláda chystá, jdou proti cílům, které si původně naplánovala. Windfall tax je jen začátkem utahování daňových šroubů.

Daň ze zisků, které „přivál vítr“ (windfall tax), je patrně nejlepším ze špatných řešení krize spojené se závratnými cenami energií a pádivou inflací. Může však být nebezpečná. A to tím, že si na ni stát zvykne.

Nůžky mezi světovou elitou a reálným světem se rozevírají čím dál víc. Zatímco většina lidí se stále vyrovnává s následky pandemie a řeší všeobecnou inflaci – především zvyšování cen potravin a energií – a obávají se recese, elita si štěbetá na konferencích v Davosu či Aspenu o dosažení uhlíkové neutrality, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Jak si stojí elektromobilita v době extrémního zdražování cen energií, kdy se vyplatí investovat do elektromobilu a na co se v téhle rychle se rozvíjející oblasti můžeme těšit? Nejen o tom jsme si povídali v dalším díle Finmag podcastu s motoristickým novinářem Vojtěchem Dobešem.

Za poškození plynovodů Nord Stream 1 a 2 mohou stát zájmy obou stran: Západu i Ruska. Nejpravděpodobnější je ale úplně jiný scénář. Kdo a proč by tedy chtěl potrubí poškodit?

Jádro má být masivním stabilizačním prvkem české energetické politiky do dalších desetiletí. Ani to ale nemusí být cesta k energetické soběstačnosti. Spotřeba elektřiny prudce poroste a nové bloky, o kterých mluví ministr financí Zbyněk Stanjura, budou pracovat nejdřív za patnáct let.

Propast mezi příjmy a výdaji rozpočtů se ještě prohloubí. Postarají se o to dotace, kompenzace a cenové stropy. Obrat směrem k udržitelnosti financí přitom není na obzoru.

Inflace v Česku dál pádí raketovým tempem, Evropa stojí na prahu energetické krize, svět řeší nedostatek potravin a zpřetrhané dodavatelské řetězce. Co bude dál? Ve hře jsou tři rozdílné scénáře. Záleží na tom, jak se bude vyvíjet válka na Ukrajině.

Za všechno může Green Deal! Věčná lidská potřeba najít viníka všeho našla svou oběť. Trh s povolenkami, slepý tlak na omezování fosilních paliv a jádra, riskantní sázka na plyn navzdory energetické bezpečnosti. Viníka máme, stačí tedy Green Deal zrušit a vrátit se ke starému dobrému pálení všeho?

Evropa má v plánu zbavit se plynové závislosti na Rusku, rychle proto staví terminály pro zkapalněný plyn. Nových projektů pro příjem a zpracování LNG je už 25. Pro Rusko to může znamenat citelnou ekonomickou ránu, těžit z toho naopak budou Spojené státy.

Ceny energií dál rapidně rostou a Evropa se chystá na tuhou (a pořádně drahou) zimu, při níž se asi budeme muset výrazně uskromnit. Kam až se účty za energie mohou vyšplhat? A pomohlo by zastropování cen? Zeptali jsme se expertů.

Ne jedné straně úspěšná energetická Putinova válka, na druhé vzletná slova německého kancléře o zářné budoucnosti Evropy. Vítejte v realitě dnešního Evropana, tedy i Čecha. Aby to ale nebylo až tak černé, nejdřív splním svůj slib a dotkneme se Havaje. Navíc s bonusem.

Ceny emisních povolenek vyletěly za necelých pět let o dvanáctinásobek. Pro ekonomy je to fascinující experiment, který dokazuje, že trh – byť uměle vytvořený – funguje. Vzhledem k sílící debatě na toto téma přinášíme analýzu z prosincového vydání Finmagu z loňského roku.

Ruská plynová hra je mimořádně účinná. Dokonce účinnější, než sami Rusové předpokládali. Posílá evropské ekonomiky do kolen rychleji, než v Kremlu odhadovali.

Globální energetická krize po ruské invazi na Ukrajinu naplno odhalila pokrytectví vyspělého světa. Zatímco v časech dobrých tlačí na chudé země, ať přestanou využívat fosilní zdroje, v časech zlých volají po zvýšení těžby uhlí, píše exkluzivně pro Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.

Energetické firmy by se podle vlády měly povinně podělit o mimořádné zisky plynoucí z energetické krize. Kabinet z toho důvodu řeší zavedení takzvané windfall tax, tedy daně z neočekávaného zisku. Kromě energetického odvětví by se mohla týkat i bank a dalších sektorů. Mělo by její zavedení natolik pozitivní efekt, aby vyvážilo velký zásah do svobodného trhu?

Vymyslet dneska originální a dostatečně znělý název firmy, to je umění. (Stejně jako titulek newsletteru). Pojďme si to tedy zkusit. V tradičním Finmag newsletteru tentokrát poradím, kde brát inspiraci. A samozřejmě přihodím i pár tipů na čtení (nejen) za úmorných veder.