Články na téma: Donald Tusk

Polská vláda vzala ze soukromých penzijních fondů polovinu prostředků, které v nich lidé nashromáždili a přelila je zpět do systému státních penzí. Zároveň fondům přikázala investovat ze tří čtvrtin do akcií, čímž z nich udělala agresivní a rizikový investiční nástroj. A pak dala jejich klientům čtyři měsíce na to, aby se rozhodli, jestli u nich zůstanou.

V reakci na krizi na Ukrajině navrhl polský premiér Donald Tusk „energetickou unii“, tedy integraci Evropské unie v oblasti energetické bezpečnosti. Prosazovat ji ale bude jen velmi těžko: některé země Unie, včetně některých klíčových, se závislost na ruských energetických surovinách netýká

Polsko je třetí na světě ve výrobě elektřiny z uhlí. Podle mnoha ekologů kvůli tomu patří na černou listinu největších klimatických škůdců. Co to znamená pro Česko?

S Markem Dąbrowským, polským ekonomem a expertem na finanční krize, jsme rozmlouvali o situaci středoevropských ekonomik. Profesor Dąbrowski do Prahy zavítal jako účastník konference Fórum 2000, která se tento rok věnovala společenské transformaci.

Polské státní dluhopisy vlastněné penzijními fondy přestanou existovat. Korporátní dluhopisy konfiskace minula.

Nebýt to tak vážná věc, byl by to dobrý důvod ke slovním hrátkám. Premiér Tusk přišel s nápadem zestátnit – státní dluhopisy. Přesněji bondy polské vlády, které tvoří víc než polovinu aktiv tamějších soukromých důchodových fondů. Znárodňování by ovšem mělo dopad nejen na pověst Polska, ale také na důvěryhodnost penzijních reforem ve střední a východní Evropě vůbec. Co si o tom myslí zástupci českých penzijních společností, ekonomové a finanční analytici?

Polsko oznámilo zásadní omezení své penzijní reformy. Z penzijních fondů chce vytáhnout více než polovinu jejich prostředků, uloženou do státních dluhopisů.

Pozítří začíná v Polsku a na Ukrajině mistrovství Evropy ve fotbale, jedna z největších událostí ve sportovním světě a současně také jedna z nejdražších. Zvláště pro země, které musí velkou část nutné infrastruktury budovat, což je právě případ Polska a Ukrajiny.

Evropa prochází vážnou krizí: týká se její ekonomiky, politiky i identity. Eurozóna vrávorá nad propastí, ekonomika skomírá, roste napětí mezi jednotlivými členskými zeměmi. Je zpochybňována efektivita „kapitalismu s lidskou tváří", pro Evropskou unii vždy příznačného. K tomu všemu se přidává ještě spor o hospodářskou nezávislost zemí starého kontinentu.

V první části tohoto textu představil Piotr Legutko polskou mediální demokracii: emoce převážily nad rozumem a o náplni politiky dávno nerozhodují politici ale mediální poptávka. Pokud ti, kteří by měli zemi řídit, nejsou ve vleku médií úplně, znamená to jen to, že jejich spin doctors dokážou médiím podsunout vlastní příběhy. Ty ovšem mají jediný úkol: udržet svého hrdinu na očích během volební kampaně, která dnes trvá permanentně...

Navenek zůstalo všechno stejné. Politici soutěží o moc se svými programy a média podrobují jejich vládnutí kritické analýze a oponentuře... Polský novinář a analytik médií Piotr Legutko tvrdí, že pod povrchem je to dávno jinak. Politika se odehrává v médiích, skrze média – a pro média. Média jsou dávno ta, která určují politickou agendu. Styčné body i rozdíly mezi Polskem a zemí Pepíků už zkuste najít sami...

Začíná další z řady „klíčových summitů“ Evropské unie. Řeč bude o zásadní změně podmínek fungování Unie. K fiskální integraci Unie a k posilování pravomocí Evropské komise se nedávno v nezvykle otevřeném projevu přihlásil polský ministr zahraničí. Jaký je český postoj? A je jen jeden? Může být rozdílný pohled na evropskou politiku důvodem konce koalice mezi TOP 09 a ODS?

Staronový polský premiér Donald Tusk tuší, že druhou vlnu krize už Polsko přežít nemusí. Plán, jak se se špatnými časy vypořádat, ale nemá.

Varšava chce hrát v Evropské unii jednu z hlavních rolí. Vláda Donalda Tuska si uvědomuje, že bez vstupu země do eurozóny, kde se dnes tvoří klíčová rozhodnutí o budoucnosti EU, to není možné, a proto chce euro co nejdříve. Polská veřejnost však přijetí eura v současnosti není příliš nakloněna.