Články na téma: dobročinnost

Návrh koaličních stran platit dětem v mateřských a základních školách obědy ze státní kasy rozvířil v minulých týdnech bouřlivou diskuzi. Jak se na snahu politiků dívá Ivana Tykač, zakladatelka neziskového projektu Obědy pro děti, a co vedlo k podpoře dětí, respektive rodin v nepříznivé finanční situaci, ji?

Každý rok před Vánoci vás zavalí maily, telefonáty i procítěné komentáře facebookových přátel, kteří vás přemlouvají, abyste přispěli na dobročinný účel. Čím se při zvažování všech těch proseb řídit?

Charita směřovaná do třetího světa je jistě bohulibá věc. Má ale i svůj rub. Její marketing zkresluje hrubě obraz zemí, do kterých míří.

S rokem 2016 skončila také šance vybrat peníze z anonymních vkladních knížek. Nevybraných jich zbylo dva a půl milionu. Peníze z nich, 1,78 miliardy korun, zůstanou České spořitelně. Ta si je pro sebe ale nechat nechce.

Rok 1904, čas ničivé povodně na horním toku řeky Paraguay. Český cestovatel Alberto Vojtěch Frič se jako jeden z prvních bělochů sbližuje s obávaným kmenem Čamakoků. Okouzluje ho půvabná indiánka Lorai, zvaná Černá kachna. Příběh jako z románu. Překvapivé naplnění najde o sto let později.

Zkušenosti a kontakty ze spontánní pomoci uprchlíkům v Budapešti a v Röszke se ještě můžou hodit.

„Když vidíte, jak moc je systém zkorumpovaný, dojde vám, že je potřeba změnit celou strukturu. A to jde jen v politice,“ říká syn slovenského prezidenta Andrej Kiska mladší.

Mají dobročinné organizace využívat ve svých kampaních lidskou chamtivost a stádnost? Uri Gneezy a John List tvrdí, že ano.

„Působit v dobročinné sféře ještě nemusí automaticky znamenat, že to člověk dělá dobře. Musíte si stále pokládat kritické otázky a dávat pozor, aby se z toho nestalo dobrodějství samo pro sebe,“ říká spoluzakladatel a současný ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek.

Odvoz nepotřebných krámů charitě z vás neudělá svaté. Ale aspoň si doma uděláte místo bez dotěrných myšlenek, jestli toho tři roky nenošeného svetru nebyla pro popelnici škoda.

„Před Vánoci jsem byla v Kotvě a dívala se, kolik lidé utrácejí peněz za naprosté nesmysly. Pořád jsem musela myslet na to, co by se za to dalo koupit v Pucamarce a jak by to pomohlo změnit život tamějších lidí.“ Tak popisuje Olga Vilímková moment, kdy se definitivně rozhodla, že založí Nadační fond Inka.

Jiří Bárta je ředitelem Nadace Via, organizace, která bohatým bere a potřebným dává. Na rozdíl od zbojníků jsou ale v tomto případě spokojeni všichni, jak chudí, tak bohatí. V druhé části exkluzivního rozhovoru se ale mimo jiné dozvíte i to, že někdo to má s přispíváním na charitu těžké. Může se totiž například stát, že ostatní dárci by vaše jméno tuze neradi viděli v sousedství svých dobrých jmen.

„Česká společnost bohatne, neziskové organizace se viditelně zlepšují v tom, jak si říkat o dary, a lidé stále intenzivněji hledají hlubší smysl své existence,“ věří v rozvoj filantropie v České republice Jiří Bárta, ředitel největší soukromé nadace v Česku, Nadace Via.