Články na téma: deflace

Je hrozba deflace opravdu tak závažná, aby proti ní musela ČNB bojovat měnovou intervencí? Čeká Evropu japonský scénář? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Sobíška, Jana Bureše, Aleše Michla a dalších odborníků ze světa financí.

Inflace bohatým bere a chudým dává. Nebo přesněji: bere těm, kteří jsou v plusu. A ti, kteří mají dluhy, ji rádi poplácají po ramenou. Možná proto, jak ve svém dnešním textu vysvětluje Pavel Kohout, panují takové obavy z deflace, tedy inflace naruby.

Vývoj na měnových trzích v roce 2013 dirigovaly centrální banky. Mezi ekonomy se stále častěji začíná skloňovat pojem měnová válka. Ani Česká národní banka nezůstala jen nečinně přihlížet a rozhodla se pomocí intervencí oslabit českou korunu. V zájmu vyšší inflace.

Aleši Michlovi nedošel dech ani při běhání, takže jsme spolu mohli probrat problémy naší ekonomiky, výhody oslabení kurzu koruny a jeho spolupráci s Andrejem Babišem. „Musí se tu začít šetřit na ministerstvech, je potřeba elektronizovat státní správu a taky sem chci dotáhnout Teslu,“ popisoval mi svoje vize portfoliový stratég Raiffeisenbank a poradce budoucího ministra financí.

Toto je jeden z mých prvních článků na téma deflace. Pochází ze začátku února 1999.Článek je mírně krácený a doprovázený několika krátkými komentáři z prosince 2013. Komentáře jsou označeny kurzívou. Polotučným písmem jsou vyznačena místa, která se ukázala být zvláště důležitá pro budoucnost.

Situace, kdy zákazníci sice vaše služby potřebují, ale nemohou si dovolit platit tolik, co dřív, a vládní regulace vám zároveň zdražují vstupy, není dlouhodobě udržitelná. Místo obratu k ekonomickému růstu nás možná čeká pořádný sešup.

Diskuze nad nešťastným a mylným krokem České národní banky – míním samozřejmě devalvaci koruny – stále trvají. Protože centrální zřejmě hodlá setrvávat v omylu ještě dlouho, slabá koruna bude mít své investiční důsledky.

„Zajímalo by mne, proč se má obyčejný občan a daňový poplatník radovat z toho, že bude ‚dostatečně vysoká‘ inflace. Velice děkuji za odpověď.“

Co bude oslabení koruny znamenat pro naše peněženky? A nedopustila se Česká národní banka omylu? Přečtěte si názory Karla Havlíčka, Jiřího Rusnoka, Petra Macha a dalších osobností ze světa financí.

Jak obhajuje centrální banka svou intervenci k zeslabení koruny? Přeloženo do lidské řeči asi takto: Občané, vaše úspory budou ztrácet na hodnotě, takže se jich raději zbavte hned než později. Ale nebojte se, když budete utrácet, třeba za nesmysly, které nepotřebujete, kola ekonomiky se roztočí a my všichni budeme bohatší!

Před nedávnem jsme čtenáře Finmagu seznámili s Georgem Selginem, americkým ekonomem, který patří mezi výrazné kritiky současného systému centrálních bank. V dnešním pokračování rozhovoru představíme jeho názory na možný měnový převrat – dostali jsme se s příchodem bitcoinu do bodu zlomu?

George Selgin, ekonom z Georgijské univerzity a stoupenec svobodného bankovnictví, říká v exkluzivním rozhovoru pro Finmag: „Spojené státy zažívají výrazný nárůst cen aktiv – nejen akcií, ale třeba i nemovitostí. Jsem přesvědčen, že za tento růst je zodpovědná americká centrální banka. Čili: tento růst nezrcadlí zlepšující se zdraví americké ekonomiky.“

Nedávno odešel z vedení Evropské centrální banky, ale za společnou evropskou měnu se dále bije jako lev. „Všechny ty řeči o tom, že je euro vážně ohroženo, se ukázaly jako zcela nepravdivé. Euro nikdy nebylo v ohrožení,“ říká Jean-Claude Trichet.

Evropu obchází strašidlo deflace čili politika státních škrtů a úspor a následný pád do recese. Jediným anglickým slovem austerity. A hledá se viník. Německo, euro, Evropská centrální banka, absence fiskální unie, luteránská přísnost dcery pastora Angely Merkelové a v neposlední řadě i chybná ekonomická teorie, jež nedovolí stimulovat ekonomiku.

Ze všech stran zní, že se nám tu nafukuje dluhopisová bublina. Pravda, půl pravdy, nebo poplašná zpráva? Máme prodat všechny podíly v dluhopisových fondech? Tenhle krok by mohl mít ještě horší dopad než přikoupení podílů dalších. Jak tedy postupovat?

Regulace nemusí být vždycky špatná. Pokud ale úřad za svou prioritu vezme zbytečnou buzeraci a pak kvůli jeho nečinnosti na jiných frontách dochází k nenahraditelným ztrátám, není možné ho hájit.

V čem by měla spočívat nezávislost centrální banky? Nechat banku dělat cokoli, co uzná za vhodné.

A to by ještě slovo demokracie mohlo být opatřeno různými přívlastky – například bankovní demokracie. „Místo ve vládě vznikaly klíčové reformy v kancelářích Živnobanky,“ říká v druhém díle rozhovoru věnovaného mýtům o prvorepublikovém hospodářství historik moderních hospodářských dějin z VŠE Radek Soběhart.

Inflace v zemích eurozóny stoupla v září na tři procenta. V srpnu byla ve výši 2,5 procenta, udává Eurostat. Závazný cíl pro Evropskou centrální banku je udržovat inflaci v rozmezí od nuly do dvou procent. Co z toho vyplývá?

Minulý článek o penězích a dluhu vyvolal na Finmagu sáhodlouhou diskuzi. Jak je vidět, jde o horké téma, proto se k němu vracíme.

Během několika let se můžeme potýkat s hyperinflací a devalvací měn, ještě dříve můžeme být svědky bankovní krize. Přitom aktuálně upadá svět do hospodářské recese a ke slovu se hlásí deflace. Jak v této nejisté a chmurné době chránit a zhodnocovat majetek?