Články na téma: daň z přidané hodnoty

Daně jsou krádež – s tímto názorem se na sociálních sítích setkáváme dnes a denně. Toto tvrzení je ovšem mylné. Daně nejsou krádež, ale něco mnohem horšího. Jde to snad ale vymyslet lépe? Pojďme se na to podívat.

Podnikatelé se musejí v letošním roce v daňové oblasti vypořádat s řadou změn. Týkají se třeba zvýšení limitu obratu povinné registrace pro plátce DPH či paušální daně. A jak to bude s problematikou dvojího zdanění?

Vláda se zdráhá snížit DPH na potraviny, i když je v Česku nejvyšší z okolních zemí. Obává se totiž výpadků příjmu státní a veřejné kasy. Cesta k pomoci chudým a sociálnímu smíru by tak bylo vykoupeno tím, že zchudne stát. Tedy my všichni.

V dani z přidané hodnoty zůstal po minulých vládách chlívek. Zbyněk Stanjura hlásá, že ho chce uklidit. Může to však skončit ještě větším nepořádkem.

Znečišťuješ? Zaplatíš! Má smysl v zájmu ochrany životního prostředí zdanit nebe? Jaké dopady by měla daň z leteckého paliva v praxi? A jak jsou vlastně ekologické daně úspěšné?

A vy se v těch daních jako vyznáte? Ptáme se politiků, ekonomů a daňových odborníků, jaké daně by se u nás měly zrušit a proč.

Jaké mouchy má technická specifikace elektronické evidence tržeb? Stihne se všechno včas? S čím budou v praxi největší problémy? Ptali jsme se IT odborníků, vývojářů a výrobců pokladních systémů a také zástupců podnikatelů a živnostníků.

Registrace k placení DPH je od loňska těžší. Firmy, které o ni žádají, musí dokládat seznamy klientů, seznamy zakázek, faktury a řadu dalších věcí. Kromě toho, že to proces registrace značně zpomaluje, často registrace také není vydána. Výsledkem má být omezení podvodů s DPH. „Náklady“ zpřísněného postupu se ale zdají být až příliš vysoké. Přinášíme komentář odborníka.

Osamocený odpor zmůže málo a na hromadný tu chybí všeobecně respektované profesní organizace.

Podnikatelé by se měli opravdu začít připravovat na povinnost on-line evidování tržeb. Vládní koalici se totiž podařilo v Poslanecké sněmovně protlačit schválení zákona o elektronické evidenci tržeb. Musela však utnout obstrukce ODS a TOP 09. Ty si chtějí stěžovat u Ústavního soudu.

Pro sudové pivo a nealkoholické nápoje by měla podle ministra financí Andreje Babiše platit desetiprocentní sazba DPH. Co si o tomto nápadu myslí ekonomové, politici, zástupci podnikatelů a daňoví odborníci?

Počátkem září Finanční správa ČR s pompou hlásí úspěch v boji s karuselovými podvody. Údajná škoda 4,5 miliardy korun pasuje obchodníky s drahými kovy na největší podvodníky v historii České republiky. Jenže spíš než úspěchem se finanční správa chlubila svou neschopností. Zřejmě to musela zkusit. Ministr financí potřebuje exemplární případ, aby ospravedlnil pevnější dozor nad firmami.

V pátek prošel prvním čtením ve Sněmovně zákon o elektronické evidenci tržeb. Ministr Andrej Babiš je tak svému cíli zas o trochu blíž. Lukáš Kovanda dokládá, že i když ho dosáhne, naší ekonomice to asi moc nepomůže.

V posledních letech zaplatíme na důchodech ročně o desítky miliard víc, než vybereme. Co s tím?

Na plátce DPH čeká další administrativní zátěž v podobě měsíčního hlášení obratů finančním úřadům. Ministerstvo financí si od toho slibuje zamezení daňových úniků, a tím pádem i víc peněz pro státní kasu. Jak se na toto opatření dívají Vladimír Dlouhý, Aleš Michl, Karel Havlíček, Miroslav Motejlek a další osobnosti ze světa financí?

Ministerstvo financí chce on-line kontrolovat tržby všech obchodníků a podnikatelů, kteří přijímají platby v hotovosti, kartou, stravenkami… Podaří se tak snížit daňové úniky? A není taková míra kontroly nezdravá? Ptáme se ekonoma a poradce ministra financí Aleše Michla, europoslance Petra Macha, odboráře Víta Samka, šéfa Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka a dalších osobností.

Může třetí sazba DPH skutečně pomoci rodinám, jak to prezentuje vláda, nebo se jedná o zbytečnou komplikaci daňového systému, která k ničemu dobrému zvlášť nebude? Zeptali jsme se ekonomů Pavla Kohouta a Petra Macha, předsedy svazu knihkupců Martina Vopěnky a dalších osobností ze světa financí.

Jaký vliv budou mít výsledky voleb na české hospodářství a na naše peněženky? Které strany by měly být ve vládě, aby byla ekonomika co nejstabilnější? Ptáme se ekonomů Pavla Kohouta a Lukáš Kovandy, politologů Michaela Romancova a Pavla Šaradína a dalších osobností.

Je známý fakt, že většina české populace podceňuje výběr finančních produktů. A nejinak se chová v předvolebním období. Součástí finanční gramotnosti je totiž i výběr vhodné politické strany. Jím rozhodujete o tom, jak bude vypadat váš rozpočet. A rozhodně neplatí, že jeden hlas nic nezmění, ba naopak, jeden hlas mění vše. Nevěříte?

Škrtáme, škrtáme – a pořád se nemůžeme proškrtat k lepším hospodářským výsledkům. Škrtání bez hlubšího rozmyslu, pro škrtání samo a pro hezčí obrázek u ratingových agentur, k nim totiž prostě nevede.

Dluhová krize se teprv rozjíždí a bude zesilovat. Akcie jsou v takové době spíš pro otrlé investory, lépe řečeno spekulanty. Státní dluhopisy jsou bezpečnější jen zdánlivě. Soudný investor řecké či španělské bondy nekoupí, německé a švýcarské poslouží maximálně k udržení hodnoty (v hlubší krizi proděláte i na nich). Alternativou můžou být komodity. Poradíme s nákupem té nejpopulárnější – zlata.