Články na téma: bohatství

Zákazníci snů. Tak by se daly pojmenovat generace dnešních padesátníků a šedesátníků, které mají dostatek prostředků a nebojí se je utratit. Právě ony dost možná skrývají klíč k prosperitě firem. Tak proč je tak moc ignorujeme?

Čeká mě spousta peněz, volného času, seberealizace a skvělých zážitků. Stačí mít plán, vytrvat a jít si za svým snem, ale hlavně na to potřebuju spoustu peněz. Tak určitě... Právě tohle jsou v kostce nejčastější mýty a omyly spojené se začátky podnikání, které nakonec vedou ke zbytečnému rozčarování a krachům. Srovnejme si proto očekávání s realitou. Jak je to doopravdy?

Česko je hned po Rusku premiantem v počtu miliardářů napojených na politicky exponované obory. Ukazuje to index sestavený britským týdeníkem The Economist. Zjednodušeným pohledem by se dalo říct, že zde díky „kamarádíčkování“ s politiky bohatne po Rusku nejvíc lidí. Tak jednoduché to s tou protekcí ale není. Proč jsme v tomto indexu tak vysoko a co s tím?

Stovka miliardářů a milionářů volá po vyšším zdanění svých peněz a majetků. Pro blaho nás všech. A taky pro to, aby si nenaběhli na vidle.

Miliardáři si obvykle za své peníze kupují ekonomický a politický vliv. Někdy ale potřebují i ten společenský, a tak kupují noviny, různé soutěže krásy nebo významné festivaly. Kupovat si televizní čas na boj o duši lidí a prosazování svých ezoterních vizí, to tu ale ještě nebylo.

Zlomek peněz nejbohatších lidí světa by stačil k tomu, aby přestal být na planetě hlad. To se dnes na internetu může dozvědět každé malé dítě. Elon Musk, čerstvě označovaný za prvního v žebříčku světových miliardářů a za vůbec nejbohatšího člověka v celé historii, si to ale úplně nemyslí.

Sociální nůžky se rozevírají. Bohatí bohatnou, chudí zůstávají chudí. Má smysl proti příjmové nerovnosti bojovat? Někteří odborníci navíc varují, že současný boj proti chudobě není příliš efektivní. Ptáme se Pavla Kohouta, Ilony Švihlíkové, Petra Macha, Aleše Michla a dalších osobností.

Často se více či méně v nadsázce říká, že motorem veškerého pokroku je lidská lenost. Něco na tom bude, neměli bychom ale z lenosti opomenout ještě jeden motor: touhu trochu se vytáhnout a ukázat, že mám na něco víc než ostatní. Poděkujte snobům. To oni si pořizují za velké peníze novinky a sponzorují tak výzkum a vývoj. A ještě nasazují život při jejich testování.

Andrej Babiš působí nezranitelně, ale jeho doba jednou skončí. Chceme-li, aby po Babišovi přišel režim poskytující podmínky pro svobodu, prosperitu a klidný slušný život, potřebujeme porozumět příčinám, které způsobily erozi a posléze zánik režimu předbabišovského. A potřebujeme se také zbavit některých chybných hluboko zažraných představ.

Ekonomická kniha, o které se letos nejvíc mluví a bude mluvit, v otázkách a odpovědích.

Ve včerejším „miliardářském“ článku jsme prozkoumali, proč je rozdělení majetku ve společnosti z principu nerovné, ovšem životní úroveň lidí v zemích s prvky tržního uspořádání se postupně vyrovnává. Dnes se pojďme podívat na dva typy miliardářů a jejich společenský přínos.

Nedávno publikovaná zpráva organizace Oxfam o světovém rozložení majetku vyvolala nemalý ohlas. Novinové titulky ihned po zveřejnění hlásaly senzační objev, že pár desítek lidí vlastní víc než polovina světa. Je to dobře, je to špatně nebo by nás to mělo nechávat naprosto v klidu?

Britský výzkum mimo jiné ukazuje, že si kamarády za peníze nekoupíte, ale taky že vám známosti ještě nemusí pomoct k penězům.

Sever Evropy nejen že je movitější než jih, ale taky rychleji dál bohatne.

Nová kniha zkoumá, čím byli bohatí neandrtálci, indiáni i čeští venkované.

Nová kniha Plutocrats vysvětluje, čím se liší dnešní miliardáři od včerejších milionářů a proč si sami uškodí, pokud zašpuntují vstup na vrchol.

Co je spočítáno, to je dáno, čísla nelžou. Proto se k nim často upínáme a jsme vcelku ochotní nadřadit je své intuici a „vlastním očím“. Takovým posvátným ukazatelem je třeba HDP. Jiným je Giniho index, ukazatel nerovnosti ve společnosti. Co je spočítáno, to je dáno – jenže, co když počítáme něco jiného, než si myslíme, nebo spočítané špatně interpretujeme? Pak jsme nahraní.

Jste nedovzdělaný běloch s mizerně placenou prací? Umřete dřív než boháč s červeným diplomem, a co se vašeho života týče, ten taky za moc stát nebude. Život chudých nevzdělaných lidí se už víc než dvacet let zkracuje, zatímco majetná inteligence prochází procesem, který by se dal označit například jako metuzalémizace.

Školství je obor výjimečný mimo jiné tím, že lidé, kteří v něm pracují, mají nadprůměrnou schopnost vytvářet mýty a přesvědčovat veřejnost o mnoha věcech, které jsou fakticky nepravdivé. Na některé z nich se podíváme v následujícím textu.

O finančním pádu Itálie se spekuluje už nejméně půldruhého roku. Pád Silvia Berlusconiho ony spekulace řádně přiživil. Možná to ale nebude zas tak horké, i když by se Itálie nakonec položila... Tedy, jak pro koho!